U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Keep On 2: Díl 35. - Koncert

30. srpna 2009 v 12:00 |  Upside Down & Sound Wave - Díly
"Koupilas dobrý místa, Maemi?"
"Za co mě máš, Shino? Třetí řada!" zamávala jí s lístky před očima. "Tedy jen v případě, jestli všichni dorazí," dodala a podívala se, kolik je hodin.


"Já tam nechci jít, Tomoko. Ne po tom, co jsem mu včera řekla…"
"Za to si můžeš sama. Čeho se tak bojíš? Jim tě má rád."
"Ty jsi ta pravá na nějaký rady! Vždyť sama žádnýho kluka nemáš."
Tomoko se zarazila. "No to je sice pravda, ale i tak jsem tvoje nejlepší kamarádka, ne? Hele, tamhle už jsou. A Jim je tam taky - chovej se k němu slušně."
"Jako bych mu něco udělala?" ohradila se.
"Ahoj, čekáte dlouho?" pozdravila je Tomoko.
Maemi je ujistila, že je to jen chvilka, co dorazili.
"A jde se na koncééért!" zaradovala se Shina jako nějaké malé dítě.



Dalo se čekat, že na vystoupení Deana Dream bude halda fanynek, ale tyhle vypadaly spíš jako nějaké zdrogované fantyčky.
"Fakt to není nějakej metalista nebo punker?" zeptala se Kaya pro jistotu ještě jednou. "Ty holky jsou asi fakt něčím nacucaný… nebo mám mdloby ze všech těch ostrých barev a růžové?"
"Neboj se - určitě si ho zamiluješ." přesvědčovala ji Shina a prodírala se davem k jejich místům. Na pódiu se ještě dolaďovalo ozvučení a osvětlení, ale jinak tam všechny nástroje už byly připravené. A za pár minut to začalo. Po jevišti se začala převalovat mlha. Všechna světla zhasla a jen několik modrých reflektorů barvilo bílé chomáčky umělé mlhy. A do toho všeho se ozvalo je jedno slovo: "Mist."
Davy se rozhlučely. Začala hrát jemná kytarová předehra a za chvíli si už všichni začali zpívat stejnou melodii na: NA NA NA. A potom zarachotilo silně bicí a znovu vše utichlo do předešlé hladiny.
"Where are… where are you hiding? Where is… where is that lovely place? And who… who toke that sun from sky? It was her… that jealous… MIST!"
Usagi se v té chvíli trochu lekla, protože při tom posledním slově se pódium silně rozzářilo a konečně se objevil i ten, na koho se všichni tak těšili - Dean Dream. Koncert se rozjel naplno…



"Nemůžu uvěřit tomu, že už je za náma první půlka!" protahovala se Shina. "Zatím to ale bylo úžasný! Myslíte, že bude zpívat i tu Jimovu písničku? Co myslíš, Jime?"
Ten jen pokrčil rameny. "Myslím, že až někde ke konci."
"A ty ses s Deanem setkal v tváří v tvář?" zajímala se.
"Vlastně ani ne. Poslal jsem tu písničku do jedné soutěže a ona prostě vyhrála - to je všechno."
"Stejně máš můj obdiv." usmála se na něho.



"Tuhle písničku jsem složil teprve včera," posadil se s těmi slovy Dean na vysokou židli v druhé polovině koncertu. "Doufám, že se vám bude líbit."
"Jasně, že jo!" vykřikl někdo.

"Osud si s námi zahrával… a každý z nás… v jiném světě žil.
Pro tebe… jsem jen odpad byl… a ty… jsi byla vším."
Tomoko najednou něco ucítila - nějaký zvláštní pocit. Nedokázala ho popsat, protože byl pro ni něčím úplně novým. Podívala se na pódium a konečně si toho všimla - zpěvák se díval přesně na ni. Jako by to zpíval pro ni nebo snad… o ní? To už ale začal hodně procítěný refrén:
"Pro tebe,… půjdu do nebe… a až se navrátím… tak tě políbím.
Pro tebe,… vzdám se své krve… a má duše… není pro mě ničím.
Můj život… neměl cenu… do té doby… než jsi ho prozářila! Svými paprsky! Héééj!"
Fanynky se při jeho vysokém CÉ rozpištěly jako malé holky. Jen jediná tam stála jako očarovaná. Tomoko to vůbec nechápala. Jako by ta písnička byla o ní a o Korlejmim. Možná to byla jen náhoda, ale ona to tak cítila. A bolelo to. Jakoby se jí někdo naboural tankem do osobního štítu. V očích ucítila slzy, ale zatlačila je."
"Tomoko ty taky brečíš?" otočila se na ni Shina. "Že je ta písnička nádherná?"
"Jo… je…" přikývla a i když nechtěla, doposlechla si ji až do konce.



"Maemi pojď - musíme pro autogram!" tahala ji Shina za rukáv.
"Já nemůžu! Musím jít na záchod!" procedila mezi zuby. "Vem někoho jinýho!" a vtiskla jí svůj památník do ruky.
"Spolehni se." přijala ho jako nějaký bojový úkol a cestou zajala Tomoko.
"Vem si památník - musíš ten autogram získat, ať to stojí, co to stojí!" poručila jí a začala se prodírat šíleným davem. Tomoko se jen taktak držela za ní.
"Vidím jeho bodyguardy - jsme blízko!" informovala ji. Jenže jak už to občas bývá, štěstí prostě nepřeje. Shina položila s prásknutím památník na stůl. Čekala na autogram, ale dostala jen slova: "Autogramiáda skončila."
"Můj život… právě skončil…" sesunula se skoro až pod stůl.
"Shino…" přiklekla si k ní Tomoko a mezitím začal dav už pomalu řídnout.
"Víš, jak jsem říkala: získat autogram ať to stojí, co to stojí?"
Přikývla. "A co?"
Shina se ušklíbla. "Tím chci říct, že se jen tak nevzdám - jdeme!"
"Cože? Kam jdeme?" klopýtala za ní.
"Pro autogram. Ve filmech to přece bývá často ne? Že se fanoušek vkrade do šatny své stár. Vnikneme tam taky!"
"Cože? Do toho s tebou nejdu!"
"Pozdě - už jsme v zákulisí."
Tomoko byla tak zmatená, že si toho vůbec nevšimla. Chtěla se vrátit, ale Shina ji pevně chytla za límec a táhla dál.
"Hlavně potichu," upozornila ji. Chvíli se tam plížily jako nějaké zlodějky, když se najednou Shina někam vypařila. Tomoko ji zkusila zavolat, ale málem se tak prozradila, takže to už raději nezkoušela.
"Win, zkus ji najít." špitla na vílu.
"Nejsem tvůj poslíček." ohradila se.
"Prosím, nevidíš v jaké jsme situaci?"
"Tak dobře, ale jen pro tentokrát." souhlasila a někam odletěla. Chvíli v té své skrýši seděla a čekala, jenže ani jedna z nich se nevracela - dobrých deset minut! Už jí to začínalo být divné. A stále ještě cítila ten zvláštní pocit…
"Možná se jim něco stalo," problesklo jí hlavou a raději se je vyšla hledat. V zákulisí už nikdo nebyl a prostory tu byly mnohem větší, než si původně myslela. Chvíli tápala ve tmě, ale nakonec si rozsvítila malé světýlko - jen aby aspoň trochu viděla na cestu.
Po pár minutách objevila nějaké velké dveře. Nakoukla dovnitř, ale byla tam tma. Najednou se ale rozsvítil reflektor. Za dveřmi se rozprostírala malá vnitřní hala s pódiem na konci. A pod tím reflektorem…
"Shino!" vykřikla a rozeběhla se k ní. Začala s ní třást, ale neprobírala se. Tomoko z ní cítila něco temného - jako by byla někým očarovaná.
Postavila se před ni a zahleděla se do tmy. "Kdo to udělal?!"
Jenže se vůbec nemusela ptát - cítila to. Nějakého démona. A potom až na druhém konci haly uviděla dvě malá červená světýlka.
"Can I introduce to you?" ozvalo se a Tomoko věděla, že to nejsou jen mále diody.
Další reflektor prosvítil místnost a konečně odhalil jeho tvář.
Tomoko nevěřila svým očím - démon držel v ruce taky omráčenou Win.
I ji samotnou tehdy málem dostal… Když zpíval tu písničku…
"Slavný Dean Dream…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alegra-chan Alegra-chan | Web | 30. srpna 2009 v 12:29 | Reagovat

výborný. musím říct, že jsem si myslela, že to nějak tak bude.. ale o Win jsme vůbec nevědělaa myslela si, že.. démoni budou i Dean i Jim :-D
Äle fakt dobrý díl.. zase jdu na translate abych si přeložila věty :-D hlavně tu poslední :-)

2 Lenka Lenka | 30. srpna 2009 v 20:04 | Reagovat

jůů dobry

3 damara team (Yam-chan - Yami-chan...)SB damara team (Yam-chan - Yami-chan...)SB | Web | 31. srpna 2009 v 10:44 | Reagovat

moc japonštinu neumím - můžu se zeptat, co je to nantoka kakoii? (nebo tak nějak :D )

4 Káťa Káťa | 31. srpna 2009 v 14:06 | Reagovat

Fakt dobrý! Nemúžu se dočkat co bude dál! Doufám, že další díl bude brzy! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru