U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Díl 21. - Důvod pobytu

23. ledna 2009 v 15:03 |  Keep On - Díly
Ester práskla vchodovými dveřmi tak silně, že se málem vysypalo sklo ze skříněk.
"Šmarjá… kolikrát jí mám ještě říkat, aby těma zatracenejma dveřma nepráskala." řekla si pro sebe Květa a podívala se z okna. "No nic. Přejdeme k tomu hlavnímu."

Ze skříňky vytáhla olověnou krabičku a položila ji před Tomoko. Znovu se posadila a zhluboka se nadechla.
"Takže… důvod proč jsi tady je ten, že jsi slabá."
Mao se na ni polekaně zadíval. "Květo… musíš to říkat tak… hrubě?"
"Hrubě nehrubě - je to pravda."
Tomoko je zadívala na svoje ruce. "To jsem opravdu tak špatná? I Usagi to říkala… tedy… Wuram."
Květa se zadívala na krabičku. "Nejsi špatná, ale příliš citlivá. Když jsi v blízkosti nějakého démona - jak se cítíš?"
"Já… cítím se slabě." přiznala a ještě víc se zadívala do klína.
"Nevěš hlavu." usmál se Mao. "Proto ti chceme pomoct. To Norika poslala tenhle přívěšek." a ukázal na krabičku.
Tomoko zvedla hlavu. "Norika? Kdo to je?"
Mao si přirazil ruku na pusu. "Teď jsem asi řekl něco, co jsem neměl že?"
Květa bezradně zabořila hlavu do dlaní. "Ty seš někdy takovej vůl, víš to?"
"Jasně, jasně - vím."
Květa se na Tomoko podívala skrz prsty - stále ještě čekala na odpověď. "No… jak ti to jen vysvětlit…"
"To nebude třeba." ozval se známý hlas.
Tomoko se zadívala na schodiště. Stála tam Viola. Byla oblečená v pyžamu a zpod rukávů jí šly vidět bílé obvazy.
Mao okamžitě vstal. "Zbláznila jsi se? Ještě máš ležet v posteli!"
"Chci se jenom posadit - nehodlám se přemáhat."
"To říkáš vždycky." řekl tiše a pomohl jí sednout.
Viola se otočila na Květu. "Tenhle rozhovor byste neměli slyšet."
"Vždyť už jdu. Pojď Mao."
Jenom co zmizeli z dohledu, vytvořila Viola kolem kuchyně bariéru.
"Proč jsi to udělala?"
"Znám Květu déle. I když řekne, že odchází, vždy někde tiše poslouchá za dveřmi."
Tomoko se jí zadívala do očí. "Tak… co všechno mi hodláš prozradit?"
"Skoro všechno. Prozatím se vrátím ke jménu, které tady před chvílí padlo. Jméno Norika je Nakiřino nynější a pravé jméno."
Tomoko najednou projel hlavou rozhovor s Michalem.

"Jsem obyčejný člověk, ale jedno, jako bývalý čaroděj, ti můžu říct: to, že mě požádali, abych tě zachránil, to, že ti dali tuhle sílu, to, že tě přivedli do tamtoho světa a to, že Nakira používá své staré jméno má nějaký důvod. A podle mého názoru to nebude nic malého. Nechci tě moc zastrašovat, ale v tamtom světě je hranice mezi dobrem a zlem hrozně tenká - nikdy nevíš, co je správné a co ne."

"Počkat… jestli je to opravdu tak, tak proč se mi představila pod svým starým jménem - nechápu důvod."
"Tohle ti taky vysvětlím. Nakira se ti představila jako Zabíječka Démonů, že?"
Tomoko přikývla. "Požádala mě o pomoc, ale když jsem na ni vyjela, proč si to nezařídí sama, odpověděla mi, že nemá povoleno vstoupit na Zem."
"Jasně… tak tohle je všechno pravda. Dřív si mohla chodit mezi světy jak se jí zlíbilo, ale teď už ne."
"Kvůli čemu?"
"Nesplnila jednu misi. Jako Zabíječka měla povinnost udržovat celý Svět Duší v bezpečí, ale jednou se pokusily dvě Strážkyně projít skrz bránu na Zemi a usadit se tam. Prošla sice jen jedna, ale i tak to byl konec Nakiry jako takové. Rada ji zbavila funkce a přiřadila jí novou i s novým jménem - teď zastupuje zmizelou Strážkyni."
"Aha…" Tomoko si srovnávala myšlenky v hlavě. "A co taková Strážkyně dělá?"
Viola se usmála. "Ne pro nic za nic se tady tomu říká Svět Duší. Sem prostě odcházejí duše zesnulých lidí a Strážkyně se o ně starají a posílají je dál, ale kam to opravdu netuším."
"P- p- po- počkat! To- to jako že jsem- mrtvá?! Zase?!"
Viola obrátila oči v sloup. "Dřív mysli než něco řekneš. Prošla jsi bránou a to znamená, že máš s sebou i tělo… tedy těla - však víš. Až se sem dostaneš jiným způsobem, tak AŽ TEHDY budeš mrtvá."
"Dobře, dobře, už to chápu, ale proč mi vlastně řekla Nakira svoje staré jméno?"
"Důvod byl ten, že když převzala nové jméno - Norika - automaticky byla prohlášena za mrtvou. Nikdo neví, že bývala Zabíječkou a tak to má i zůstat. Tobě se představila jako Nakira pro případ, že by z tebe Wuram Ribfei Ha vytřískala nějaké informace. Kdyby si jí řekla, že žije, nic by se nestalo. Možná by dostala strach a utekla." zasmála se.
"No… myslím, že moc vyděšená nebyla." přiznala Tomoko.
Viola se přestala smát. "Ty jsi jí to opravdu řekla, že?"
"Právě teď jsi mi oznámila, že se nic nestane, když jí to povím."
"To sice ano, ale tady jde o princip, chápeš? A já jsem si na začátku myslela jaká je to zbytečnost nacpat do tebe mylné informace… asi jsem tě moc přecenila."
"Eh… ještě něco?"
"Ne. Právě jsme skončily." Viola zvedla ruku a lusknutím rozplynula namodralou bariéru kolem nich.
"Už můžeš vylézt ven Květo - vím celou dobu že jsi tam."
Tomoko se rozhlédla kolem sebe z které místnosti vyjde. Viola se mezitím zvedla a došla ke skříňce. "Řekla jsem ti ať vylezeš!" a kopla do dvířek. Najednou se ze skříňky vykutálela za doprovodu hrnců a pánviček Květa. Tomoko vyvalila oči. "Jak to udělala?! Tam se nemohla za nic na světě vlízt!"
"To by ses divila kam se tahle sondovací čarodějka dokáže nacpat."
Květa se jenom trochu křečovitě usmála a odkráčela pryč.
"Pro dnešek to stačí a nezapomeň si nasadit ten přívěšek. A pamatuj si: jestli ho budeš nosit, dostaneš se od tud rychleji."
Tomoko přikývla, ale to už byla Viola skoro nahoře. Vzala krabičku do ruky a vysypala její obsah do dlaně. Byl v ní řetízek a na něm stříbrný symbol. Podívala se na něj pozorněji. "To je… pentagram."

Obrázek: Bouřlivý tým. Mao, Květa, Ester, Lira (s čelenkou).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sonca Sonca | 23. ledna 2009 v 15:12 | Reagovat

Tenhle díl jsem napsala pro případ, že by jste ještě něco nechápali. A protože je to takové nic moc hned zítra se můžete těšit na 22. díl ;)

2 Lilka Lilka | Web | 23. ledna 2009 v 19:32 | Reagovat

no to byla:((

je to smutný...

bohužel pravdivý..:(

jo sakra jeste jednou xD?

ja to slyšela už tisííckrát:(

sakra a těším se zítra na ten další díl:P

moc pěkny to je.)

3 Lenka Lenka | 23. ledna 2009 v 19:33 | Reagovat

super dilek takovej pro vysvětlení a klasnej oblázek ten se ti povedl

4 Lizz Lizz | Web | 23. února 2010 v 7:54 | Reagovat

"P- p- po- počkat! To- to jako že jsem- mrtvá?! Zase?!"-> ty mě chceš zabít?! *cjcípá smíchy* Máme OKčko:D nemůžu se tlemit:D:D:D:D nemůžu, nemůžu, nesmíííím, hashahahahahahahahahaha:D:D :D:D:D:D:DD moc pěkný:D a ta Květa na koneci:D:D:D úchvatný::D:D" rel="nofollow">D::D:D:D btw. vypadají spíš jako rodinka..xD nejsou příbuzný, že ne?:D (Beztak, že jo:D)  pentagram? jůůůů ::D" rel="nofollow">D::D:D ok, nevykecávám se a jdu na další kapitolku...xD ( ne ,že to na mě řekneš učitelce:P:D, že místo obchodního dopisu čtu Keep on:D)   zatííííííííííííííím :D

5 Miharu Miharu | Web | 23. února 2010 v 15:26 | Reagovat

[4]: dovolím si ti prozradit, že rodina opravdu nejsou  :-D
a učitelce tě neprásku - jsem nedobytná jako trezor  :D

6 Lizz Lizz | Web | 26. února 2010 v 16:02 | Reagovat

[5]: : Nejsou?:D Škoda:D Nebo možá dobře..xD Nwm si ještě musim rozmyslet..xD Nekpráskneš?:D TO jsi hodná:D Ale stejně mám dojem, že on to ví:D Je totiž babka vševědka:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru