U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Díl 18.

19. července 2010 v 21:15 | Miharu 【春】 |  Grayscale - Díly (staré)
V minulém díle: Pátek 13. dubna 2007


Sobota 14. dubna 2007 - Co by se mohlo stát

Včera se vše vyplnilo tak, jak mělo. Smolař měl svůj den a měl mít smůlu, ale proč zrovna tohle? Smůla má být jen nepříjemná, nemá ho bolet u srdce. Proč ho to tak vzalo? To ji opravdu tak miluje? Ale proč sakra? Takových holek už potkal nespočet tak proč zrovna Amanda? Proč jen ona?

"Miluješ ji?" Timothy si až teď všimnul, že Dawn přišla do jeho pokoje a posadila se na postel. "Miluješ ji,… že? To už se u tebe hodně dlouho nestalo…"
"Do pondělí to přejde," řekl rozhodně, ale ona tomu nevěřila. Vždycky měl komplikovanou povahu a někdy si připadala, že je tady od toho, aby mu z jeho pocity vždy trochu vypomohla. Proto odsunula úložný prostor pod postelí a hned nahoře nahmatala berle.
"Půjdeme se projít do parku," položila je jen tak nedbale na něj.
"Počkat… ty… ty půjdeš se mnou?" vůbec nechápal, co teď chce udělat.
Dawn se usmála. "Co bych pro tebe neudělala,"

•••

"Nemůžu uvěřit, že jsi mě k tomu donutila," zavrtěl Timothy hlavou. "Víš, jak mě budou bolet ruce? Už teď to cítím…" zastavil se, aby si oddechl.
"Neboj, v parku si odpočineš," její slepecká hůlka narazila do jeho boty, a taky se zastavila.
"Můžeme se ještě vrátit, jestli chceš," navrhl Timothy, protože věděl, že Dawn už víc jak rok nebyla venku. Bála se, protože nic neviděla, ale teď sama navrhla tuhle procházku… Nechápal, co to do ní tak náhle vjelo.
"Dawn,… řekni, že to neděláš pro mě." zašeptal.
"Dělám to pro tebe." usmála se, což vzalo Timovi jeho zbylá slova…

"No díky bohu! Potřebuju lavečku!" spustil Timothy, když konečně vstoupil na trávník místního parku. Hned u rybníka seděl nějaký důchodce a nevypadalo to, že by jen tak odešel.
"To není fér; mám o berli víc," stěžoval si, když musel pokračovat dál.
Dawn se akorát potichu smála. "Kdyby tě tak slyšel…"
"Tak by se nehihňal jak ty - co jsem vlastně řekl tak směšnýho?"
"Ty už asi ani neuvědomuješ, když vypuštíš z pusy takový hlody?"
"Momentálně mám náladu, kdy si ani neuvědomuju, co dělám. Nevím, asi to bude tím čerstvým vzduchem… Hele lavečka! Dáme závody?"
"Jak chceš závodit?" nepřestávala se smát.
"No tak ty vyhraješ v případě, že se s tou svou tyčkou někde nezapíchneš nebo neuklidíš do křa a já vyhraju, jestli… no vzhledem k tomu, že mi brzo upadnou ruce, tak si lehnu na zem a začnu válet sudy - a máme na hoďku o zábavu postaráno." potvrdil svou bláznovou myšlenku přikývnutím a vážně přemýšlel o tom, že by se tam nějak dokutálel. Dawn mu už začala šlapat na paty - tedy klepat na boty - ale to mu ve zrychlení moc nepomáhalo.
"Až se tam vyvalím, tak se ani nehnu," oddechoval a počítal přitom sekundy. "Ještě kousek… ještě kousíček! A… ANO!" posadil se a vyčerpáním zaklonil hlavu, div mu neodpadla. Dawn se opatrně posadila za ním, ale díky Timothymu se taktak vmáčkla do zbylého prostoru.
"Spokojený?"
"Bylo by fajn, kdybych dokázal pustit ty berle… zdřevěněly mi prsty."
Dawn nahmatala jeho ruce a…
"JÁÁÁU! Nemůžeš být jemnější?! Auvajs…"
"Tak to bylo nechutný," otřásla se, protože mu přitom pěkně nechutně pokřupalo v kloubech. U druhé ruky už byla raději opatrnější.
"Nechápu, proč pořád musíš jít do extrému - mohli jsme dělat víc přestávek."
"Jsme tady, tak už to neřeš."
Dawn se opřela o jeho rameno a po dlouhé době otevřela oči.
"Řekni, je tady krásně?"
"Nádhernější odstíny šedé jsem ještě neviděl," odpověděl a vzápětí dostal ránu loktem do boku. "Fajn; je tady krásně." odsunul se kousek dál, čímž měla Dawn konečně dost místa.
"Docela bych se napil…"
"Máš žízeň?"
"Jo…" odpověděl automaticky, ale vzápětí si uvědomil, že to řekl úplně cizí hlas. "Kdo to," otočil se, "…co to?"
"Už žvatláš z dehydratace nesmysly?"
"Gwen!" vymáčkl se konečně. "Jak dlouho už tam se Stuartem sedíte?"
"Dvě hodiny." usmála se. "Hele, ty jsi vážně komediant, víš to?"
"Už jsem to od několika lidí párkrát slyšel," pokrčil rameny, když ho najednou zatahala Dawn za rukáv.
"Představíš mě?" zašeptala.
"Ah… no…"
"Prosííím," zaškemrala.
"Ehm," otočil se znovu dozadu, "můžeme si k vám přisednout?"
Gwen se pousmála. "A co za to? Amanda se mnou ještě nepromluvila."
"Amanda?" zareagovala Dawn na její jméno. "Není to ta samá Amanda, co chodí s Dustinem?"
Gwen pokrčila rameny. "Co já vím s kým Amy……….. S DUSTINEM?!" vytřeštila oči. "Pojď, pojď si sednout." nabídla jí okamžitě místo na dece a pomohla jí posadit se. "Já jsem Gwen Foxová," třásla jí s rukou.
"Dawn Digreeová,"
"Digree? Že nejsi Dickyho ségra…"
"Jsem," smála se, protože ji Gwen svým hlasem stále bavila.
Timothy potom už akorát žasl nad tím, jak rychle se tyhle dvě spřátelily a utvořily drbací koutek. Vzápětí ale zachytil Stuartův vražedný pohled. A dívat se mu do očí nebylo nic příjemného. Najednou ale strčil Stu ruku do kapsy od kalhot. 'Teď vytáhne kudlu.' přemýšlel Timothy, protože tohle se k jeho image zabijáka přesně hodilo.
"Zahraješ si?" promluvil konečně. V ruce držel balíček karet a vypadalo to, že 'ne' nepovažuje za odpověď.
"Já umím akorát přebíjenou a sedmu…" zamrkal Tim překvapeně.
"Nevadí," a otevřel balíček. Než se Timothy vůbec stihl pohodlně posadit, už měl před sebou rozdané karty.
"Přebíjená - než se ty dvě vykacají." obeznámil stručně a zahájil hru.
Bylo to trochu zvláštní… Tedy Stuart byl zvláštní. Stále se jen mračil, skoro nepromluvil… A nebylo možné si nevšimnout jeho řezných ran na rukou. 'Kvůli čemu to asi dělá?' přemýšlel Timothy, když ho Stuart vyrušil.
"Ty jsi Babyloňan?"
"A ty?" zadíval se na něj, ale Stu věnoval svou pozornost pouze kartám.
"Si to zjisti. Nebo neovládáš telepatii?"
"Jak se to vezme…" pousmál se, protože právě přebil jeho karty.
"Chceš?"
Timothy se zadíval na druhé sluchátko, které mu Stuart nabízel a měl celkem strach, co v něm bude znít.
"Dík." risknul to. Naštěstí tam hrála zrovna nějaká pomalá rocková písnička. Death metal jde k jeho vzhledu rozhodně líp, ale třeba se dočká... Popravdě doufal, že ne…
"Takže ty jsi Babyloňan," začal znovu Stuart. "Můj otec je taky."
"A matka?"
"Ta ne, a o otci se dozvěděla teď nedávno. Ale už se spolu zase baví, i když to není to, co to bývalo. A co tvoji rodiče?"
"Už žádné nemám," vyložil další kartu.
Stu si ji vzal, protože měl vyšší a na jeho obličeji se objevil jiný výraz. "To se máš…"
Timothymu se vůbec nelíbilo, kam tenhle podivný rozhovor spěje. "Ehm… Gwen?"
"Co?" otočila se.
"Už se na mě nezlob a pojď si zahrát sedmu."
"A co Dawn, chytrolíne? Jen si hrajte - vidím, že se výborně bavíte. My se jdeme projít."
"Jasně…" ušklíbl se a Stuart v té chvíli zrovna zvednul hlavu. A hleděl tak na něho ještě pěkně dlouho.
"Připadám si, jako bych ti něco udělal," řekl Tim na rovinu, protože ho už pomalu štvalo, jak na něj zkouší jeho vlastní znepříjemňovač nálady. Dlouhý upřený pohled je jeho parketa!
"Nic jsi mi neudělal, jenom přemýšlím."
"Můžu vědět nad čím?"
"Nad různými věcmi."
"Aha." 'Člověče s tebou je to fakt těžký…'

Karty

"Jsme už dost daleko?" zadívala se Gwen za sebe.
"Na tom nezáleží. Timothy nepoužívá svoje schopnosti, nebude nám číst myšlenky."
"To myslíš vážně?" nevěřila Gwen. "Proč to dělá?"
"No… má k tomu správné i naprosto nepochopitelné důvody," přiznala Dawn, "ale bojím se, že by je mohl zase použít… proti bratrovi."
"Myslíš, že mu to Dustin udělal schválně? To s Amandou? Ti dva spolu totiž trávili dost času a já myslela, že si rozumí…"
Dawn ušla dalších pár kroků v napjatém tichu. "Já se bojím, že ano… Ale i kdyby měl bratr Amandu doopravdy rád, tak ať si spolu zůstanou - jen ať nedráždí Tima. Mám pocit, že každou chvílí vybouchne…"
"Nevypadá tak." zasmála se Gwen, ale Dawn to myslela vážně.
"Dicky mi říkal, že se mu mám vyhýbat… To je opravdu tak nebezpečný?"
Dawn si povzdechla. Přitiskla se ke Gwen blíž a sklopila hlavu. "Timothy nikdy v životě nikoho doopravdy nenáviděl, i když to vypadá, že si na každém kroku dělá nepřátele. Já… neměla bych ti to říkat, je to moc osobní..." odmlčela se na chvíli. "Víš, mám jen strach,… já jen nechci, aby Timothy nenáviděl mého bratra… Bojím se… co by se mohlo stát…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kajtulka Kajtulka | 19. července 2010 v 22:39 | Reagovat

Super díl! Na zlepšení tohohle táborového večer úplně osvěžující(no.. ne upe... Pořád mi je na zvracení xD)

Heh.. Konečně jsem se tu připojila na net.. Takže obíhám všechny stránku, bomba... :D Ale je mi strasne spatne. Asi z toho vzduchu tady... xD
Chichi...
Těším se na pondělí(Grayscalské).. Teda.. Pokud v té době budou šachy.. Upravený(pokud jsi to teda zpravila. :D ) jsem nečetla :D
Já mizím.... :-D

2 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. července 2010 v 13:22 | Reagovat

[1]: jo zpravila ale žádný strachy - bylo to jenom jedno slovo :-D
tak si užij zbytek tábora (jestli to ještě jde :D )

3 Kajtulka Kajtulka | 20. července 2010 v 13:26 | Reagovat

[2]: ttj.. Myslím, že tábor si ještě užiju. Jsem tu do neděle.. Takže by mohla být ještě nějaká legrace.. Škoda je, že tu nebudu poslední den, půjde se hledat poklad :D

4 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. července 2010 v 13:41 | Reagovat

[3]: já táborům nikdy neholdovala :-D jednak moc nemusím přírodu, spaní ve stanu, zadaný program, být stále v obklopení nějakých lidí...... tábory pro mě absolutně nejsou :-D :-D  :-D

5 Kitsune Kitsune | 20. července 2010 v 15:54 | Reagovat

[4]: naprosto souhlasím :-D taky nejsem fandou táborů ^__^ je fajn vědět, že nejsem jediná :D

jinak povídka je opět naprosto geniální :-D  :-D nasmála jsem se .. a už se těším na další :3

6 Kajtulka Kajtulka | 20. července 2010 v 19:29 | Reagovat

Já bohužel jet musela. Nevl. tatka by se o me moza nepostaral.. Ale jo.. Ja bych stejne byla porad u kamosky..
A jedno plusko: Tady naštěstí nejsou stany.. To bych už byla doma, nebo někde ztracená.. A jak se po těch letech znám, našla bych v pohodě cestu domů :D
Nebýt toho notebooku tady(a netu), tak jsem asi hodně, hodně zlobivá xD
Přece jen, nepřečetla bych si žádné povídky a nezkoukla další obrázky :D ...a VIDEA xDxD
Heh... Končím.. :D
A tenhle rok se tu jaksi vyskytly vši a při mojí smůle je nemám- prej: To jsou jenom lupy. Škoda :D
Fakt už jdu.. Pozorovat ty naš hnusný paktoše jak si hrajou s balonem :D

7 Kajtulka Kajtulka | 20. července 2010 v 19:30 | Reagovat

Já se opravím.. Poslední řádek:
Ty naše hnusný praktoše a jednoho vedoucího :-D

8 KaThea KaThea | Web | 29. července 2010 v 13:44 | Reagovat

Mně se taky občas Gwen a Dawn pletou... Za to může to W uprostřed jména. Ale už si docela zvykám a už se mi moc nepletou. Jinak tohle byla hezká kapitola.

9 Daja Daja | Web | 22. srpna 2010 v 19:29 | Reagovat

Možná se mi to jenom zdá, ale pořád píšeš jen o Timim :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru