U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Pure Darkness 8 - Vánoční speciál

24. prosince 2009 v 8:00 |  Keep On 3 - Díly
"Já s Hendrsem nechodím! Je to debil!" zakřičela Ester přes celý obývák, že to musela slyšet i osoba na druhé straně telefonní linky.
"Co s ním pořád všichni máte? Akorát mi donesl sešity." začala se obhajovat.
"Raději přestaň křičet, nebo ti ty baňky leknutím popraskají - je to křehká věc." usmívala se Květa od stolu a právě dokončila vystřihování jedné papírové vločky.
"Fájn - jsem zvědavá, jaká bude." řekla a rozdělala ji.
Ester se začala okamžitě smát div nespadla ze židle i se stromečkem. "Vypadá to jak od děcka z mateřský školky."
"Ticho tam!" prskla na ni a otočila se za sebe. Viola právě dotelefonovala a vrátila se zpátky do obýváku.
"Tak co? Všechno v pořádku?"
"Jo." přikývla. "Ester… to je ale hnusná vločka."
"Tu hrůzu jsem nedělala já…" ušklíbla se.

Viola se podívala na Květu: "Běž raději pomoct Maovi do kuchyně - já ty vločky zvládnu sama."
"Dobře, dobře…" vstala dobrovolně od stolu. Při vstupu do kuchyně nasála tu vůni. A hned se jí seběhly všechny sliny. Pověsila se na Maovo rameno a dívala se, jak smaží rybu.
"Potřebuješ pomoct?"
"Odumírá mi rameno Květo…" usmál se na ni.
Ta o pár kroků ustoupila. "Vážně nepotřebuješ pomoct?"
"Všechno zvládám. Spíš se běž podívat za Lirou - je ve spíži už nějak dlouho."
Květa mu dala letmý záhlavec, ale musela se při tom postavit na špičky. "A to tě nenapadlo, že to cestou přímo sežere? Víš, že nemá nikdy dost."
Mao se na ni s hrůzou otočil. "To mě… nenapadlo…"
Květa se na nic už neptala a rychlým krokem prošla obývákem až ke spíži. Otevřela dveře a…
"Liro!" zakřičela preventivně.
Dívenka oddělala ruku z očí a podívala se na ni.
"Liro, co to děláš?"
"Přemlouvám se, abych to všechno nesnědla." přiznala. "A když nic nevidím, tak se to přemlouvá snáz."
"Ale s takovou nic nepřineseš. Ukaž - pomůžu ti."
Na sváteční tácky nabrali pár cukroví, které v posledních dnech napekli.
"Hele, to jsou moje rohlíčky." usmála se Květa a hned si jeden strčila do pusy. "Hmmm… Pod tou centimetrovou vrstvou cukru nejde vůbec poznat, že jsou trochu šmrnclý." dožvýkala a položila tácky do obýváku na stůl.
"Trochu šmrnclý?" ozvala se okamžitě Ester, protože se nabízela perfektní šance rýpnou si. "Ty rohlíčky byly na uhel! Kdybychom měli krb, tak se s nima dá klidně aji zatopit. Kvalitní domácí vánoční uhlí." smála se a kývala se nebezpečně na židli.
"Přestaňte - jsou přece Vánoce." napomenula je Viola a rozevřela překrásnou vločku.
"Chm. Mám takový nepodstatný dotaz." začala znovu Ester. "Proč slavíme Vánoce uprostřed léta?!"
"Ajajaj… to by mě taky zajímalo." přidala se k ní překvapivě i Květa.
Viola foukla do odstřižků a ty se lehounce rozletěly po místnosti. "Akorát nám chybí sníh - jinak všechno máme." usmála se. "Teď někdy by měli lidé na Zemi slavit Vánoce - proto slavíme taky."
"To dává rozum." přikývla Květa na souhlas a dívala se, jak kolem ní poletují papírky. Po chvilce se všechny shlukly do jednoho chumlu a zamířili si to přímo do koše.
"Kdo nalepí na okno ty vločky?"
"JÁ!" vykřikla Ester, zakývala se znovu na židli a už letěla i se stromečkem k zemi.

"Slyšeli jste nějaký křupnutí?" zeptala se po chvíli Květa, protože ze šoku nikdo nic neříkal.
"To zjistíme, až ten stromeček postavíme zpátky," navrhla Viola a už mu s Květou pomáhaly znovu na nohy.
"O blbej stromek se staráte a o mě ne?" zaprskala nepříjemně Ester.
"Je ti snad něco?" otočila se na ni Viola. "Jestli sis nevšimla, tak jsem ti s přistáním trochu pomohla."
Ester se zaraženě postavila. "No… si říkám, proč je ten koberec tak měkkej…"
"No vidíš…" usmála se.
Květa si v té chvíli pořádně oddechla. "Stromeček je v pořádku - ani jedna baňka nepřišla k úrazu. Vypadá to, že letos budeme mít klidné Vánoce… Liro! Okamžitě ji odtáhněte od toho cukroví!"

Kolem páté večer se všichni šli převléct do nějakého toho svátečního oblečení. Bohužel bylo všude ještě světlo, a tak museli zatáhnout závěsy, aby navodili tu správnou atmosféru. Ryba nebyla vůbec spálená, protože od té doby, co Mao musí pořád vařit, se opravdu zlepšil.
A potom konečně zazvonil i dlouho očekávaný zvoneček. První u stromečku byla samozřejmě Ester s Lirou. Vrhly se na ty dárečky s neuvěřitelným elánem.
"Jaj - ještě jsem na něco zapomněla." vyhrkla Květa a někam odběhla. Viola se zatím posadila do křesla a užívala si tu Vánoční atmosféru plnými doušky. Už si asi nepamatuje, kdy naposledy slavila Vánoce s lidmi, které má tak ráda…
Květa si mezitím přitáhla ke dveřím židli a atmosféru přerušila lepící páska.
"Co to tam lepíš?" zeptal se Mao ale Květa se jen záhadně usmála. "Violo, pojď se taky podívat." zavolala ji.
"Ničíš Vánoční výzdobu?" povytáhla jedno obočí, ale nakonec přišla. Květa seskočila ze židle a vklouzla do obýváku.
"Sakra… to nemyslíš vážně, že ne?" zadívala se Viola na Květu.
Ta vztyčila poučně ukazováček. "Mao, představuji ti americkou Vánoční tradici - jmelí."
"A co to znamená?" zeptal se vzápětí.
Květa se usmála. "Když si dva stoupnou pod jmelí, musí si dát pusu."
"Ty manipulátorko." prskla na ni Viola. "A slavíme české Vánoce - pro tvou informaci." zkřížila ruce.
"Ale mě to nevadí." pousmál se Mao.
Ester skočila na křeslo. "Lidi, vy děláte ale tyátr kvůli jedné malé puse."
"Jo - je to jenom jedna malá pusa." přidal se znovu Mao. "Můžu?" ukázal na Violiny brýle.
"Hm." zadívala se do země.
"Konečně si dají pusu." špitla Ester na Liru, která se k ní taky přidala na gauč.
Mao se zohnul, protože při svojí výšce se taktak vůbec vejde do dveří. Vypadalo to trochu komicky jak se hrbí, ale potom dal Viole konečně tu překrásnou Vánoční pusu.
Květa začala s aplausem a holky se přidaly. Bylo to něco, na co čekají všichni už skoro rok.
"Páni, nějak se jim to zalíbilo." otočila se Květa s těmi slovy stranou a cítila, jak jí rudnou tváře.
Ester se akorát ušklíbla. "To je nechutný…"
Květa jí cestou dala lehký záhlavec a potom si klekla před stromeček. "Tak copak jsem dostala od Ježíška?"
"Špionážní kufřík už neměli." rýpla si Ester.
"Nooo… chtěla jsem vzít ze Země pár hasičských úborů pro tebe, Ester, ale asi by to považovali za krádež." přidala se Květa.
Nakonec se ta Vánoční atmosféra bez jedovatých poznámek a urážek neobešla. Ale tak už to tady prostě chodí. Všem už to připadá normální. A za vším tím ruchem, pod větvičkou jmelí přilepeného lepící páskou, se zatím plnila ta pravá Vánoční přání…

Veselé Vánoce...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nagisa Nagisa | Web | 24. prosince 2009 v 11:42 | Reagovat

Ježíšek pomalu zapřahá saně,
za okny vidět je prskavek svit,
zavři teď oči a nastav dlaně,
lásku a štěstí do nich si chyť.

2 Tarin Tarin | Web | 24. prosince 2009 v 14:41 | Reagovat

Jeee to bolo pekne. Vidím že niesom jediná kto pridal vianočný špecial xD

To s tou pusou nemalo chybu ;)

Ok aj ja tebe prajem šťastné a veselé Vianoce! :D

A ak budeš mat čas zastav sa na blogu xD

3 Daja Daja | E-mail | Web | 24. prosince 2009 v 15:46 | Reagovat

juj to je pekny hlavne ta pusa:D
Veseléeé VánOce <333.... KOckO....

4 Daja Daja | E-mail | Web | 24. prosince 2009 v 15:48 | Reagovat

jen se ci zeptat mOzem cist treti radu bez tOhO zhe bychOm cetla druhOu? :D

5 Miharu Miharu | 24. prosince 2009 v 20:34 | Reagovat

[4]: bohužel :-D v keep on 3 vystupují postavy z druhé řady a konec celé téhle ságy bude záviset na tom, co stalo v keep on 2 - takže pěkně čti :-D

6 Daja Daja | E-mail | Web | 25. prosince 2009 v 9:24 | Reagovat

[5]: si delas kozy? to nende precist vsetko :) me se stenak libijou ty speciali:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru