U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Pure Darkness 7 - Satu

21. prosince 2009 v 12:21 |  Keep On 3 - Díly
Ať se Tomoko snažila sebevíc, nic prostě necítila. I když té holce žhnuly rudě oči, stále na okolí působila jako normální člověk.
"Kdo jsi?" přerušila Tomoko ticho, protože chtěla znát odpověď.
"Jsem Satu," odpověděla okamžitě, "a jsem ráda, že konečně potkávám někoho, kdo je jako já. Svou sestru."

"O čem to mluví, Tomoko?" zeptala se Klíčnice aniž by spustila oči ze záhadné dívky.
Ta jen nepatrně zavrtěla hlavou. "Nemám tušení." špitla. "Co ode mě chceš, Satu?"
"Nic." zasmála se. "Toho ducha stejně nepřesvědčíš, takže můžeš jít. Spas raději sama sebe." Její rudé oči zmizely stejně tak, jako obrys jejího těla. Stále tam byla, ale povídat si už nechtěla. Ale něco ví - v tom si Tomoko byla jistá.



Na druhý den ráno vypadalo všechno slibně. Žádný podivný sen nebo tak. Tomoko po dlouhé době vyšla z domu s úsměvem. Ačkoliv Klíčnice měla na situaci jinačí názor. Ale zůstala potichu. Ve škole se Tomoko posadila na své místo jako vždy. Obloha byla zatažená, ale pro ni to byl nádherný den.
Konečně přišla i Usagi. Ale něco bylo špatně. Sedla si a ani se na Tomoko koutkem oka nepodívala. Natož aby pozdravila.
"Usagi?"
"Nech mě být, prosím!" odsekla.
Tomoko se rychle přestala ptát. Včera se určitě něco stalo. Něco, co si nepamatuje. Ale jak se má omluvit, když ani neví, co to bylo?
Do třídy zrovna vešel Jimmy a Tomoko okamžitě usoudila, že bude asi nejlepší se zeptat jeho. Vstala a už ho táhla za loket někam stranou.
"Nemohl jsem si aspoň odložit tašku?"
"Taška počká. Teď mi spíš řekni, proč je na mě Usagi tak naštvaná?"
Jim se pousmál. "A divíš se jí? Včera jsi ji pěkně urazila. A mě ztrapnila." dodal.
"Snad jsem neřekla zas tolik…" zadívala se jiným směrem a doufala, že se konečně dozví něco víc.
"Myslíš si, že když řekneš svojí kamarádce, že s takovýmhle přístupem nikdy nikoho nesbalí… natož mě," zdůraznil poslední slova, "před celou třídou a pěkně nahlas, že se neurazí?"
Tomoko se zarazila. Ví, že Usagi je na téma kluci hodně háklivá. A hlavně co se týče Jimmyho.
"Musím se jí omluvit!" vyhrkla a otočila se na odchod.
"Počkej!" chytl ji Jim rychle za ruku, než mu zmizí z dohledu. "Hele, poslední dobou se chováš nějak… jinak. Nechci říct divně, protože jsi taková odvážnější a otevřenější. Jsem tvůj kamarád a zajímalo by mě, jestli ti můžu nějak pomoct."
"Jimmy… proč jsi se vrátil?" změnila Tomoko náhle téma. "Jestli si dobře nepamatuješ, tak mí přátelé zabili Deana. A ty se se mnou bavíš, jakoby se nic nestalo. Proč to děláš?"
"Není to snad jasné?" usmál se smutně. "Kvůli Usagi." odpověděl a zadíval se jiným směrem. "Když Orime posedl Deana, přestal jsem úplně skládat. Od té doby jsem napsal jenom tři písničky. A všechny byly pro Usagi. Ona je moje múza. Když se na ni podívám, nemyslím na nic - jen slova se mi samovolně skládají do veršů."
"Jsi blázen," zasmála se. "Nejdřív si ale musím Usagi usmířit. Nemám ráda, když je na mě naštvaná."



"Haló? Violo?" promluvila Norika do sluchátka, ze kterého se linulo zatím jen praskání.
"Haló, haló, co se stalo? Prase kozu potrkalo?" ozvalo se z druhé strany.
"To je logicky zcela nemožné."
Viola se začala smát: "To je jenom takové pořekadlo, Nori. Odkud voláš?"
"Z nejbližšího města od vesnice. Použila bych telepatii, ale měla jsem chuť tě slyšet na živo. Co se děje u vás?"
"Spousta, ale spousta věcí! Kromě obvyklých hádek a lítání věcí vzduchem, se tady teď bavíme jenom o Ester a o jejím klukovi. Že, Ester? Jak se má Hendrs?"
Norika v té chvíli musela oddělat sluchátko od ucha.
"Já s Hendrsem nechodím! Je to debil!"
"To říkají ze začátku všechny," promluvila Viola znovu do telefonu.
"A co ty a Mao?" zeptala se Norika, když už narazili na tohle téma.
"No jak bych to… Je to prostě úžasný."
"To je všechno?"
"Hele, mám teď pořádně zamíchané pocity - nevím, jak jinak to popsat. V podstatě jsme pořád na jednom místě, ale už se s ním víc bavím." Najednou trochu ztišila hlas: "Už si ani nepamatuju, kdy jsem se před někým takhle styděla. Je to otřesný, ale krásný zároveň." řekla zasněně.
"Už budu muset končit, Ví."
"Doufám, že všechno zvládáš. Jestli potřebuješ pomoct tak-"
"Nic nepotřebuju." skočila jí rychle Norika do řeči. "Máš dovolenou, tak odpočívej."
"Dobře. Opatruj se, ano?"
"Ty taky,"



"Omlouvám se!" sklonila při tom Tomoko nevědomky hlavu. "Nevím, jak jsem mohla včera něco takovýho říct. Až teď si uvědomuju, že jsem ti hrozně ublížila. Už se mezi tebe a Jimmyho nebudu cpát. Slibuju!"
Usagi chvíli hledala nějaká správná slova.
"Víš, kdybys to neřekla tak nahlas… tak by se možná ani nic nestalo."
"Ode dneška budu tichá jako myš!"
Usagi se pousmála. "To ne… Stačím já. Spíš dřív mysli než něco plácneš."
"Slibuju! A promiň, že jsem tuhle omluvu nechala až po škole…"
Usagi zavrtěla hlavou. "To vůbec nevadí. Víc na mě rozhodně zapůsobilo, když jsi přišla až ke mně domů."
Tomoko si oddechla. "Ani nevíš, jak se mi teď ulevilo. Trápilo mě to celej den! Teď ale musím jít ještě něco zařídit…"
"Něco se Zítřkem?"
"No… tak trochu."
"Někdy bych chtěla vidět, jak vedeš duši na druhý břeh."
Tomoko se pousmála. "Myslím, že by jsi toho asi moc neviděla."



Dnes po škole poslala Tomoko Kamilu domů samotnou. Řekla jí, že se potřebuje omluvit Usagi a Klíčnice nic nenamítala, když půjde sama.
Tomoko opravdu šla za Usagi a úspěšně si to u ní vyžehlila. Ale to nebyl důvod, proč poslala vílu domů. Jen s ní chtěla být sama. Se…
"Satu?" zavolala a její hlas se rozlehl prostornou halou. "Satu, vylez!" zkusila znovu, ale nic se nestalo. Šla se podívat na ducha a opravdu tam stále byl a přenášel ty své nehmotné krabice.
"Kdo mě volá?"
Tomoko se otočila a zůstala strnule stát.
Konečně ji vidí. Dívku jménem Satu… Její pleť měla nezdravě bílou barvu. Byla oblečená ve vybledlých fialových šatech, ale ty na ní spíš jen vlály. Byla jako kostra obalená kůží. Její šedé oči tak vypadaly nepřirozeně velké. A vlasy byly sestříhané do nějakého šíleného účesu. Nebo snad ne? Jeden pramínek ji zasahoval do obličeje a očividně jí vadil. Pevně ho chytla do ruky a… vytrhla. Tomoko se při tom pohledu dělalo zle. Teď dívce po obličeji tekla krev, ale tohle jí už jaksi… nevadilo.
"Přišla sis pro odpověď, že?" zeptala se Satu svým vysušeným hlasem.
"Nazvala jsi mě sestrou - co jsi tím myslela?" zeptala se okamžitě Tomoko. Najednou jí ale Satu zmizela z očí a než se stihla vůbec nadechnout, povalila ji na zem.
"Jak se jmenuješ?" zeptala se dívka z minimální blízkosti.
"Tomoko," odpověděla zaraženě.
"Takže Tomoko… Ač to tak nevypadá, jsem doopravdy člověk. Ale ne jen tak obyčejný." přimhouřila oči. "Mé srdce je poskvrněné temnotou. Stejně tak, jako to tvé…"
"Vůbec nechápu, o čem to mluvíš." zamračila se.
Satu se na druhou stranu zase pousmála. "Brzo to poznáš. Dostala jsi přece Polibek Temnoty, ne? Musíš si to pamatovat… Tu příšernou bolest u srdce…"
Tomoko teď měla snad stejně velké oči jako Satu. Pamatovala si to. Ten polibek, který dostala od Deana…
"A co to znamená?!"
Satu z ní slezla a postavila se. Roztáhla doširoka ruce a nasála vzduch do plic. "Vítej ve světě temnoty, milá Tomoko." otevřela oči, které teď rudě žhnuly. "Brzo… se z tebe stane démon. A já konečně budu mít opravdovou sestru…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 21. prosince 2009 v 15:39 | Reagovat

Tak tohle jsem nečekala! Chudák Tomoko! Snad to s ní neskončí moc špatně!

2 Princess Laura =o* Princess Laura =o* | Web | 21. prosince 2009 v 21:08 | Reagovat

No pání..!
Těším se na další díl!
Je dost dobrej.. četla jsem ho na tři části =oD
Ve škole, odpoledne a teď jsem ho dočetla!
Přidáš obrázek Satu? plosím! O=o)

Jinak.. Čekala jsem, že se z Tomoko stane démon, už podle názvu a hlavního obrázku =o) a fakt to tak bude.. ale myslím, žes to i psala =o)

Kawaii dílek!

3 Miharu Miharu | 21. prosince 2009 v 22:00 | Reagovat

[2]: tak podle hlavního obrázku se to dalo trochu poznat, protože když se pozorně podíváš, uvidíš, že má Tomoko v jednom oku červený odlesk. taky na ni svítí fialové světlo a tuhle barvu má většinou démonská aura. a taky má u srdce něco jako brož a má to zdůrazňovat vzrůstající temnotu.
i v upoutávce má Tomoko na jednom obrázku rudé oči. a Satu je ta holka s takovým prokleštěným účesem :-D však se podívej. plánuju ale udělat nějakej kvalitnější obrázek. třeba jak vypadala dřív a jak teď  ;-) uvidím  :-)

4 Princess Laura =o* Princess Laura =o* | 22. prosince 2009 v 0:18 | Reagovat

Divná otázka, ale...
Saru je ve významu.. cukr.. což ty 100% víš, že?
Podle čeho jsi to vybírala? =o)

5 Miharu Miharu | Web | 22. prosince 2009 v 17:36 | Reagovat

[4]: většinou si najdu seznam japonských jmen a pročítám si ho. potom zkouším, jak by se vyslovovalo obyčejnému čechovi - a když to jde tak ho použiju. když mám víc vybraných jmen, tak se dívám i na význam  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru