U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Díl 35. - Návrat

4. března 2009 v 8:38 |  Keep On - Díly
"Jsi Strážkyně Duší, Tomoko - má zástupkyně." řekla Norika vážně.
"To je… dobrý vtip."
"To není vtip. To je pravý důvod toho, proč vlastníš Světlo Zítřku. Až se svou moc naučíš plně ovládat, přidělí ti Rada speciálního Klíčníka s jehož pomocí budeš moci přivádět duše ze Země sem do Zelené vesnice."

Tomoko se zoufale otočila na Violu.
Ta pokrčila rameny. "Nevěděla jsem o tom, ale když to říká, tak to bude pravda. Měla by jsi to přijmout."
"A… a co když odmítnu?"
Norika se zatvářila přísně. "Pak tedy budeš muset čelit Wuram Ribfei Ha bez své moci a vzpomínek."
"Ale vy mi vůbec nedáváte na výběr."
Znovu nasadila vlídný výraz. "Kdybych věděla, že tento úkol nezvládneš, nikdy bych ti Světlo Zítřku nesvěřila."
Tomoko se mlčky zadívala na pravou ruku. Na úplném konci jejího ukazováčku byla bílá tečka - tudy do ní kdysi ta moc vstoupila.
"Takže… jsem víla jako ty?"
"Brzy budeš. Tvé lidské tělo zůstane pořád tvým ale tohle tělo, ve kterém právě jsi, se postupem času změní. Nejdříve dostanou tvé oči zářivou žlutou barvu jako slunce, zdroj tepla a světla. Tvá kůže se zpevní a zjemní a uši dostanou nový tvar.
Tomoko se usmála. "Špičaté uši?"
"Ano a úplně na konci této složité proměny budeš obdařena jedním párem překrásných křídel."
"Já budu mít… budu mít křídla?"
"To bude tvá odměna pokud přijmeš postavení Strážkyně Duší."
Nastalo ticho. Norika upřeně hleděla na Tomoko a čekala odpověď. Ta se zase dívala do země a určovala si různé pro a proti Strážkyně. Viola pro změnu přemýšlela nad tím, jaké by to asi bylo mít křídla. Je pravda, že dokáže létat, ale takové jedno prolétnutí ji stojí opravdu mnoho energie, která by se mohla později hodit, kdežto křídla žádnou nepotřebují. Jedou si soběstačně a jen poslouchají povely majitele. "Hmmm… asi by mi to k ničemu nebylo." usoudila nakonec.
"Norikóóó! Už jsme zpátky." zavolal povědomý hlas.
"Vítejte zpátky Esto, Kamilo."
Klíčnice se usmála a ustoupila stranou. Za ní stála další malá bytůstka. "Noriko, tohle je Julie. Julčo, tohle je Norika."
Strážkyně si klekla na jedno koleno. "Vítej v Zelené vesnici Julie - tohle bude prozatím tvůj domov."
Duše se kolem sebe trochu vylekaně porozhlédla.
"Ukážu jí to tady - vidím, že nemáš čas." nabídla se Kamila.
"Děkuji. Takže… už jsi se rozhodla, Tomoko?"
"Já… asi ano."
Norika se postavila. "Jak tedy?"
"Přijímám." řekla s úsměvem. "Chci pomáhat všem ztraceným duším - chci být vynikající Strážkyně."
"Jééé Tomoko, ty budeš Strážkyně?" vylétla jí Esta před obličej.
"Už asi ano." zasmála se.
"Ale ještě k tomu má hodně daleko." rýpla si Viola. "Jo a nechtěla jsi náhodou být doma do úplňku?"
Tomoko sebou trhla. "Úplněk! Honem, musíme se vrátit!"
"To nech na mě." řekla Klíčnice. V ruce se jí objevil klíč, který zapíchla do vzduchu jako do zámku. Otočila ním. Okamžitě zmizel a místo něho se během pár vteřin objevila temná brána, která propojuje dva světy.
"Nastupovat." pobídla je.
Během několika okamžiků se brána zase zavřela.
Norika zůstala sama a znovu se posadila do křesla.
"Seš si svým rozhodnutím opravdu jistá?"
"Už jsi zabydlela naši novou duši?" odpověděla.
"Ano, ale na to jsem se neptala. Chci vědět, jestli je to opravdu dobrý nápad posílat je tam."
"Má drahá Kamilo, svou důvěru jsem svěřila už i tobě tak proč ne mým přítelkyním?"
"Dobrá ale jako jejich přítelkyně bys je měla chránit a neposílat je do takového nebezpečí. Neříkej mi snad, že vidíš do budoucnosti - to je směšné."
Norika se zadívala na kupoli nad vesnicí. "Já vím jen to, co chci vědět. Nic víc, nic míň."
"Mě spíš připadá, že všichni skáčí, jak ty pískáš."
Strážkyně se tajemně usmála. "Nejenom úspěch nás žene dál…"
Kamila se na ni zadívala a povzdechla si. "Zase jsem od tebe nedostala žádnou určitou odpověď."
"Za nějaký čas se ji dozvíš, má drahá přítelkyně."
"To vyznělo hodně ironicky."
Norika se usmála. "Já vím."

Brána se otevřela.
"A jsme tady." řekla radostně Esta.
"Páni - expresně až do pokoje! Eh...?"
Na židli u psacího stolu seděla osoba, která byla Tomoko na chlup podobná. Už už se chystala hystericky křičet, když vtom jí Viola zacpala pusu.
"Neblázni, co by tomu řekli tvoji rodiče, kdyby tě uviděli dvakrát?"
"Hmeee?" a začala něco žvatlat.
"Nech toho, budu mít oslintanou celou ruku!" okřikla ji potichu. "Když si to necháš vysvětlit, tak tě pustím."
Tomoko začala horlivě kývat, protože jí pomalu docházel vzduch. Viola uvolnila ruku.
"Díky… tak- tak kdo to je?"
"Další kopie z mojí sbírky." a pyšně poplácala klon po zádech.
Tomoko vyvalila oči. "Takže ona tu byla místo mě? Super! Aspoň nejsem celostátně hledaná. Dobře, kolik je hodin?"
"Půl jedenácté večer." odpověděla kopie s úsměvem.
"Díky Tomoko - jmenuješ se Tomoko?"
"Jmenuji se tak, jak ty."
"Hej, to tvoření klonů bych se měla naučit - vypadá to užitečně."
Najednou se otevřela znovu brána. "Já jdu zpátky a vrátím se někdy ráno, ano?" řekla Viola a okamžitě zmizela.
"P- počkej… Ehm… no tak nic. Já musím taky pryč Tomoko, takže hezky mě hraj než se vrátím."
"Spolehni se."
Pravá Tomoko se usmála a z balkónu skočila až na silnici před domem. Podívala se na nebe. Měsíc byl v úplňku a nebe bez mraků.
"Korlejmi… ať jsi kde jsi… najdu tě a povím ti to. Spolehni se."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danča Danča | Web | 4. března 2009 v 16:11 | Reagovat

husty

2 Káťa Káťa | 4. března 2009 v 16:38 | Reagovat

Fakt dobrý! Těším se na další! A kdy bude pokračování Cesty Ticha?

3 Sonca Sonca | 4. března 2009 v 18:19 | Reagovat

jé tak to nevím. asi až dokončím keep on. no zkusím se na to mrknout ;)

4 Danča Danča | Web | 5. března 2009 v 7:29 | Reagovat

dívas se na moji stranku co je novýho v clanku soutez o nejhezcí blog? XD

5 Danča Danča | Web | 5. března 2009 v 13:32 | Reagovat

soni a když to sleduješ proč si sobe nedáš hlas?

6 Lenka Lenka | 5. března 2009 v 19:29 | Reagovat

suoer to by mě nikdy nenapadlo že Tomoko bude strážkyní

7 Lizz Lizz | Web | 25. května 2010 v 8:41 | Reagovat

Hej! Tomoko strážkyní? :D Tomoko s křídlama? Viola... Ne dobře jsem v klidu...xD :D (ehm tuhle větu používám nějak často, co? :D A při tom to vůbec není pravda, ale tak nevadí :D To se poddá... Časem..xD :D) Zajímavý :D A jde se hledat Korlejmiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii ♥♥♥:D:D:D:D Ne, dobře, neotravuju :D Kde že je ta další kapitola? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru