U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody •

Blog slaví 10 let!

9. května 2018 v 5:50 | Haru 【春】 |  Aktuálně
Deset let. Deset let od úplně prvního článku uplynulo jako voda a ač je to k nevíře, pořád se věnuju tomu samému - a tím je psaní příběhů. Od naivní puberťačky, která žila ve svých vlastních světech, k méně naivní holce, která stále uniká realitě do říše plné fantazie. Za tu dlouhou cestu jsem napsala tuny slov. Ne všechno sice dávalo smysl, občas se z textu zaškaredila nějaká chyba, ale někde člověk začít musí a tohle všechno k začátkům patří. Celý gymlp jsem vlastně nedělala nic jiného, než psala - tak moc mě to všechno bavilo. Jenže pak přišla VOŠ, VŠ a v mém životě se objevila i má spřízněná duše, a tak ťukání klávesnice na velmi dlouhou dobu utichlo.
 

Čaroděj z Agarty - Kapitola 7

7. května 2018 v 11:55 | Haru 【春】 |  Čaroděj z Agarty - Kapitoly

Kapitola 7: Dívka, která se nechtěně stala čarodějkou


Františka
Michal
Dlouze jsem si zívla a posadila se na postel. Vydatná porce zapečených brambor k večeři ukonejšila mé prázdné břicho, které z toho veškerého stresu zapomnělo, že má vůbec hlad. Zběžně jsem prohlédla krátké rukávy a nohavice mého půjčeného pyžama, ale byla jsem ráda, že mám aspoň něco na spaní. Pokoj osvětlovala už jen Violina lampička a ukazovala na nočním stolku můj veškerý majetek, který se dnes odpoledne rozrostl o brýle s dřevěnými obroučkami. Chtěla jsem tak vzácný magický předmět odmítnout, ale čarodějka ohně mi jej horlivě vnutila s tím, že je to dárek na uvítanou. Když jsem si brýle nasadila, mohla jsem vidět do ještě hlubší sféry vnímání. Michal mi tvrdil, že se to občas hodí. Ale netušila jsem na co jiného - než na stínokouse - a zdráhala jsem se zeptat.
Vzala jsem brýle a vyhodila levou nohu na postel. Žilník tam pořád byl - křečovitě se držel lýtka a nejspíš si ještě myslel, že ho chci dostat pryč.

Kapitola 9 – Služebníci bohyně

24. dubna 2018 v 20:56 | Haru 【春】 |  Děti Babylonu - Kapitoly
"Mocná paní, vládkyně života, lásky a války, ó Ištar, vyslyš prosím mou poníženou prosbu. Nechť tvá přítomnost sečká na chvíli v těle tohoto kohouta, jenž byl vybrán jako obětina za tvůj drahocenný čas mezi námi. Vtiskni svá znamení do křehkých tkání, rozpulzuj naposledy jeho srdce a dej, ať jsou tvá slova jasná věštci, jenž se chystá je přečíst. Ó přemocná Ištar, ukaž mi cesty těchto mladých Babyloňanů - které z nich vedou k bráně tvého chrámu?"
Ostří sekery se zablesklo a rozťalo vzduch. Zavřel jsem bezděčně oči a kdybych si mohl zacpat i uši, udělal bych to bez zaváhání. Všechno špitání mých spolužáků okolo utichlo. Aby si Gafar nevšiml mé slabosti, přemohl jsem se a upřel zrak doprostřed půlkruhu, který jsme okolo věštce z Ištařina chrámu vytvořili. V místě, kde ještě před chvílí vyděšeně kvokal jeden mladý kohoutek, teď tiše vytékala jeho krev do rituální mísy. Rozčepýřená hlava zkroucená strachem se válela na zemi a mrtvý pohled se mě vyptával, jak tomuhle můžu jen netečně přihlížet.
 


Čaroděj z Agarty - Kapitola 6

19. dubna 2018 v 16:52 | Haru 【春】 |  Čaroděj z Agarty - Kapitoly

Kapitola 6: Dívka, do které se zamiloval stínokous


Františka

Každý schod pod našimi kroky zlehounka zapraskal. Chodba v patře tvořila okolo schodiště velké písmeno L a rychlým pohledem jsem spočítala čtyři dveře.
"Tady je koupena," ukázala Kaira na první z nich, "tady mám pokoj s Elenou já, vedle Květa a Viola a na konci spí Mao a Michal. My tě zatím ubytujeme tady," řekla a vešla do třetích dveří. Ostýchavě jsem ji následovala do pokoje Michalovy sestry. První dojem byl poměrně rozporuplný. V pravé půlce místnosti se nacházela výstavka snad úplně všeho; zeď posetá fotografiemi, komoda naproti posteli zaplácaná všelijakými předměty od keramických veverek, přes plyšové zajíce až po blyštivé exempláře vzácných kamenů a všechno sladěné do zelených a oranžových odstínů. Zato vlevo stálo jen to nejpotřebnější, což byla lampička na nočním stolku. Už jen chybělo, aby každá půlka závěsů u okna uprostřed těchto dvou světů byla jiná. Naštěstí byla kompromisně sladěná do béžové. Něco ale přece jen měly společné - obě části místnosti měly svou knihovničku, která praskala ve švech.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 5

5. dubna 2018 v 10:28 | Haru 【春】 |  Čaroděj z Agarty - Kapitoly

Kapitola 5: Dívka, na kterou se doslova lepily trable


Františka

"Jen pojď dál," pobídla mě dívka s dlouhými vlasy v culíku. "Mimochodem jmenuju se Kaira a tamhle je Elena," ukázala na svou kamarádku, která na mě jen mlčky kývla a dál se věnovala Michalovi. Než jsem si stihla nazout přezůvky, oba někam zmizeli, a tak mě zatím Kaira zavedla do kuchyně a nabídla mi čaj. Vypadalo to tam jako v domečku pro panenky. Na všem se daly najít nějaké drobné roztomilé detaily, jako třeba vyrytí broučci na dvířkách kuchyňské linky nebo mašličky na tapetových proužcích. S tímhle si někdo opravdu vyhrál.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 4

1. dubna 2018 v 9:22 | Haru 【春】 |  Čaroděj z Agarty - Kapitoly

Kapitola 4: Dívka, která poprvé stanula uvnitř zeměkoule


Františka
Michal

Když jsme vystupovali z vlaku, přehodila jsem si svůj kabát přes paži. Dubnový chlad se přeměnil na příjemný květen a Michal mi vysvětlil, že bych si měla pořídit něco lehčího na oblečení, jelikož se zde nestřídají roční období a teplota klesá nejméně k sedmi stupňům. Když jsem si uvědomila, kolik strastí s oblékáním tím pádem odpadá, přišlo mi, že jsem právě vstoupila do ráje.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 3

27. března 2018 v 9:58 | Haru 【春】 |  Čaroděj z Agarty - Kapitoly

Kapitola 3: Chlapec, který se vrátil domů


Michal
Michal

Šlo úplně krásně vidět, jak se jí v hlavě vše postupně skládá na správné místo. Nedokázal jsem se přestat usmívat, jelikož jsem neměl v jejím světě možnost někomu předvést své schopnosti a teď se mi ta šance konečně naskytla. Byla jako dítě. Začala si pohrávat s myšlenkou, že magie doopravdy existuje a její lačný pohled říkal, že chce vědět víc. Popravdě jsem netušil, že to půjde takhle snadno, ale nejspíš někde uvnitř sebe cítila, že je to možné. Přece jen z ní vyzařuje ta podivná síla, kterou stále nedokážu rozpoznat.

Další články


Kam dál



© 2008 - 2018 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru