U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Díl 16. - Skryté nebezpečí

22. prosince 2008 v 9:54 |  Keep On - Díly
"Jak dlouho tady ještě hodláš číhat?"
"Pche! Myslíš, že mě to baví? Je tady příšerná nuda a ještě k tomu mě přítomnost všech těch lidí dohání k šílenství. Už jsem si dávno odvykla na tenhle svět, ale když už si Ruby našla nové tělo, tak nemám na výběr."

"Opravdu je to ta pravá, Vivien?"
"O tom není pochyb. Ta holka dokáže vidět i cítit všechny nadpřirozené síly. Jak by to dopadlo, kdyby Ruby vstoupila do úplně normálního těla? Myslím, že právě ty by jsi to měl vědět. Nepřevtělila se náhodou tvoje sestra do té čarodějky? Kairy?"
"Převtělila, ale před pár měsíci ji Viola zabila. Dozvěděl jsem se to nedávno."
Vivien zuřivě práskla pěstí do zdi. "Proč vždycky, když se něco stane, má v tom prsty ta zatracená Viola?!"
"Neměla by jsi takhle mluvit o svojí vlastní sestře."
"Ty mě máš co poučovat, Korlejmi. A mimochodem, kolik ti ještě zbývá času?"
"Necelý týden - potom se zase na chvíli stáhnu do ústraní."
"Stejně tě nechápu. Co tím dokážeš, když se budeš živit jenom měsíční energií? Jsi přece démon a pro démona je normální brát lidem nejsilnější pocity."
"Když mě nechápeš, tak se o to ani nepokoušej." zakončil rozhovor.

"Dneska se chováš nějak zvláštně." otočila se Usagi na Tomoko.
"Zvláštně? Co tím myslíš?"
"Jsi nějaká zamlklá a… odtažitá."
"Jo? To bude možná kvůli té písemce co budeme psát. Tohle učivo mi moc nejde."
Ale na Usagi to moc nezapůsobilo. Začínalo jí všechno připadat nějaké podivné, ale nedokázala přijít na to co.

Když šla Tomoko domů, čekala, že ji Korlejmi někde po cestě vyhledá a nemýlila se - za chvíli se objevil. Seděl na jedné zídce a pohupoval nohama.
"Zajímalo by mě, jak víš, kdy mi končí hodiny. A taky kudy chodím."
"Víš, že jsi mi ještě ani jednou neřekla ahoj nebo tak."
"Zasloužíš si to snad?"
"Až tě naučím ovládat tu tvou sílu, tak mi řekneš ahoj?"
Tomoko se podivila. "Tys to myslel vážně?"
"Ovšem."
"A nepřijde ti to trochu divný? Proč mě to chceš naučit?"
"Já myslel, že už jsi pochopila, že nerad odpovídám na otázky." řekl s úsměvem.
"Hmph! Radši se to naučím sama! Děkuju pěkně!" vytočila se a odkráčela pryč.
Korlejmi okamžitě seskočil ze zídky a začal za ní utíkat. "Počkej! Nemusíš se hned urážet."
Chtěl ji chytnout za rameno, ale Tomoko jeho ruku odstrčila. V té rychlosti se dotkla jeho kůži, ale k jejímu překvapení se za popálené místo chytl Korlejmi.
"Co to…" podivila se.
"To nic." odvětil a přiložil na popálené místo ruku.
Kolem se začala tvořit temně fialová mlha, která je pro démony všech druhů a kategorií typická. Tomoko si všimla, jak se zamračil.
"Co se děje?"
"Už to nemůžu vyléčit. Tentokrát to přišlo příliš brzo…"
Tomoko mlčela. Vyčkávala, co se dozví.
"To je jedno. Jdeme? Tomoko?"
"Nechceš mi snad něco vysvětlit?"
"Tuším, že když ti na to něco neřeknu, nenecháš mě jít, že?"
Přikývla.
Korlemi se zadíval na nebe. "Mám jednu podmínku."
"Nemyslím, že jsi v pozici abys mohl klást podmínky."
"Ještě pořád mám dost energie, abych tě porazil, takže: všechno ti vysvětlím, ale pod jednou podmínkou. Musíš odstranit Wuram Ribfei Ha z těla Usagi."
"Nechápu. Proč právě tohle?"
"Až to uděláš, všechno se dozvíš. Teď bys měla trénovat."
Ať se Tomoko snaží jak chce, všechno směřuje k Usagi. Musí to udělat, jinak se nepohne z místa.

"To je všechno, co umíš? Když nevytvoříš dostatečně silný štít, jsi ve značné nevýhodě." poučoval Korlejmi Tomoko již na čtvrtém tréninku.
"Víš jak se to dělá špatně, když vím, že se na mě řítí nějaká temná střela?"
"Hele, už ti to říkám aspoň po sté: musíš si věřit. Představ si, že tvůj život závisí pouze na síle štítu - musíš jeho výdrži plně věřit."
"Tak dobře."
Tomoko vytvořila nový štít, který vypadal jako z mlhového skla. "Pojď."
Korlejmi mezitím vytvořil v ruce další temnou hmotu a vyslal ji směrem k ní. Tomoko se trochu přikrčila a zapřela se. Hmota nabrala rychlost a plnou sílou narazila na štít. Ozval se zvuk jako když rozbijete skleničku - hmota se roztříštila.
Korlejmi pískl. "Dobrý… Dáme si pauzu jo?"
"Není to ani půlhodina, co jsme začali."
"Jasně… já si dám pauzu." a rozvalil se do trávy.
Tomoko k němu přišla a zkřížila ruce. "Lenochu lenošnej."
Korlejmi se zasmál a podkosil jí nohy jedním opravdu nečekaným hmatem.
"Auvajs! Co blázníš?"
"Právě jsem viděl něco, co jsem asi neměl."
"Cože?"
Korlejmi se zatvářil trochu rozpačitě. Najednou to Tomoko docvaklo.
"Eh?! Ty úchyláku jeden perverzní!" kopla do něho.
"Au! To bylo zákeřný slečno RUDÁ." vysmíval se jí. "Příště si vem delší sukni - není to poprvé."
"Cože?" Tomoko úplně cítila, jak jí hoří celá tvář. Zabořila pohled do země.
Korlejmi se mezitím uklidnil a znovu se rozvalil do trávy.
"Už Wuram něco poznala?" promluvil najednou.
"C- co? M- myslím, že ne."
"To je dobře. Aspoň máš ještě čas naučit se tu ohnivou techniku. Myslím, že to bude to nejsilnější, co dokážeš vytvořit. Ještě pár dní a budeš mít čistě bílé vlasy."
"B- bílé vlasy? Nebude to vypadat… divně? Už teď jsou dost světlé."
"Však ve svém normálním těle jsi pořád blondýnka akorát v tom druhém budeš mít bílé vlasy. Věř mi, ve světě Duší pobíhá hodně divných týpků. Já si myslím, že to vypadá zajímavě. "
"Opravdu?"
"Jasně. Třeba si tě nedokážu představit s vlasy jak má Viola - myslím tím tu barvu. Páni… jenom si to představím a chce se mi smát."
"Nejdeme už trénovat?" zeptala se.
"Jo, už můžeš jít."
"Tím jsem myslela i tebe. Vstávej! "
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smajloš Smajloš | Web | 22. prosince 2008 v 9:58 | Reagovat

Sice jsem si to nečetl ale je to dobrý, napínavý

2 Káťa Káťa | 22. prosince 2008 v 20:03 | Reagovat

No tedy! Je to čím dál tím zajiímavější! Těším se na další kapču, jsem fakt zvědavá co má ten Korlejmi zalubem!

3 Lenka Lenka | 23. prosince 2008 v 17:43 | Reagovat

tož to je dobry konečně se děje něco pořádnyho co bych do tebe neřekla že napišeš ale dobry

4 KaThea KaThea | Web | 7. února 2010 v 11:42 | Reagovat

Dobrá, tohle je ještě dokonalejší než předchozí kapitola. :D A věřím, že příští bude ještě lepší! :D Ale jen jedna kapitola může být úplně dokonalá, takže od teď budu říkat jen skvělá a dokonalost si nechám na poslední kapitolu. Tohle MUSÍŠ vydat knižně!

5 Lizz Lizz | Web | 10. února 2010 v 11:55 | Reagovat

Famózní :D *snažila se požít jiný lovo než super:D* Takže... Jeden jistý nejmenovaný démon se snaží být dobrý, ale zároveň chodí klábosit do kihovny s Vivien, cvičit Tomoko (a při tom tak trochu očumovat:D) a chce dostat z těla Usagi tu démonku (gomen, ale na jména nemám paměť.. ale Wuram tam bylo, ne?:D) z čehož mi zase a jenom ychází, že by vlastně měl být dobrý..x.D takže se prostě jenom blbě narodil... smůůůůůla:D asi jako Nick:D moment... *zjistila, že má úchylku na černovlasý démony, co "plavou proti proudu":D* no nic :D jdu odnýst oběd a pak na další kapitolu:D

6 Miharu Miharu | 10. února 2010 v 18:05 | Reagovat

[5]: LOL! dochází mi úplně slova po těch tvých komentářích  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru