U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Díl 6.

7. dubna 2010 v 18:30 | Miharu 【春】 |  Grayscale - Díly (staré)
V minulém díle: Pondělí 9. dubna 2007


Pondělí 9. dubna 2007

Amanda si zničeně vyzula boty a rozvalila se v obýváku na křesle. Dnešek byl opravdu nezapomenutelný.
"Amando, jsi to ty?" dolehl k ní bratrův hlas ze schodiště.
"A kdo jinej asi?" řekla otráveně.
"Zapni si telku! Dělej!" seběhl s těmi slovy dolů.
"Bene, nehodlám se dívat na nějaký tvoje pošahaný animáče."
"To je anime!" sykl na ni a natáhl se pro ovladačku. Odstrčil Amandiny nohy stranou a sedl si za ní.


"Doktore Grine," začala reportérka, "není to ani 24 hodin od včerejšího vysílání a vy už máte další výsledky. Na co jste vy a váš tým přišli?"
"Je to tak, Sarah. Jestli to mohu říct zkráceně, tak jsme zjistili, že nová rasa lidí se od nás neliší pouze vyšší mozkovou činností, ale i něčím jiným. Je to pro všechny hlavní poznávací znak. Stoprocentní záruka, jak je od pozemšťanů odlišit."
"A tím je?"
Doktor se pousmál. "Je to neuvěřitelné, ale všichni jsou barvoslepí."
Šlo vidět, že se reportérka na chvíli zadrhla, ale vzápětí pokračovala dál: "Jak jste na to vlastně přišli?"
"Popravdě řečeno s námi jeden z nich spolupracuje."

Celý obraz se zmenšil a objevil se záběr na studio jedné talkshow.
"Tak tohle byly záběry odvysílané dnes po poledni." zakončil moderátor krátkou ukázku. "Dnešní díl jsme zasvětili tomuto tématu. Už jsme i se štábem vymysleli nějaký ten název, protože nám slovo mimozemšťané přišlo trochu urážlivé."
"Název, Steve?" zeptal se host. "Myslíš jako třeba rasa Supermanů?" zažertoval.
Moderátor začal vrtět hlavou. "Těsně vedle Ryane. Víš, když už vidí černobíle, tak jsme je pojmenovali prostě Šedí - šedá rasa. Líbí se ti to?"
Host se chvíli zamyslel. "Máme bílou rasu, černou rasu, žlutou rasu a teď k tomu má přibýt ještě šedá rasa? Nenapadlo tě, že to trochu smrdí rasismem, Steve?"
"Ovšem, že napadlo, ale tohle je jen zatím takový provizorní název - třeba lidi vykoumají něco lepšího." zasmál se.

Amanda se zadívala vyděšeně na bratra. "Bene, co se to tady děje?"
"Jsou tu mimozemšťané, ségra!" postavil se na gauč a roztáhnul samou radostí doširoka ruce. "Vypadají jako my, ale mají vymakanější mozek a…"
Amanda se zadívala znovu na televizi a bratra už jaksi nevnímala. Před očima jí probíhal den, kdy zakládala kapelu a přijímala nové členy…

"Ty chceš opravdu hrát?"
"Chtěla bych," přikývla Gwen. "A můžu se pokusit do toho dokopat i dobrýho klávesáka."
Amanda se rozzářila. "Beru tě! A jeho taky!"
Gwen se nesměle pousmála. "Díky. Mám ale takový menší problém, o kterém bys měla vědět."
"Mlčím jako hrob - jen do toho."
Dívka si začala nervózně točit svoje červené vlasy na prst a potom potichu dodala: "Jsem barvoslepá,"
Amanda se na chvíli zarazila, ale vzápětí uchopila Gwen za ruce. "A co jako? Noty jsou černý, papír je bílej - žádnej problém!"

"Tak tohle je problém," promluvila Amanda nahlas. "Gwen je Šedá…"


Včera…
Neděle 8. dubna 2007 - Výročí spadení z nebe

Dawn zavřela troubu a nastavila budík na 30 minut. Jako kulisa jí v kuchyni hrála Enya a občas si s ní zazpívala nějakou oblíbenou pasáž.
"Já vím, že jsi tady," usmála se a opatrně se posadila ke stolu.
"Jak to děláš, když mě nevidíš?"
"Slyším tě, Timothy." odpověděla s jemným úsměvem.
"Kdy se vrátí Dustin a ostatní?" zajímal se a odlepil se od dveří. Chvíli mu trvalo, než se o berlích dostal až k ní, ale nakonec se pohodlně usadil a spokojeně si oddechl.
"Jsou na té oslavě už od včerejška," povzdechla si. "Nejpozději v osm večer budu bratrovi volat. No a Abbygail je někde s Johnem. Říkal, že ji vrátí až za tmy."
Timothy se na ni chvíli zadíval. Měla zavřené oči, ale i tak poznal, že ji něco trápí. "Vypadáš dneska nějak smutně - stalo se něco?"
"Žertuješ?!" vyjela nečekaně. "Sám to víš moc dobře!"
"Prrr… uklidni se." stiskl její dlaň. "Dnešek není ničím zvláštní…"
"Dneska jsou to přesně dva roky, co se nám stalo tohle!" opravila ho. "Přesně dva roky, co trčíme na téhle zaostalé planetě!"
Timothy se zasmál. "Zaostalá sice je, ale stále lepší, než kdyby nás ta černá díra roztrhala na cucky. Podle mě je to tady fajn - lidi jsou až směšně pozadu."
"Ale ty nejsi slepý!" vytrhla svou dlaň z jeho.
Timothy si povzdechnul. "Dobře, máš pravdu. Ale opravdu to nestojí za to. Černobílý svět tvoje srdce nepotěší - věř mi." ukradnul si její ruku zase zpátky. "Ty jediná z nás ještě míváš barevné sny. Já už si pomalu ani nemůžu vybavit, jak vlastně vypadá béžová, vínová nebo blankytně modrá. Pro mě jsou to jen slova - pro tebe stále barvy."
Dawn mlčky propletla prsty mezi jeho a stiskla.
"Proč jsi takový jen na mě? Proč nemůžeš vycházet i s ostatními?"
Timothy si povzdechnul, ale vzápětí se začal potichu smát. "Jsem zrádce, Dawn. A oni se ke mně chovají tak, jak si zasloužím. Mě je ale jedno, co si o mě ostatní myslí. Jedině ty znáš naše tajemství. Ty jsi jediná, ke komu můžu být opravdu upřímný. Záleží mi jen na tom, co si o mně myslíš ty."
Dawn se postavila a nahmatala jeho tvář.
"Řekni, proč ten cit ještě nevyprchal? I když… se stále měníme, vždycky si k sobě najdeme cestu a znovu vzplaneme ve vášni…" dořekla bolestně a políbila ho.
Timothy přejel po její tváři a pousmál se. "Ale láska to už dávno není, Dawn,"
"To není," zopakovala, ale políbila ho znovu, jako by to byla samozřejmost. "Víš, tak mě napadlo, jestli bychom neoslavili tvůj zítřejší první den na střední… už dneska…"
"Nechci tě moc zklamat, Dawn." uchopil ji za ruce.
Ta se k němu naklonila a do ucha mu zašeptala: "Stejně to mám raději nahoře…"


Před dvěma lety…
Pátek 8. dubna 2005 - Spadli jsme z nebe - Část 1.

Podíval jsem se přes clonu na nebe a uviděl ten úžasný astronomický jev. Měsíc právě začínal zakrývat slunce a já jsem byl poprvé v životě svědkem celkového zatmění slunce.
Poprvé jako člen Gamma Vision, poprvé jako John Smith. Na lodi v Severním Pacifiku něco málo před 22. hodinou místního času.
Vždy jsem tohle viděl jen v televizi a nikdy jsem si ani nedokázal představit, jaký je kolem toho rozruch…

6 stupňů, 52 minut a 58 celých 1 sekund severně. 91 stupňů, 49 minut a 25 celých 4 sekund západně. Souřadnice sedí. Agenti jsou rozptýleni na lodi mezi vědci i obyčejnými lidmi a jsou od nich naprosto k nerozeznání. Možná já trochu vyčnívám se svou bílo-červenou hawaiskou košilí…

Je 21:58.
Za 56 sekund nastane úplné zatmění slunce a naši modrou planetu navštíví další lidé, kteří si říkají Babyloňané…
Mým úkolem je zajistit jim nikým nezpozorované přistání.

8. dubna 2005
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | 7. dubna 2010 v 18:43 | Reagovat

Ten příběh se mi začíná líbit čím dál víc :-), i když je to teda fantasy, mě se to moc líbí :-) :-)

2 Tarin Tarin | Web | 7. dubna 2010 v 21:38 | Reagovat

Bolo to pekné. I keď cítim že sa pomaly ale iste blížime k fázy kedy začne slovo rasizmus, odcudzovanie a strach s neznámeho hra´t veľkú rolu.

Máš v pláne aj pokusy na ľuďoch um šedej rase? ". Lebo zatiaľ to tak vyzerá.

Mno už sa teším na part 7 :D

3 Nakano Miharu Nakano Miharu | Web | 7. dubna 2010 v 21:42 | Reagovat

[2]: no uvidéme, kam až mě to zavede :-D nějaký mučeníčko by ale neuškodilo :-D

4 Yone Yone | 10. července 2010 v 1:56 | Reagovat

Etooo... normálně mám ve zvyku psát komentáře zvlášť, ale přečetla jsem to až sem na jeden zátah- to co mám vytištěné a ty komentáře bych určitě napsala ke špatným kapitolám, vzhledem k tomu, že příběch není psaný chronologicky.)

Hehe... Timothy je fakt ftipný. Má dobré stěry. Hehe... když v nevim kolikáté kapitole říká, že přijel z Ruska, úplně mi to připomělo jednoho spolužáka co je Rus a nastoupil k nám později. (ale můj spolužák je... no.. bez komentáře. XD)
Hmmm... v téhle kapitole se zase ukazuje v úplně jiném světle. :3

A líbí se mi Gwen a ten její kamarád (zapoměla jsem jméno a jsem líná ho hladet.)

[3]: Heeej! Bude mučení? Miluju mučení!

5 Nakano Miharu Nakano Miharu | 10. července 2010 v 9:01 | Reagovat

[4]: hmmm... nooo... to jsem si mohla myslet :-D tak uvidíme, jestli bude mučeníčko :D psychycký někdy určitě :-D fyzický uvidíme (toho se spíš nabažíš v příběhu Malice :-D jooo... týráníčko~)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru