U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Cesta Ticha - Kapitola 31: Bolest hluboko uvnitř

17. července 2009 v 5:00 | Miharu 【春】 |  Cesta Ticha - Díly
Bolest hluboko uvnitř

"Hej Ilo, proč se mnou nemluvíš?"
Ten se okamžitě zastavil a začal se otáčet na všechny strany.
'Takhle by to nešlo. Uvědom si, kde jsme!'
"Na chodbě - a co?"
'Kdokoliv může přijít a vidět tě, jak se bavíš s němým - tohle nemůžu riskovat.' a přibouchl Magdě dveře před nosem. Vklouzl do pokoje tak rychle, že si to prvních pár vteřin vůbec neuvědomovala.

"Co to děláš?" nakoukla dovnitř.
'Když už se opravdu musíš na něco ptát, vybírej jen otázky s odpovědí ano či ne.' poučil ji vzápětí. Převlékl si košili a zpod polštáře si vzal klíč.
"Ty někam jdeš? Vždyť za chvíli budou zavírat bránu."
'Ano, ne!'
Magda protočila oči v sloup.
'Musím se jít občas ukázat domů. Už o mě dobrých pár dní nic neví.'
"A můžu jít s tebou?"
Ilo na ni vyvalil oči. 'A co by jsi tam asi tak dělala? Vždyť tě ani neznám. Dneska jsme se prve potkali.'
"Prosím," žadonila se psíma očima. "Klidně se vyspím na zemi."
'K čemu ti to bude? Běž domů.'
"Prosím, prosím," namáčkla ho ke zdi.
'Ani za nic!' odmítl, ale cítil, jak mu pomalu rudnou uši.
"Jestli mě nevezmeš s sebou, řeknu všem, co jsi doopravdy zač."
'To je vydírání,' zamračil se na ni.
"To víš že jo." štípla ho do tváře.
'Tak dobře! Dobře! Hlavně přestaň!'
Magda se úlisně usmála. "Na co ještě čekáš? Jdeme!"

Celou cestu nezavřela Magda pusu. A Ilo celou cestu litoval, že na něco takového vůbec přistoupil. Bylo to nejhorších deset minut v jeho životě.
"Proč mi o sobě nechceš nic říct? Docela ráda bych věděla, jak takový čaroděj žije. Když nad tím tak přemýšlím, ty jsi… nejsi náhodou úplně poslední čaroděj na světě?"
'Jsem.'
"Tak počkat." zatarasila mu cestu. "Proč nepomáháš lidem?"
'Nevím, o čem mluvíš.' snažil se zachovat klid.
"Je to jednoduché. Čaroděj vždy musel pomáhat obyčejným lidem. Proč se nepostavíš Stínům? Hm? Proč… proč se tak usilovně schováváš? Řekni mi to!"
'To není tvoje starost!' odstrčil ji stranou a pokračoval. Byl to skoro nadlidský úkon udržet všechny myšlenky pohromadě a hlavně ukryté někde hluboko.
"Víš, co si o tobě myslím?" začala pohrdavě. "Myslím si, že nejsi poslední čaroděj, nýbrž největší chudák na světě! To se tak bojíš o svůj vlastní krk? Jsi největší sobec, kterého jsem kdy viděla! Vůbec ti nevadí, že okolo tebe lidé umírají?! Nejsi čaroděj, jsi odpad!"
'Máš pravdu.' zahučelo jí v hlavě. Zděsila se ještě víc, než když to všechno vypustila ze svých úst.
'Nejsem čaroděj - jen učeň.' prozradil jí tajemství aniž by se k ní otočil čelem. 'Můj učitel už dávno zemřel. Od té doby jsem zanevřel na všechna kouzla. Pohrdal jsem bohy a oni mě i přes to zavedli až sem. Vložili na má bedra všechnu tíži světa a já s tím vším stojím na vratké desce nad nekonečně hlubokou propastí. Jeden jediný špatný krok a vše v ní skončí.'
Magda ani nedutala. Nemohla najít žádný argument, kterým by Ila zařadila mezi zbabělce a zloduchy.
"Pěkná řeč." řekla nakonec a poplácala ho po zádech.
"Ilo? Co je ti?"
Odvrátil hlavu. Na tvářích se mu stříbřily slzy. V ten krátký okamžik si vzpomněl na vše hrozné, co kdy zažil. Stěží dokázal ve svém životě najít nějakou šťastnou myšlenku. A co je to potom za život.
"Ilo?"
'Nic se neděje.' přejel rukávem po obličeji. 'Jdeme.'

***

"Ilo, Ilo, Iloooo!" křičela Helga přes celou kuchyň a hned ve dveřích se mu pověsila na krk. "Hrozně se mi stýskalo," zmáčkla ho ještě pevněji.
'To mě taky.'
"Hlavně po tom, co se takhle podobně vrhla na další dva chlapy." rýpla si Zuzana a gestem ruky pozdravila Ila.
"Já nemůžu za to, že z dálky vypadali jako on." obhajovala se. "A s kým jsi to přišel?" pustila se konečně.
"Já jsem Magda - těší mě." představila se.
"Magda?" řekla trochu podezíravě.
"Ano. Ilo mi nabídl, že tady můžu přespat. Dnes jsme prošvihli zamykání brány, takže jsme se nemohli dostat dovnitř."
"Aha." přitakala. "Ale my nemáme už žádné volné pokoje."
Magda mávla rukou. "Stačí deka a já si někde ustelu. Třeba u Ila."
'Co?' zhrozil se.
"Po něčem se podívám." nabídla se vzápětí Zuzka.
'Tohle jsme si nedomluvili!'
Magda už se mu chystala odpovědět, ale naštěstí byl Ilo rychlejší. Doslova ji vytlačil z místnosti a zabouchl za sebou dveře.
"Jé, ahoj Ilo."
Do kuchyně zrovna směřovala Rimila se Saplan. Tomuhle se říká zákon schválnosti.
"Kohopak to máš s sebou?" zajímala se Rimila.
"Tvoje děvče?" vyhrkla Saplan.
Ilo začal horlivě kroutit hlavou div si ji nevykroutil. Stejně už byl ale červenej jako rak.
"Já jsem Magda. Pracujeme spolu na hradě."
"Jo tak takhle…"
"No jo no…"
Hned na to se začaly uchichtávat, ale stihly vběhnou do kuchyně dřív než to propuklo úplně.
'Co jim je?' nechápal.
"Kdo ví…" pokrčila Magda rameny ale neubránila se úsměvu.
'Odnauč se odpovídat na všechno, co si myslím, ano? Buď tak hodná.'
"Jo pořád…"
'Přestaň. Ty to snad děláš schválně!' postěžoval si a otevřel dveře do svého pokoje.
"Je to zábava." řekla se špetkou škodolibosti v hlase.
Ilo mezitím sundal Marii z parapetu a zavřel okno.
'Musíš pořád sedět v otevřeném okně? A nechápu, co je na tom zábavnýho.'
"Teď nevím, jestli mluvíš se mnou, nebo se svojí kočkou." pokrčila rameny a skočila na postel. "A ta Helga… co k ní cítíš?"
'Coby? Je to kamarádka.'
Magda odprskla. "Chm - to určitě. Úplně jsem to viděla, jak jste se k sobě měli."
'A co chceš ode mě slyšet?'
"Jestli ji miluješ."
Ilo jakoby ji celou tu dobu neposlouchal. Jen něco hledal v nočním stolku. Vytáhl úzkou knížku a položil si ji na kolena. 'Mám ji rád. Jako sestru. Od mých dvanácti se o mě starala. Pomohla mi z toho nejhoršího.'
"Z nejhoršího?"
'Když říkám z nejhoršího, myslím tím z nejhoršího. Nechci se o tom bavit.'
"Ale to by jsi právě měl." řekla rozhodně. "Všechno se ti ukládá tady," zabušila mu na hrudník, "a jen to tam hnije. Když to dostaneš ven, uleví se ti."
Ilo se opřel zády o postel. 'Na co bych tu knihu měl proměnit? Asi na nějaký šperk.'
"Neodbočuj od tématu."
'Brzy bude Den Slunce a Den Luny. Co třeba jejich symbol?' přemýšlel, ale stále se díval na ohmataný obal knihy.
'Proč chce abych na ten večer znovu vzpomínal?! Nechci! Už nikdy! Kdyby nepřišla… Nebolelo to. Nic jsem necítil. Už jsem toho měl dost. Neměl jsem strach. Nechci! Nemysli na to! Je to pryč. Minulost!'
"No tak Ilo!" Zvýšila Magda hlas. "Praskne mi z tebe hlava."
'Proč mi to děláš? Vždyť ta jizva už nejde skoro vidět.'
"Jizva? Neříkej mi že…" nemohla tu větu ani dokončit.
Ilo se díval na svou levou ruku. Dech se mu konečně zklidnil a i rozvířené myšlenky usedly na svá místa.
Na jeho zápěstí se táhla jedna skoro neviditelná jizvička.
"Ilo," hlesla Magda a konečně si uvědomila na jaké citlivé téma to vůbec narazila.
'Něco takového dělají jen slaboši. A já už nejsem slaboch. Nesmím jím být. Něco takového si teď nemůžu dovolit.'


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 17. července 2009 v 19:20 | Reagovat

Celkem zajímavý! Ilo má z tou Magdou docela smúlu! Jsem hodně zvědavá co bude dál! Kdy bude další díl? Mimochodem, kdy bude další díl Keep On 2? Jsem docela zvědavá co bude dál a co chystá  Shina po škole! :-)

2 Miharu Miharu | 17. července 2009 v 19:30 | Reagovat

[1]: tak Cestu Ticha nemám dál napsanou a Keep On taky ne, protože nevím, co chystá Shina po škole  :-D pardón - trochu jsem zlenivěla  :-P   :-D

3 Káťa Káťa | 17. července 2009 v 21:55 | Reagovat

Škoda! Doufám, že tě to brzo napadne! Když jsem si četla poslední napsanou kapitolu Keep On 2, říkala jsem si "Jen aby nepřišla s něčím jako je vyvolávání duchú! Bude dobré, když tam bude i Tomoko!" ale jsem zvědavá co tě napadne! Tak hodně štěstí, inspirace a dobrých nápadú při psani! :-)  :-)  :-)

4 Hikari - san - tvé Lovely SB^^ Hikari - san - tvé Lovely SB^^ | Web | 17. července 2009 v 22:56 | Reagovat

krásný desing=)

5 Lenka Lenka | 19. července 2009 v 10:57 | Reagovat

pěkny konečně se zase něco děje žužo

6 Yamashita Ayumu Yamashita Ayumu | Web | 19. července 2009 v 12:30 | Reagovat

Být na Ilově místě, Magda je už dávno mrtvá :D

7 ebika ebika | E-mail | Web | 21. července 2009 v 14:34 | Reagovat

No slaboch možná není, ale hlupák určitě...Css...*odfrknutí*
Ale jinak vážně krásný díleček už se moc těším na další:-D

8 Daja Daja | E-mail | Web | 13. března 2010 v 11:48 | Reagovat

kruté;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru