U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Pure Darkness 15 - Poslední naděje

22. února 2010 v 11:34 |  Keep On 3 - Díly
Na ošetřovně panovalo hrobové ticho. Usagi už nějakou tu minutu hledala správná slova.
"Nestačí," začala, "to jako nestačí, že se musím bát i o Tomoko kdykoliv někam odchází? A teď ještě ty…" rozbrečela se. "Jsem i docela ráda, že jsem si s tebou nic nezačala… udělala bych velkou chybu." řekla hořce a utekla.

Jimmy se posadil jako opařený na postel. "Viděla jsi to? Ani mi nedala šanci se nějak obhájit." zabořil hlavu do dlaní. "Co teď budu dělat?"
"Jimmy," zavolala na něj tiše Win. Zvedl hlavu pro nějakou radu, ale nečekaně dostal pusu na čelo.
"Říkala jsem ti přece, že jsi můj nejoblíbenější člověk. Udělám ti malou laskavost - tak to znovu nezvorej." dořekla a zmizela.
"Doprdele," otřásl se zimou. "Políbila mě obrovská ženská - ble." zaksichtil se, ale hned nato se usmál. Je dobře, že má Win i dobrou stránku. Akorát je škoda, že ji projevuje jen u něj.
Už chtěl odejít, ale náhle se zase pomalu otevřely dveře…
Jimmy dočista zkameněl.
"A- eh… kde… kde je Tomoko?" zeptala se Usagi.
Jim se zhluboka nedechl: "Oficiálně odešla domů a potom k vám."
Usagi se zatvářila zmateně. "Oficiálně? A neoficiálně?"
"O tom si s tebou potřebuju promluvit. Nejlépe už dneska odpoledne. Co třeba… ve čtyři na rohu u kavárny Melody no Mori? Znáš to tam?"
Usagi mlčky přikývla. "Tak… ve čtyři." pousmála se a stejně rychle zase zmizela.
"No vidíš to a máš domluvený rande." ozvala se Win Jimmymu za zády.
"Jaký rande?" zašeptal a pro jistotu zavřel dveře. Víla už zase byla ve své mini podobě, což mu vyhovovalo mnohem lépe.
"Já jí hodlám říct to o Tomoko. Ne celou pravdu, ale tak, aby to pochopila a víc se neptala.
Win zavrtěla hlavou: "Není třeba."
"Jak… není třeba? Počkat… co jsi před chvílí dělala?"
Víla zkřížila ruce. "Copak ti to teď nepřišlo trochu divný? Přemýšlej a přijdeš na to."
Jimmy uznal, že se Usagi opravdu chovala nějak podivně. Jako… jakoby se předešlá scéna vůbec nestala!
"Ty jsi…" zadíval se na svou partnerku a chvíli nevěděl, co si o tom má myslet.
"Já věděla, že jsi chytrý kluk." usmála se. "Uvažuješ správně - vymazala jsem jí paměť. Ale neměj obavy. Akorát teď neví, kdo nebo co to vlastně Aurista je. A dobu, kdy byla posedlá démonem, jsem taky vymazala. Možná jí bude připadat divné, že si nepamatuje kus své minulosti, ale nikdy nepřijde na to proč."
Jim si akorát povzdechl. "A není to trochu - jak to říct - kruté? Nefér?"
"Ale vůbec ne. Pro lidi je lepší nevědět. Však se podívej: jdeš s ní na rande. A stačilo jen, aby zapomněla. Řeknu ti to jednoduše Jimmy: ber dokud můžeš."


"Ten parchant mrňavej! Já mu dám krycí kouzlo až se z toho-"
"Ale, ale - víla a takhle sprostě mluví? A toho parchanta mrňavého by sis taky mohla odpustit… prcku."
Kamila zvedla hlavu a při tom pohledu se jí naježily všechny chloupky vztekem. "Démone Korlejmi, okamžitě slez z toho stromu na zem! A fofrem!"
"Ani mě nehne," zašklebil se. "A jakto, že jsi mě našla? Použil jsem krycí kouzlo."
Kamila zaskřípala zuby: "To už jsem taky dávno zjistila. Musela jsem jít za Františkou a ty víš kým. Řekli mi, že se asi vrátíš domů - do Emeristu."
"Nerad tě zklamu škvrně, ale právě jsem plně zaneprázdněn." protáhl se.
"Jo jasněééé, válení na stromě je fakt důležitý. Víš co je důležitý? Tomoko je důležitá!"
Korlejmi náhle seskočil dolů a chytl malou vílu pod krkem.
"A víš, že je mi tahle osoba celkem ukradená? Jestli ode mě něco chce, tak ať se obrátí na někoho jinýho. Tehdy jsem jí dal šanci, aby se se mnou rozešla, ale nezmohla se ani na jediné blbé slovo! A tak jsem to udělal já! A to bylo celkem nefér…" povolil stisk a víla se konečně mohla pořádně nadechnout.
"Ale Tomoko… tě o pomoc nežádá." řekla přiškrceným hlasem. "Posílá mě Jim Crows."
Korlejmi si dal své neupravené vlasy za ucho. "Ten červený Aurista?" uchechtnul se. "Proč on? To já jsem mu zabil bratra a on mě teď žádá o pomoc? Je to blázen."
"Hlavně je to přítel! Chce Tomoko pomoct. A já taky. I Norika! Jenže ať se budeme snažit sebevíc, nikdo z nás ji nemůže zachránit."
Korlejmi se ale otočil na odchod.
"Hej! Kam si myslíš, že jdeš?" stoupla mu do cesty.
"To stačí Klíčnice. Já už s tou lidskou Strážkyní nechci mít nic společnýho - říkám do dost jasně?"
"Ale ona už není Strážkyní!"
Korlejmi konečně začal poslouchat. "Jak to myslíš?"
"Pamatuješ si, jak tehdy dostala od Deana ten polibek? To nebyla obyčejná pusa! Byl to Polibek Temnoty! Z Tomoko se teď stane démon. A jestli jí nepomůžeš, tak se z toho zblázní a… umře. Jsi její poslední naděje."
Korlejmi se ale náhle začal smát jako pominutý. "Tak takhle to je." chechtal se. "Podívejme se, kdo se přidává do temných řad… Ale musím tě zklamat Klíčnice."
"Cože? To jí nemůžeš udělat!"
Korlejmi pokrčil rameny. "Stejně bych nic nezmohl. Její duši mohu přetvořit pro temnotu jenem pokud ve mně má důvěru a miluje mě. A ona mě nemiluje. Protože kdyby ano, nikdy by jsme se nerozešli. Ať už by se stalo cokoliv, zůstali by jsme spolu. A podívej se na to teď. Dokonce jsem se vrátil do Světa duší. A ty víš, že odsud se bez povolení na Zemi nedostaneš. Tímhle jsem se od ní odříznul. Je konec." obešel ji a vydal se kdoví kam.
"Dokážu ti, že tě miluje!" zakřičela Kamila za ním a rychle odletěla někam, kde by nespatřena mohla otevřít bránu a přinést jediný důkaz, o kterém věděla, že existuje. Je to její poslední naděje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 22. února 2010 v 16:19 | Reagovat

Korlejmiho jsem mněla chuť pořádně praštit! Takže pro Tomoko není šance nezmněnit se v démona? Chudák holka! Je mi jí fakt líto! Doufám, že další kapitola bude brzo! Jsem fakt napjatá jak to nakonec skončí!

2 Káťa Káťa | 22. února 2010 v 16:22 | Reagovat

P.S.: Taky bych docela ráda věděla proč ji dal Dean ten "Polibek Temnoty". Mám dojem, že se zmiňoval o něčem v tom zmyslu, že mu to přikázaly a on tuším také nevěděl proč to mněl udělat. Jestli jsem to tedy pochopila správně.

3 Miharu Miharu | Web | 22. února 2010 v 17:40 | Reagovat

[2]: pamatuješ si dobře  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru