U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Keep On 2: Díl 15. - Jméno

7. června 2009 v 9:46 |  Upside Down & Sound Wave - Díly
Tomoko vstřebala poslední zbytky aury ze které včera vytvořila svůj klon. Najednou se jí všechny vzpomínky na noc začaly přemítat před očima. Byla to záležitost několika vteřin.
Tomoko prudce vstala z postele. "Cože? Co to má znamenat?"
"Co je? Co se stalo?" zajímala se hned Miyako.

"Asden je… Korlejmiho sestra?"
"Kdo je Asden? Tomoko!"
"Teď mě dobře poslouchej." posadila se a zadívala se jí do očí. "Jsme v pořádný bryndě."
"O čem to mluvíš?"
"Jestli nezačneme ihned jednat, zítřka se na sto procent nedožijeme."
Miyako se zatvářila vyděšeně. "Vy- vysvětli mi to."
"Viola mi kdysi vyprávěla o parazitních démonech, kteří žijí v lidech i se svými vlastními těly. Vždycky to probíhá stejně. Démon posedne člověka a tak dlouho ho trýzní, dokud nezíská plnou kontrolu nad jeho tělem."
Tomoko ukázala dva prsty. "Existují dva typy. První byla démonka Wuram, která posedla mou kamarádku a získala nad ní plnou moc. Druhý typ je démonka Asden, která je v Kaiře."
"Kaira je posednutá?" vyhrkla ze sebe Miyako.
"Bohužel. Asden už má plnou kontrolu nad jejím tělem ale… Kaira ani netuší, co se s ní děje."
"Dobře, ale co to má s námi společného?"
"V podstatě nic ale Asden si usmyslela, že nás chce vidět mrtvé. Ani neznám žádný důvod jejího zbrklého jednání. Jedno vím ale jistě. Pravděpodobně nás přijde zabít Korlejmi."
Miyako je zcela v šoku. "Si děláš srandu, ne?"
Tomoko kroutí hlavou. "Je to její bratr. Určitě poslechne. Je démon a já si vůbec neodvažuju teď předvídat jeho reakce."
"Ale vždyť… co… co budeme dělat?"
"Musíme jednat dřív než oni."
Hned nato vstává a vychází z pokoje. Zastavuje se až před nějakými dveřmi a klepe na ně. Za pár sekund z nich vykukuje Kaira.
"Ahoj Kai. Máš čas?" ptá se jí Tomoko se sladkým úsměvem.
"No… mám. Potřebuješ něco?" ptá se nejistě.
"Před domem je něco, co by jsi měla vidět."
Kaira se na ni chvíli nechápavě dívá. "Co je tam?"
"Pojď a uvidíš. Je to fakt něco."
"Hmmm… tak jo." krčí rameny a schází spolu s Tomoko ze schodů.
Jakmile stojí venku, Kaira se zmateně rozhlíží kolem sebe. "Tak kde to máš?"
Tomoko k ní ale stojí zády a mlčí. Ve dveřích se náhle objevuje Miyako a nevěřícně hledí na svou sestru. "To se snad úplně zbláznila?!" říká si pro sebe. Hned za ní se objevuje Květa a všechno pozorně analyzuje pohledem. "Co se tady děje?"
Miyako jí věnuje zoufalý pohled a znovu se zaměřuje na scénu před sebou.
Tomoko si konečně promyslela svůj plán.
"Kai, jestlipak víš, proč jsi náměsíčná."
Dívka stále sleduje její záda a neurčitě odpovídá: "Nevím. Je to prostě nemoc. Proč tě to tak zajímá?"
"Mýlíš se - nejsi nemocná. Jsi posednutá."
Kaira otevírá doširoka pusu a není schopna slova.
"Co to blábolí?" vybuchuje vzápětí Květa a obchází Miyako. Ta ji ale okamžitě chytá za rukáv a očima jí říká, že tam nemá chodit. Aspoň něco může pro sestru udělat.
"Posednutá?" opakuje Kaira. "To se musíš mýlit. Věděla bych to."
Tomoko se ale vzápětí přeměňuje do svého druhého těla a dává jí tak najevo, že svá slova bere vážně.
To už ale Květa nemůže vydržet a osvobozuje se ze sevření Miyako. Rázně pochoduje do ulice a staví se vedle Kairy.
"Zklidní hormony, Tomoko. Takhle se nám chceš odvděčit za naši pohostinnost? Rozmysli si pořádně, co děláš. Nemáš žádné důkazy. Kaira je prostě náměsíčná - toť vše."
Následuje dlouhá odmlka. Nikdo se neodvažuje nic říct. Miyako najednou cítí na rameni něčí dech. S hrůzou se otáčí, ale k jejímu štěstí je to jen Sue Ellen.
"Květo," ozývá se najednou Kaira. Pokládá jí ruku na rameno a na obličeji se jí objevuje úsměv. Najednou zvedá hlavu a pobaveně sleduje Květu svýma rudě žhnoucíma očima.
"Uhni." dokončuje větu a pomocí temné aury odhazuje čarodějku několik metrů daleko.
Hned vzápětí vybíhá Sue Ellen za Květou a pokládá jí hlavu na svá kolena. Vystrašeně se dívá na její odřené tělo a zaměřuje pohled na svou spřízněnou duši. Při tom pohledu se jí derou slzy do očí.
"Co jsi to udělala, Kai?!"
"Je mi líto Sue, ale jestli nechceš dopadnou stejně, raději se do toho teď nepleť."
Květa pomalu přichází k sobě a chytá se za spálené rameno. Nemá v úmyslu vstát a dlouze se vyžadovat pravdy. Ten jeden jediný pohled do jejích vražedných očí jí stačil bohatě.
Tomoko se už konečně otočila k démonce čelem. Asden stojí klidně a na tváři má povýšenecký úsměv.
Tomoko vedle sebe tvoří dva klony a opatřuje je krátkými meči stejně tak, jako sebe.
"Přesně víš, co se chystám udělat - jsi neobyčejně chytrá. Pořád ale nechápu, jak jsi přišla na to, že se skrývám v Kaiře."
"Nepřišla jsem na to." odpovídá jí. "Viola mi o tobě řekla všechno."
Démonce mizí z tváře úsměv. "Viola?"
"Řekla mi i celé tvoje jméno, Asden. Ale nemusíš se tím zabývat - je to těžký na pochopení."
Tomoko se trochu přikrčuje k zemi a společně se svými klony vybíhá vpřed. Asden si začala něco mumlat pro sebe a nakonec jen vykřikla: "Korlejmi!"
Přivolala svého bratra přímo Tomoko do cesty, ale ona nezastavila - ještě víc zrychlila. Než se stačil rozkoukat, už uhýbal před ostrým mečem. Znovu a znovu, stále rychleji. V ruce se mu objevila podobná zbraň a konečně dívčiny vpády zastavil.
"Co to děláš?!"
"Snažím se vás zabít!"
Najednou se vedle nich objevil jeden z klonů. Kopie se ohnala mečem, ale rozsekla jen obláček fialové aury. Korlejmi stihl taktak uniknou před vážným zraněním. Znovu se objevil pár metrů za Tomoko, ale to už se k němu znovu rozbíhala a dorážela na něj.
"Tak přestaň už! Nech toho - nechci s tebou bojovat!"
"Chceš mě jenom zabít, že?"
"Co? Ne-"
Tomoko se napřáhla a okamžitě využila jeho nepozornost. Jeden čistý řez přímo do levé paže. Korlejmi odskočil a chytl se za ránu. Než si ale vůbec stačil uvědomit, co se stalo, prostorem pronikl něčí řev.
Asden právě zabila jednu z kopií a ta druhá volá Tomoko o pomoc.
"Už jdu!" křičí a rozbíhá se k nim. Ještě za cesty tvoří další klon a společně se vrhají na Asden. Z ničeho nic se do boje znovu zapojuje i Korlejmi. Objevuje se před sestrou a v poslední chvíli bere Tomoko za ruku a odhazuje ji pryč. Ta naráží tvrdě na stěnu domu a padá k zemi.
Klony se okamžitě stahují a útočí více promyšleněji. Korlejmi hned využívá každé jejich nepozornosti a obě dvě sráží tlakovou vlnou k zemi. Jedna má vážně zraněnou ruku, ale i přes to pomáhá své společnici na nohy.
Tomoko se mezitím snaží bolestivě zvednout z trávy. Koutkem oka zahlédla své zraněné kopie a na čele se jí objevily vzteklé vrásky.
"Dneska chcípneš znova Sfil Samel Di Asden!"
Démonka se na ni okamžitě otočila. Už tolik let neslyšela celé své jméno a ani ho už nikdy nikdo slyšet neměl. Korlejmi mezitím brilantně vyřídil obě kopie a znovu se uchopil za bolavou paži. Otočil se k Tomoko a ona na chvíli zahlédla jeho rudých očí zvláštní lesk. Že by slzy?
Najednou se ale něco stalo. Všichni ucítili zvláštní proud energie. Byla to tak temná síla, že mnohokrát převyšovala démonské měřítko.
Uprostřed ulice se začal točit malý černý vír. Obloha jakoby v tu chvíli potemněla. Slunce stále svítilo, ale jeho paprsky se přes všechnu tu temnou auru dostávaly jen stěží.
Vír se rozrostl a vzápětí také ustal. Na jeho místě teď někdo stál.
"Sfil Samel Di Asden," řekla osoba zahalená v černém plášti. "Dnes, ve jménu Nakiry, Zabíječky démonů, konečně zemřeš."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alegra-chan Alegra-chan | Web | 7. června 2009 v 11:00 | Reagovat

Super dílek!!
Jen tak dál!§ Honem, já chci další dílll!!!
:-)

2 Miharu Miharu | 7. června 2009 v 16:53 | Reagovat

Andy? říká ti něco soukromí ostatních lidí? proč si myslíš, že mám v záhlaví napsaný jenom Soňa K.?
jo a to že to nechápeš mě vůbec, ale vůbec netrápí....  :-D

3 Lenka Lenka | 7. června 2009 v 19:13 | Reagovat

týý jo to bylo dobry vubec nemam slov krasně napsany jako bych tam byla a dělo by se mi to před očima uplně dobry velka pochvala :-)

4 Miharu Miharu | 8. června 2009 v 15:58 | Reagovat

[3]: snaha byla  :D teď už mi ty akční scény jdou líp (konečně)

5 Dajna Dajna | E-mail | Web | 31. července 2009 v 21:31 | Reagovat

hmmm XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru