U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Keep On 2: Díl 24. - Zpět

6. července 2009 v 5:00 |  Upside Down & Sound Wave - Díly

Hudba udává rytmus mému srdci...




"Musíš jít."
Korlejmi se na Michala trochu překvapeně zadíval. "Kam?" zeptal se dřív než Tomoko.
"Norika ti splní tvůj sen - promění tě na člověka."
"Cože? Ona to… opravdu udělá?" nevěřil svým uším.
Michal přikývl a pomohl Františce podepřít zesláblou Violu.
Najednou projel nebem oslňující blesk. Chvíli se klikatil nad jejich hlavami ale nakonec dopadl na zem. Na místě dopadu se okamžitě otevřela brána.
"Co se děje?" nechápala Tomoko. Další nepřítel? Ruby a Wuram už jsou přece mrtvé. Že by se vracela Vivien? Tak hloupá snad není…
V hustém černém víru se začala objevovat něčí postava. Zanedlouho vyšla ven a brána se za ní zavřela. Sundala si obrovskou kápi z hlavy a prohlédla si všechny přítomné. "Trochu jsem se zdržela - čas je složitá věc."
"Noriko?!" vyštěkli všichni zároveň.
Ta se ale jen zasmála. "Hloupoučcí lidé… Nestůjte tam jako solné sloupy a zaveďte mě okamžitě k ní."
Nikdo vůbec nic nechápal.
Žena napřáhla ruku směrem k ležící Usagi a luskla prsty.
"Usagi!" vykřikla Tomoko, ale její kamarádka už byla pryč. "Co jsi s ní udělala?!"
"Právě teď leží ve své posteli. Jenom by vše zdržovala - jdeš totiž taky, Tomoko Takehimo."
"Jak víš…"
"Dost vyptávání." skočila jí do řeči a otočila se směrem k Viole.
"Zavedla by mě tvá Klíčnice k Norice?"
"Záleží na tom, kdo jste." odpověděla jí vyčerpaným hlasem.
Žena rozhrnula černý plášť, kde se zalesknul meč a představila se: "Nakira, Zabíječka démonů."



"Violo!" vykřikla Norika a přiběhla k ní.
"Žádnou paniku - nic mi není…" odpověděla a snažila se aspoň trochu usmát.
"Tím, že se přeměníš do svého původního těla, se rány na tom druhém nevyléčí - vždyť to sama dobře víš. Esto, odveď ji okamžitě na ošetřovnu a zamkni ji tam. Znám ji až příliš dobře."
Františka s Michalem se už dávno vrátili domů, takže tam už stál jen Korlejmi, v náručí tělo Ruby, potom Tomoko a Nakira s kápí přes obličej.
Norika vzdychla a na chvíli zavřela oči.
"Kamilo," zavolala a hned vedle ní se objevila malá modrovlasá víla.
"Odveď tady Korlejmiho na místo, na kterém jsme se domluvily, ano?"
"Ovšem," řekla potichu a ze všech sil se snažila vyhýbat pohledu na svou zesnulou kamarádku.
Norika si přitiskla ruce k hrudníku. Snažila se všechen smutek zakopat někam hluboko. Umřela Strážkyně a i to ji hodně zraňovalo. Nadechla se a konečně se zeptala na jí zatím tajemnou osobu.
"Kdo jsi? Představíš se mi?"
Nakira se usmála. Užívala si tuhle chvíli jako nikdy předtím. Pomalým krokem vyšla a až těsně před ní si sundala kapuci.
"Já jsem ty." odpověděla a neodpustila si při tom pobavený úsměv.
Norika o dva kroky ustoupila. Nevěřila svým očím. Přímo před ní stojí Nakira, Zabíječka démonů, a přitom na sto procent ví, že ona je jí také - tedy byla.
"Jak… jak je to možné?" nezmohla se na nic jiného.
"Hned vám všechno vysvětlím," řekla a zároveň se otočila na Tomoko.



"Vivien se dostala do minulosti a změnila chod dějin. Zabila jsem ji, takže už nemusíte mít strach. Ta doba pomalu zaniká…" tahle slova zněla Tomoko v hlavě pořád dokola. Nakira jim všechno řekla. A také to, že od tohoto dne se mohou věci vyvinout úplně jinak, než původně měly.
"Tomoko?"
"Ah! Co? Kde?"
Kaya se pobaveně zasmála. "Jsme ve škole, trdlo. Ale ty do téhle chvíle asi ne, co? Děje se snad něco?"
"Ne… teda aspoň myslím."
"Ticho tam vzadu!" přerušila jejich debatu učitelka. "Víte, jak se mi učí, když mi do výkladu pořád někdo žvatlá? Že, Fugichi?"
"Jmenuju se Maemi." oponovala jí. "A do teď jsem nepromluvila ani slovo."
"Ale piluješ si nehty. Přímo před katedrou! Není ti to aspoň trochu divný?"
Maemi si prohlédla svou chloubu a zavrtěla hlavou. "Sama jste kdysi říkala, že se nemáme stresovat, že se tu máme cítit jako doma. Já osobně se ve škole cítím báječně."
Než ale stačila učitelka otevřít pusu, zazvonilo na konec hodiny. Nakonec nad tím mávla rukou - přesvědčovat tuhle holku o opaku je jen zbytečně namáhavá práce.

"Holky, hádejte, co jsem se právě teď dozvěděla," svolala si Maemi všechny kolem sebe.
"Dneska ráno," dramatická pauza " ,přišel do béčka nějakej novej kluk!"
"Je hezkej?" zareagovala okamžitě Shina.
"Je normální, drahoušku, ne tvůj typ."
"Ha, ha…" zasmála se suše a dál poslouchala.
"Má světle hnědý vlasy, šedý oči a výraznej anglickej přízvuk."
"To je z Anglie nebo co?" podivila se Kaya
"Ne, ne - z Ameriky. Konkrétně Big Apple - New York. Jmenuje se Jim Crows."
"Jimmy… to je rozkošný jméno." rozplývala se jedna holka.
"Počkejte - to ještě není všechno." utnula Maemi zasněné spolužačky.
"Včera večer přistálo v Tokiu letadlo Dean Dreama [dín dríma] a tenhle úžasnej zpěvák… bude koncertovat i u nás ve městě!" vyhrkla ze sebe.
"Cože?!" vyprskla Shina. "Dean Dream bude… zpívat? Tady?!"
Maemi začala horlivě kývat hlavou. Shina najednou vyskočila vysoko do vzduchu.
"JÓÓÓ! To bude nejšťastnější den v mým životě!"
"Mě by spíš zajímalo," zamyslela se jedna ze spolužaček " ,kde na tyhle šťavnatý novinky chodíš, Maemi."
"No to víte… kvalitní zdroje." usmála se.
"Jim Crows, Dean Dream… vypadá to, že teď tu bude docela rušno." pousmála se Kaya.
Tomoko přikývla a podívala se na mobil. Konečně jí přišla SMS od Usagi. Bylo tam: "Usagi není dobře. Můžeš za ní přijít? Paní Hakiji."


Jak to teď je…


Vrátili jsme se do minulosti - do doby, kdy Tomoko a její společníci zvítězili nad Ruby a Wuram Ribfei Ha ve 43. díle Keep On 1.

Potom je tu ještě ta věc s Nakirou. Je to poměrně jednoduché vysvětlit, proč se rozhodla odejít ze své doby. Je nesmrtelná. Jakmile by její doba zanikla, ona by tam prostě zůstala trčet - v ničem. A proto se rozhodla, že bude lepší, když raději vypadne ;)


Pro upřesnění:


Tomoko:
Žije. Nedávno dokázala vytvořit ze své aury oheň.

Usagi:
Žije - odpočívá doma. Před pár hodinami se konečně zbavila Wuram Ribfei Ha.

Korlejmi:
Žije. Právě teď se v Zelené vesnici připravuje na rituál Polidštění.

Maemi: Až příliš živá.

Ruby:
Kaput.

Vivien: Taktéž kaput. Už žádné změny v minulosti, holčičko.

Kamila: Žije. Ještě se nestala Klíčnicí.

Viola:
Žije - taktak. Zotavuje se v Zelené vesnici. Již má za sebou dva pokusy o útěk.

Norika: Žije. Snaží se vzpamatovat ze šoku.

Nakira:
Má dovolenou. Fláká se v Zelené vesnici. Rada se snaží pochopit, jak se sem vůbec dostala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 6. července 2009 v 10:25 | Reagovat

To bylo celkem dobrý! Více méně je dost toho postaru! Jen to z Tomoko "nedávno dokázala ze své aury vytvořit oheň" jsem jaksi trochu nepochopila! Když z&abránily té zmněně v minulosti má přeci ještě pořád Světlo Zítřku ne? Nebo se snad naučila ovládat i svou vlastní auru? Ale nedivím se Norike, že byla v šoku, když uviděla sebe jako zabýječkú démonú Nakiru! A co se týče Violy, tu musí tedy pořádně hlídat, když má za sebou dva pokusi o útěk! Maemi mi torochu připomněla dvě moje spolužačky z gymnazia, které se z oblibou "malovali" i během vyučování a pak i jejich známky tak vypadaly! No nic, těším se na pokračování!     :-D

2 Miharu Miharu | 6. července 2009 v 14:37 | Reagovat

[1]: nu, tím oněm jsem myslela to, jak spálila Wuram na uhel  :-D celou první sérii se o to pokoušela  :D

jo a máš pravdu. Tomoko pořád vlastní Světlo Zítřku. svou auru dokázala ovládat v Upside Down, protože z ní udělala Kamila Auristku.

3 Káťa Káťa | 6. července 2009 v 14:51 | Reagovat

Jo aha! Už je mi to jasný jen ta poznámka o její auře mně trochu zmátla! Dík za vysvětlení! Jsem hodně zvědavá jestli bude mit znovu klíčnici. Však se to později dozvým! Tak ať se ti daří v psaní!  :-)

4 Adelain Aki Adelain Aki | Web | 6. července 2009 v 20:07 | Reagovat

Achjo,jenom bys tam hodila moje video,komentáře a je to. Plss,dyť jsou prázdniny..      

5 Adelain Aki Adelain Aki | Web | 6. července 2009 v 20:07 | Reagovat

:-(  :-(  :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru