U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Zápisky z Anglie

19. června 2010 v 17:38 | Miharu 【春】 |  Zážitky
Hele kdo se vrátil X) Vypadá to, že nejsem mrtvá. Odcestovala jsem se školním zájezdem na 6 dní do Anglie z toho 2 dny jsme jeli autobusem (bleh...). No a jako správný pisálek jsem si vedla cestovní deník. Bohužel jsem to nikdy nepsala v klidu, takže občas to vypadá, že jsem fakt mimo XD

Den 1.

13.6. 2010 - 09:25 (ČR)

Fajn, sedím v autobuse. A kvůli těm zas***** zpomalovacím pruhům se nedá psát. "Však víte, jak vypadají české dálnice." Přímo za mnou sedí nejukecanější osoba v autobuse, takže i přemýšlení padá. Asi si pustím hudbu. Ta nekonečně dlouhá cesta mě uspává.....
"A teď přichází záblesk xD" Teď jsem si vzpomněla, že noc na dnešek bylo taky dobrodrůžo. Dívali jsme se na účastníky zájezdu a najednou se zablysklo a bouřka byla tady. Asi v 22:45 zhasnula elektrika úplně "Nebo to bylo v 21:45? Fakt už nevím." Ale jelikož je můj tatínek vynalézavý elektrikář, vzal starou černobílou televizi, starou šňůru od pevné linky, připojil to k autobaterii, anténu prodloužil drátem a už jsme jeli. A reklama po pár vteřinách taky. "Jo s tou reklamou to byla fakt podpásovka xD" No a ráno netekla voda - bylo to fakt úžasný...



První den jsme se shromáždili před gymplem a nacvakali do autobusu. Potom jsme frčeli přes Německo a poznali rozdíly mezi místními placenými a neplacenými záchodky. Na placených (0,50/0,70 eur) se vám vesele točilo prkýnko a na neplacených vás do nosu bacilo něco fakt ošklivýho. Ten puch byl prostě stvořenej na pozvracení. A na klučičích byl prý rozetřený exkrement po podlaze a aby se neřklo, tak aji na stěně. Zvedá se mi kufr ještě teď. A záležitost s otočným prkýnkem doteď nechápu...
Potom jsme zajeli do Belgie (doufám, že to byla Belgie...) a po strávené noci v autobuse jsme dorazili do Francie do přístavu Calais.

Den 2.

Šupky-dupky přes La Manche (o Eurotunelu se zmíním později) a hurá do Londýna! No a potom úžasná blesková pěší tůra s naší průvodkyní a Science Musem. Tři hodiny jsme tam trčeli a nadávali na to, že jsme mohli vidět střídání stráží, kdyby to ta zperoxidovaná frajerka měla líp rozvržený!!!
A k večeru jsme už jeli do rodin...


14. 6. 2010 - 21:39 (London)
Ležím v posteli - konečně. Po strávené noci v autobuse, kde jsem oči nezamhouřila ani na dvě hodinky. Ležím... a se mnou i moje první anglická večeře. Když se ale vrátím trochu zpátky a vzpomenu si na 22 hodinovou jízdu autobusem, časté zbytečné čekání, různé perličky naší cestovní kanceláře jako třeba prohlášení, že jsme si zvolili Eurotunel a přitom všichni chtěli jet trajektem. A ještě jsme na ten stupidní vlak museli asi hodinu a třičtvrtě čekat a to by i tou lodí vyšlo časově stejně. A to jsem se ještě nezmínila "Vlastně teď už ano..." o jedněch nouzových záchodcích v Německu. No takovej puch nezažijete ani v ČR. Fakt mi bylo na blití a radši jsem to vydržela. A nesmím zapomenout na dnešní honbu za záchodem. "To bylo něco strašnýho, protože se mi fakt nehorázně chtělo." Na první pumpě, kde jsme zastavili, "To už jsme v Londýně." nemůžeme jít na WC kvůli tomu, že je tam jen jedno. Ta ženská nás "zoufalce" poslala zpátky s tím, že nám nedovolila vůbec odejít z autobusu. "V té chvíli jsem měla chuť tu průvodkyni nakopat!" A tak jsme jeli k další benzínce. No a není tady záchod už vůbec? "Ještěže jsem touhle větou ukončila naše záchodové dobrodružství..."
A moje dnešní jídlo? Tak ty moučné těstoviny a kečupová omáčka se dali. Potom jsem se zděsila mandarinkového dezertu, ale ujišťuju vás, že něco tak dobrého v ČR neseženete. "Dezert po večeři je v Anglii úplně normální záležitost. Mě se při myšlence smíchání slané a sladké chuti udělala fakt šoufl, ale překousla jsem to a nelituju toho. Ale stejně bych si na to nezvykla."

Den 3.

Stonehenge. Pan i paní Fernsovi (naše rodina s Ájou) se divili, že jedeme právě sem - dívat se na šutry. Taky jsem měla podobný názor, ale nakonec to zase taková nuda nebyla. Fotili jsme se, kecali jsme... Nevím jak je to možný, ale celkem mě to bavilo.
Dál jsme jeli do Salisbury mrknout na katedrálu a potom jsme spáchali takové menší nákupy :)

15. 6. 2010 - 22:18 (London)

Tak jsem si vzpomněla, že jsem včera zapomněla vzpomenou strašidelný dům.
"WTF? xD xD xD"

Den 4.

16. 6. 2010 - 21:21 (London)

Tak jsem nějak zapomněla dopsat včerejší zápis xD "Na fotce jsem ta v šedé mikině. Na tričku mám nápis: Navštívla nás moudrost... nebyli jsme doma. Je to absolvenský tričko xD"
S tím strašidelným domem to bylo tak, že jsme dostali rozchod a někdo mohl jít na London Eye (mega extra velký kolotoč na oslavu druhého milénia). Jenže od 15ti let to stálo 16 liber (nějak tak, asi 480Kč... teď když to tak píšu, tak mi to připadá nějak moc... no jo, v cizině nesmíte přepočítávat na naši měnu) a jelikož bylo zamračeně, tak jsem nešla. Objevili jsme tam ale jakýsi strašidelný dům Death Trap. Před ním pobíhali ti dva heci, co tam straší, a lákali nevinné dušičky dovnitř za 2 libry. Až jsme se tam všichni nasr*** a rozhodli jsme se, že tam fakt půjdem, vylezlo z něho 6 liber. To už se nám moc nelíbilo, ale to víte - herec. Nakukal nám, že normálně to stojí pro děcka 9 liber a protože se mu líbíme, dá nám to za 5. No a tak jsme šli. Naše 14ti člená delegace se rozdělila na půlky a já byla v té plné holek. Chlápek v tradičním lékařském oblečení se třemi opravdu reálně nalíčenými krvavými dírami v hlavě "Na fotce." nás postavil do řady ke zdi. Co žbleptal už nevím, ale zachytila jsem, že půjdeme do laboratoří kde jsou nějací zombíci. Připomnělo mi to Resident Evil. Myslela jsem si, že se pos*** strachy, ale zatím jsem tam stála a napnutě čekala, co bude dál. Narozdíl od ostatních - už šlo vidět, že tohle bude uječený zážitek. Stále jsem ale nevěděla, jak se k tomu postavím já, protože horory nemám ráda - mám po nich hrůzostrašně živý sny. Nakonec se všichni spolčili proti mě a že mám jít první. Po protestaci, dohadování a domlouvání....... jsem stejně šla první. Vevnitř byla doktorka (zombie doktor už zaujal své místo v labirintu hrůzy) a ta nás měla provádět. A jelikož jsem byla ten obětní beránek, požádala mě, ať podržím jedny dveře a za žádnou cenu je neotvírám. Dveře bohužel nebyly prosklené, a tak mi bylo jasné, že na mě nco šáhne. Mezitím se věnovala ostatním. Dvě z holek poslala dál - měli ve vedlejší místnosti něco zmčknout. Skočila tam po nich nějaká obluda, ale moc dobře jsem na ty monitory, co tam byly, neviděla.
Mezitím, co jsem nedávala pozor, na mě fakt něco šáhlo. Leknutím jsem uskočila a už jsem automaticky chtěla po dotyčném vystartovat. Už jsem prostě byla nachystaná ho po té ruce bouchnout (v některých situacích jsem hodně agresivní). Naštěstí jsem si vzpomněla, že úplně na začátku říkal, že na zombíky se nešahá (respektivě že po nich nemáme vystartovat tak, jak jsem to měla v plánu) a tak jsem jen zamžourala dovnitř. Dveře se rozletěly dokořán a děvčata spustila sborový jekot.
Nakonec to dopadlo tak, že jsem jim všechno překládala a vodila je tam za ručičku. Taky jsem zjistila, že strašidelný domy pro mě strašidelný nejsou, ale celkem jsem se bavila, když všichni kolem mě ječeli. Ale pravda je, že jsem se párkrát taky pořádně lekla. Závěr celé show byl, že jsme se dostali do nějaké klece (proto název Trap) a tam už to bylo fakt hustý. Zombíci utržení ze řetězů :D Teď to tam začalo všechno blikat no... byl to hukot. Potom jsme si mohli koupit fotku za 4 libry. Nejdřív nikdo nechtěl, ale nakonec jsme se dohodli, že se složíme na jednu. No a já debil ji zaplatila. Potom jsem jak největší kokot po všech somrovala prachy a za jako největšího retarda jsem byla, když mě holky upozornily, že to mám rozpočítaný špatně. No prostě jediný plus co z toho mám je ta originální fotka. "Prostě si představte člověka s trojkou z matiky a ptačí pamětí - UŽ NIKDY VÍCE!"
Dál jsme byli v Duxfordu ve válečném muzeu. Na prohlídku jsme měli ale strašně málo času.
V suvenýrech jsem tátovi koupila jakousi sladkost s nápisem: přídělové jídlo. Potom jsme jeli do Cambridge podívat se do jakési katedrály "King's Chapel to byla." a do kolejí (kde bylo vstupné, takže tam nikdo nakonec nešel). V jednom z těch nádvoří se natáčela scéna, jak Harry Potter vzlétl poprvé na koštěti.
Jo a potom byly nákupy. Zrovna se tam konal i nějaký trh a tak se bylo na co dívat. Koupila jsem chutně vyhlížející jahodovou marmeládu (tedy spíš mamce, ale sním ju já) a... to bylo všecko. Potom jsme našli veřejnou knihovnu no a to vám bylo něco! Tolik knížek... a ten systém... ráj na zemi.
Jo ještě jsem zapomněla na to, že včera se rozrostla moje manga knihovnička o další dva kousky. 1. a 2. volume FMA - jsem z toho v sedmém nebi... Kdo mi koupí další?
Jo a na jednu věc si asi nikdy nezvyknu - na sladký dezert po večeři.

Kolik že je těch volumů? 24? Fíííha - to bude ještě peněz XD
Nakonec jsem zjistila, že přez internet je to levnější než v obchodě, ale co už teď, no X)

Den 5.

Páni - ten Tower je ale fakt hustý místo. To je asi to nejlepší, co jsem v Anglii viděla. A úplně best byly korunovační klenoty a video-korunovace Alžběty II. Děsně se mi tam líbilo!
Potom jsme nasedli na loďku a po Temži jsme dopluli do Greenwiche. Vyfotili jsme se u nultého poledníku (tedy kromě mě - nějak se mi nechtěla stát ta řada) a potom už jsme frčeli zpět domů.


17. 6. 2010 - 21:33 (Folkenstone - Anglie)

Právě vězíme ve vlaku a chystáme se na cestu Eurotunelem zpět. Všude tu svítí tlumená žlutá světla, ale jinak při jízdě nevidíte nic. Jízda 'kyvadlovým vláčkem' není nijak záživná, tedy pokud netrpíte nějakou klaustrofobií či mořskou nemocí - to je potom jízda!
Dnes ráno jsme se také rozloučili s naší rodinou. Pan Ferns a paní Pernsová byli strašně milí, mluvili na nás pomalu a moc nám v angličtině pomáhali. Z jejich ratolestmi to bylo už horší. Geogina mluvila fakt rychle a nesrozumitelně a Berry taky celkem rychle. Ale představte si nádhernýho 17ti letýho, blonďatýho kluka - tomu odpostíte všecko, stačí se na něj dívat. "Byl fakt krááásnej :)"
No jsem z té Anglie taky pořádně vyžraná. Takový kvalitní jídlo do huby už dlouho nestrčím - mňam!


Den 6.

18.6. 2010 - 7:25 (Německo)

Mňam! Jak nemám ráda croisanty, tak tenhle byl fakt luxusní! A za 2 eura, křupavoučký, s čokoládovou náplní Milka, koupenej na benzínce v německu za tři kupónový lístky ze záchodu.
Ale například jsem se celkem blbě vyspala. No dospím to doma. Už se fakt těším, až to všechno vybalím, ukážu rodičům, co jsem si všechno koupila a zamávám jim před obličejem papírovou pětilibrovkou - poslední bankovkou, která mi ze 122 liber zbyla.
Taky jsem konečně byla ve svojí vysněné Pizza Hut!
Ten chlápek na nás hleděl jako na největší debily světa. Neměl tak rychle mluvit :P
Zrovna byla nějaká obědová akce že za sedmilibrový meny se potom můžete nadlábnout k prasknutí. No bohužel my jsme tu pizzu chtěli jen ochutnat. Jak jsme dojedli, tak nám o téhle akci řekla jedna milá černoška od vedlejšího stoulu a nabídla se, že si vezme ještě jednu pizzu a dá ji nám. Slušně jsme poděkovali, ale odmítly. "Nechápu proč? Celkem bych si ju dala znova X)" Ale ta kuřecí pizza....... tak to bylo něco! Měli jsme ji napůl s kámoškou (ta nejukřičenější, co sedí v buse celou dobu za mnou) a fakt jsme si pošmáhly. Za tu cenu to stálo! XD


Takže to dopadlo celkem dobře. Nakoupila jsem si i něco v Primarku a jsem spokojená. Jen kdyby ta organizace byla trochu lepší... No myslím, že mám letos odježdíno X)
Co mě na Londýně asi nejvíc překvapilo, jsou ty masy lidí a aut (hlavně v Oxford street). A taky je celkem úsměvný, že chodci vůbec nedodržují světelnou signalizaci na přechodech. Když nejede auto, tak prostě přejdou (jenom my turisti čekáme na zelenou). A cyklisti jezdí s přilbami a žlutými vestami - což je velký rozdíl oproti ČR. A kolik běžců tam je! Není den, kdy by jste nepotkali někoho jak běží. A když je někde nějaký trávník, na 100% se na něm někdo vyvaluje. Tam je to prostě normální. A normální je taky to, že doma se nepřezouvají. Ale je celkem divný chodit po těch jejich nadýchaných kobercích v botech...


No nic. Já jsem moc nefotila, protože jsem neměla foťák, ale budu mít hromady fotek od kámošek. Můj mobilek ale sem tam něco zaznamenal (obrázky v článku). Přikládám poslední důkaz mé ujetosti na roztomilých věcech. Moje peněženky jsou vždycky luxusní - dokud se tedy nerozpadnou jako ta poslední s Monokuro Boo X)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kajtulka Kajtulka | Web | 20. června 2010 v 0:06 | Reagovat

Páni!
Taky bych chtěla do Anglie.. Ach jo.. Možná bych tam taky viděla nějakou mangu.. Kdybych já se přihlásila u nás ve škole na zájezd... Jenže já bych se nedožila dalšího dne.. Zdrhám z Amsterdamského muzea, tak co bych dělala v Anglii... Nebo v Paříži(navíc pamatáky- fuj :-P )

Tak snad jsi se tam aspoň měla dobře! :D A líbilo se ti tam. :)

2 Daja Daja | E-mail | Web | 20. června 2010 v 10:41 | Reagovat

Sonička se nám vrátila!!! Třikrát hurá!XD Soni a proč si toho blonďáka nezbalila? Hm... měla bys aspoň dobrodrůžo! :D
No a jakoo ty si mi nedovezla suvenýr... :(
Jo a napadlo tě při tom cestování nějaký nápad na povídku, tedy už knížku? :)

3 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. června 2010 v 19:58 | Reagovat

[1]: tak mě taky památky nijak neberou, ale ráda se jednou podívám a stačí :-D já radši nákupy v Anglii :D

[2]: nemůžu balit lidi na potkání - takovej talent fakt nemám :D
a suvenýrek mám neboj ;-) je to ale nic moc - jenom sépiová pohlednice big benu
a co se týče nápadů..... tak jsem žádný extra neměla, ale ještě než jsem jela do Anglie, tak mě osvítil duch svatý s krátkým příběhem - asi to bude jednorázovka na pár dílů :-)

4 Yuuri xP Yuuri xP | Web | 20. června 2010 v 20:33 | Reagovat

*smích xDD* My jsme byli taky ve strašidelném domě... jen fakt nemám tušení, jestli to byl tenhle...taky jsme se takhle fotili, ale ... já zkusím najít naší fotku xD Mám jí! xD Jmenuje se: The London Dungeon xD Bůůů, boj se! xD Je to prej ten nejstrašidelnější dům v Londýně xD ale moc jsem se nebála, byla jsem spíš úplně nadšená xDDD To nebylo něco jako jste měli vy, ale my tam měli "přednášky" o Londýně a různý historky. Nejlepší bylo, když mýmu spolužákovi tam ve tmě vrtala v mozku a na nás něco vystříklo xDDDD Pak ještě mi nějaká ženská, která prodávala lidské části těla, mluvila do duše: "Co to vidím v tvých očích? Snad strach z...blá blá blá xD" a jelikož jsem nevěděla, jak jí anglicky odpovědět, tak akorát nakonec řekla: "I know what you think xDD" Tak jsem tam dostala záchvat smíchu xDDD
Každopádně dnešní rok jsem nejela -.-" Rodiče mě o pátý nechtěli pustit xDD T_T

5 Yuuri xP Yuuri xP | Web | 20. června 2010 v 20:33 | Reagovat

Zase sloh?! xD Končím!!! xD

6 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. června 2010 v 20:51 | Reagovat

[4]: počkat... myslela jsi po páty??!! já jsem ráda, že jsem se tam dostala jednou a to mi ten výlet ještě sponzorovala babička :-D

7 Yuuri xP Yuuri xP | Web | 20. června 2010 v 20:58 | Reagovat

Miharu-chan: Tak já patřím k rozmazleným frackům v tomhle ohledu. Buď ráda, že jsi taková, jaká seš... Co já budu dělat, až si ty peníze budu muset vydělávat sama?! xDDD Jako architektka budu muset fakt makat, bůh ví, jestli nepůjdu na stavárnu bez kreslení a nepůjdu v tátových stopách jako šéf stavební firmy... ale já?! xD Se svou leností?! xDD NE! xD

8 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. června 2010 v 21:05 | Reagovat

[7]: no... já na tom se svými schopnostmi taky nejsem moc slavně, ale šetřit umím - to je pravda :-D co jinšího mi zbývá no :D
ale architektura je zajímavá - tu mám v plánu kdyby všechno ostatní zklamalo :D

9 Yuuri xP Yuuri xP | Web | 20. června 2010 v 21:12 | Reagovat

Miharu-chan: Seš jak moje kamarádka, ta šetří taky pořád xDD já zase šetřit neumím xDD *jen čeká, kdy jí pleskne Karin xDD*
A co máš jinak v plánu? O.o stát se spisovatelkou, kde nakreslíš i svoje vlastní ilustrace?

10 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. června 2010 v 21:35 | Reagovat

[9]: ježíííš - trefa do černýho :-D to je ale jenom sen. až dodělám gympl, tak chci jít na vyšší odbornou uměleckou v kombinaci s angličtinou :-)

11 Yuuri xP Yuuri xP | Web | 20. června 2010 v 21:37 | Reagovat

Miharu-chan: Tak já půjdu na stavební - já jsem jasná, jelikož víc než matika a možná maličko kreslení mi nejde xDD

12 Daja Daja | 21. června 2010 v 13:09 | Reagovat

[3]: Ooo, no tak napiš nebo můj nápad by byl použít do něčeho toho kluka... podrobnosti napíšu až budu doma :D

13 AruShka Usai-Chan AruShka Usai-Chan | Web | 25. června 2010 v 16:17 | Reagovat

Kawaii bločík....ty jsi byla jenom v Londýně nebo jetě někde?Já v Londýně tři roky bydlela,je to tam krásný....ale učit se pak zase česky bylo děsný xD Bo jsme se tam odstěhovali,když mi byly tři,když jsem měla jít do 1.třídy tak jsme se vrátili a já samozřejmě neuměla Czech ani slovo.....xD

14 Nakano Miharu Nakano Miharu | 25. června 2010 v 17:07 | Reagovat

[13]: tak byli jsme v londýně, v cambridge... ještě někde, ale to už si nepamatuju :-D

tak když teď už umíš česky, tak v angličtině musíš excelovat :D

15 El El | Web | 13. července 2010 v 16:08 | Reagovat

Taky jsem byla v Anglii, je to už rok zpátky a moc se mi tam líbilo. Ten týden na to vůbec nestačil...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru