U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Díl 36.

10. října 2010 v 11:13 | Miharu 【春】 |  Grayscale - Díly (staré)
V minulém díle: Sobota 21. dubna 2007


Neděle 22. dubna 2007 - Ti špatní

Simon se konečně odhodlal a vytočil Chrisovo číslo. To co včera slyšel, nemohl vůbec dostat z hlavy. Dlouho přemýšlel, jak se nejlépe zeptat a nedát na sobě nic znát.
"Co potřebuješ?"
"Mám na tebe pár otázek," začal rozhovor. "Dozvěděl jsem se, koho tady hledáš." udělal pauzu, ale od téhle věty ztratil kontrolu nad svým klidem. "Hele poslyš, když jsem ti říkal, že znám správce Věže, nemyslel jsem tím toho Highwaye! Ten už je mrtvej!"
V telefonu se ozvalo výrazné povzdechnutí. "Proč mi to nikdo nechce uvěřit?"
"A co se týče té červí díry," ignoroval ho "tak řekni tomu Solisovi, ať ji zase pěkně zavře, ale ať nejdřív vrátí toho kluka!"

"Nevzrušuj se tak." řekl pobaveně. "Dokážu ti, že mluvím pravdu. Než se tak stane, zkus se nad něčím zamyslet. Jak je možné, že mě tvůj správce tak dobře zná, když se narodil v době, kdy já jsem byl už tady na Zemi? Co mi tady teď říkáš, určitě není z tvojí hlavy. Snaží se proti mně všechny poštvat, abych byl já ten špatný."
"Ale Timothy četl rukopis bývalého správce - zná tě odsud."
"Kdeže," smál se. "Ještě ti nedošlo, že je to král lhářů? Ale já se nenechám obalamutit jeho řečmi. Počkám si na něj."
Simon chvíli mlčel, ale potom přesedlal zpátky na jeho stranu; čistě ze zvědavosti.
"A co uděláš, až ho potkáš?"
"Hmmm… Nad tím jsem ještě nepřemýšlel. Určitě ho obejmu a řeknu něco ve smyslu, že jsem rád, že ho zase vidím. A potom si spolu začneme povídat jako za starých časů… No a tak. A až se s ním domluvím, dám vědět ostatním a všichni se sejdeme tady ve městě. A potom zpátky domů…"
"Někdo jde, musím končit." tipnul Simon hovor, ale popravdě v jeho okolí nikdo nebyl.
"Magor," zašeptal a přemýšlel nad tím, jestli to všechno byl dobrý nápad. Nejenom to, že prozradil Tuckerovi přes internet, že na Zemi je i správce Babylonské věže, ale i celá ta věc, kterou sám vymyslel. Ale stále to má ve svých rukou, takže nic by se nemělo vymknout kontrole. Jedna věc ho ale zarážela. Byla to ta poslední věta, kterou Chris pronesl. Je snad reálná možnost, že by se někdy mohli vrátit na Niburu?


Pondělí 23. dubna 2007 - Červí díra

"K čertu se vším!" sedla si Gwen rozzlobeně do lavice. Pár jejích spolužáků leknutím uskočilo, ale většina ji spíš ignorovala. Ve třídě zrovna ani nebylo moc lidí, jelikož Amanda seděla Dustinovi na klíně a všemožně se obírali, což nezadanou populaci opravdu nezajímalo.
"Co se děje?" přiskočila Amy po chvíli za ní, ale Dustin se jí stále držel jako nějaká pijavice.
"Renée má pořád nějaký narážky na Stuarta! Už mě začíná pěkně štvát!" drtila svoje palce v sevřených pěstích. "Dopřeju jí pěknou smrt pod ještě pěknější hroudou hlíny - pohybem malíčku!" ukázala názorně.
"To bych radši nedělal," pousmál se Dustin. "Nesleduješ zprávy? S tím červeným náramkem půjdeš hned do kriminálu. Být na tvým místě, tak raději moc neprovokuju."
"Fajn, takže půjdu Renée rozbít hubu já." vytočila se Amanda na odchod, ale Dustin si ji zase přitáhnul k sobě.
"A ty skončíš v ředitelně a vyhodí tě z parlamentu."
"Pesimisto." prskla na něj a přiklekla si ke Gwen. "A kdy že se má Stuart vrátit? Timothy nám nechtěl říct, kde je."
"Co já vím…" povzdechla si smutně. Najednou jí ale v kapse zabzučel mobil, až nadskočila. Otráveně ho vytáhla a odemkla klávesnici. Ale hned jakmile zprávu otevřela, postavila se do pozoru. A s každým přečteným slovem se na jejím obličeji zvětšoval tak dlouho ztracený úsměv.
"Stuart přišel!" vypískla štěstím a rozeběhla se ven ze třídy. A Amanda ji s podobným nadšením rychle následovala.

***

"Řekni si už konečně o mobil - nebo si aspoň posílej zprávy od někoho jinýho než ode mě." protočila Kate oči.
"Můj poslední telefon jsem rozlomil napůl a opekl dozlatova - s novým bych udělal dřív nebo později to samý. Nemůžu za to, že jsi vždycky poblíž," pokrčil Timothy rameny.
"Fajn… Mimochodem… jak je to teda se Stuartem? Nepustils ho snad příliš brzo, že ne?"
"Tak naučil jsem ho takový ty směšný základy. Teoreticky… by měl být už v pohodě. Bohužel po mě pořád chce, abych ho tu pyrokinezi naučil pořádně. A tak jsme se dohodli, že to udělám, ale jen v případě, že ji nebude zkoušet nikde jinde než v mojí přítomnosti."
"Hele, a to jsi jako lepší v pyrokinezi než Dawn?" zeptala se.
"Tche! To já jsem ji naučil všechno, co umí!"
"Nauč mě to takýýý…" skočila mu kolem krku.
"Hej, hej, hej - zapomeň, prcku! Byl to vtip!"
Kate se znovu narovnala a zamumlala něco ve smyslu, že jak má poznat, co je žert a co ne. Popravdě věděla, že nemá moc šanci, ale využila naskytnutou příležitost, aby se k němu aspoň na chvíli dostala blíž. Už to není tak, jako tomu bylo na Niburu…
"Tak půjdeme už do školy?" pokračovala otráveným tónem. "Už mě tady nebaví stát."
"Ale my tu nestojíme jen tak pro nic za nic." podíval se přes ulici. "Na tomhle místě se totiž ztratil Thomas Dailydew."
"Tady? Jak to víš?" rozhlížela se kolem sebe, ale nic zvláštního neviděla. Stáli v obyčejné ulici a jedinou zvláštností tam byli spíš oni dva.
"Podívej se na druhou stranu; na ten malý domek. Zaměř se na něj."
Kate si protáhla krk a zadívala se vpřed. Nejdřív přemýšlela, jaké využití ten domeček asi měl, protože byl opuštěný a celkově do téhle ulice vůbec nezapadal.
"Rozhodně vypadá podezřele," obrátila se se svým zjištěním na Tima, ale ten jen zavrtěl hlavou.
"Je akorát netradiční, ale tohle jsi vidět neměla. Podívej se nad střechu."
"Fajn," otočila se zpátky a konečně se pořádně soustředila. Domeček měl pravděpodobně jen jednu místnost a nad jeho střechou vyčnívaly hustě nasázené stromy. Za nimi byla bílá fasáda nějakého dalšího domu, ale tak daleko se Kate už nedívala; něco totiž zahlédla.
"Tam hoří?" zeptala se, ale nespouštěla oči z podivného úkazu.
"Řekni mi, co vidíš."
"Nejsem si jistá, jestli je to mezi těmi stromy nebo až za nimi, ale nějak divně se tam hýbe vzduch. Jakoby tam hořelo, ale nevycházel žádný kouř nebo zápach. Prostě se tam vlní horký vzduch a láme obraz."
"Výborně." pochválil ji Tim a oběma to připomnělo dobu, kdy se Kate začínala od něj učit. "Co jinýho jsem mohl čekat od svého studenta, že?" pousmál se. "Teď zkus uhádnout, co to je."
"Červí díra." odpověděla bez zaváhání. "Co s ní uděláme?"
"Máš chuť se ulít ze školy?" zadíval se na ni koutkem oka, ale nemusel ani čekat na odpověď. Společně se vydali přes silnici a uzoučkou uličkou, kolem malého domku, vešli na jeho zarostlou zahradu. Šlo to trochu ztuha, ale Kate se do toho pořádně opřela, aby vozík protlačila vší tou trávou.
"Zahájíme lekci: červí díra," přistoupili k ní na vzdálenost asi dvou metrů. "Před sebou máme uměle vytvořenou časovou, prostorovou nebo časoprostorovou anomálii - tedy červí díru. Co to umí?"
"Záleží na druhu." pousmála se, protože ji tenhle styl vyučování vždycky bavil. "Vždy ale propojuje dvě místa a nikdy ne víc. Východ může být klidně o metr dál od vchodu, ale těch sto centimetrů mě může posunout třeba o deset let zpět v čase - tomu se říká trhlina do minulosti. Nebo se čas nijak nezmění, ale změní se místo. Pomocí červí díry se můžu dostat i do jiné galaxie nebo do paralelního světa…" najednou se zarazila. "Co třeba i… na Niburu?" vyslovila opatrně otázku. "Jestli někdo dokáže vytvořit červí díru, může snad vytvořit i cestu domů, ne? Když ho najdeme, můžeme se vrátit!" rozvíjela dál svou teorii, která jí právě napadla.
Timothy chvíli mlčel a sledoval vlnící se vzduch, který byl okolo klidného středu červí díry. A potom potichu řekl: "Co je to paralelní svět?"
Kate byla trochu zaskočená jeho otázkou, ale po chvíli odpověděla: "Jedná se o místo, které bylo vytvořeno podle nějakého vzoru. Ze začátku se tyto dva světy sami sobě podobají, ale postupem času se začnou věci měnit." na chvíli ztichla, protože už pochopila, že zná odpověď na svou předešlou otázku. "Jeden originální svět může mít i tisíce paralelních světů. Záleží jen na počtu časoprostorových trhlin. Jenže z paralelního světa je nemožné uniknout, protože vede jen cesta tam a ne nazpět. A proto se nemůžeme vrátit… Protože Země je jen paralelním světem Niburu. Protože kdyby zanikla červí díra na vrcholku Babylonské věže, zanikne i celá tahle planeta." říkala poslední věty v opravdu žalostné tónině.
"Výborně Kate - máš plný počet bodů."
Dívka si povzdechla a zlobila se sama na sebe, že ji tohle nenapadlo dřív. "To opravdu neexistuje cesta zpět?"
"Ale existuje."
Kate se otočila za hlasem a nasadila varovný tón. "Kdo je tam!"
"Existuje cesta zpět," pokračoval dotyčný, který se schovával za rohem domu, "ale zná ji jen jeden člověk na celičkém světě." pomalu vyšel ze svého chabého úkrytu.
"Já věděl, že přijdeš, Jacku." promluvil znovu a přistoupil o kousek blíž. "Odpusť mi tuhle menší podlost, ale musel jsem tě vidět."
Timothy se pousmál, ale když se otáčel, v obličeji měl už kamenný výraz. "Který z vás mě musel vidět, pane Tuckere?" zeptal se, ale Christopher jeho slova ignoroval, a celý se štěstím rozzářil. Začal se potichu smát, jakoby tomu stále nemohl uvěřit. Jeho oči zesklovatěly a po chvíli se mu po tvářích valily slzy.
"Jacku…" chtěl se k němu rozejít, ale Kate si stoupnula do bojové pozice.
"Uvědomujete si, že jste úplně mimo?" zeptala se ho, ale bylo to míněno jako varování. Hned nato jí ale v hlavě zazněl Timothyho hlas.
"Fajn," přikývla po chvíli. "Věřím ti."
A než se Chistopher stačil vzpamatovat, oba dva zmizeli v červí díře…


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Awia Awia | Web | 10. října 2010 v 11:36 | Reagovat

Hej! Ale tohle se nedělá! Jsem neptanutá jak kšandy a čekám na další díl.... Tralalá!

2 Awia Awia | Web | 10. října 2010 v 17:30 | Reagovat

Teď jsem si ještě uvěodmila... (jo, je mi to vážně blbý ozývat se pod můj vlastní koment, ale co se dá dělat?), že jak je Tim s Kate, tak on tam chodí? Nebo je pořád ještě na vozíku? Já jenom, že si nepamatuju, kdy by začal chodit (protože pokud mě pamatovák neklame, tak jsme se navíc ještě dozvěděli, že Tim není částečně ochrnutý, ale je vlastně ochrnutý úplně) a z toho textu tak trošku vyplývá, že chodí... Tak teď prostě nevím. Já vím, že je to debilní připomínka, ale prostě ... tak nějak mi to nedává spát.

3 Nakano Miharu Nakano Miharu | 10. října 2010 v 18:10 | Reagovat

[2]: aha aha... tak je pravda, že Kate to o Timovi asi ještě neví. Hodně se to řeší v 28. kapitole (http://magic-web.blog.cz/1008/grayscale-dil-28). Tak dejme tomu, že to Kate neřekli a Tymothy jí to bude muset říct sám :-D
Jinak je opravdu ochrnutý a valí to tam po hlíně s vozíkem - těžko ale přece :D akorát jsem se o tom v textu nezmínila.

Ještě bych asi jenom podotknula, že normálně Timothy může jakš takš chodit o berlích, protože pomocí mysli spojuje ochrnuté nohy s nervy (jo, je to borec prostě) ale když potřebuje použít nějakou kinezi (protože teď už svoje schopnosti občas používá) tak bohužel nezvládá tolik věcí najednou. Musí se přestat starat o nohy a tím pádem se vrací do původního stavu. Takže nějaké hrdinské činy jsou u něj vyloučeny :-D

4 Awia Awia | Web | 10. října 2010 v 20:04 | Reagovat

[3]: Jop, už chápu. Já jenom, že to nebylo nikde zmíněno a přišlo mi to divné. To všechno vím, nebo spíš část jsem tušila, ale i tak je Tim drsňák. Každopádně jsem zvědavá, kam se díky té červí díře dostanou.

5 Skye Skye | Web | 15. října 2010 v 17:38 | Reagovat

Jupí, konečně se mi to podařilo celé dočíst! Díky za volby, které nám zkrátily vyučování xD
A zrovna jsi skončila v tom nejnapínavějším xD Jsem hrozně napnutá, kam se Tim a Kate dostanou. :)

6 Nakano Miharu Nakano Miharu | 15. října 2010 v 22:14 | Reagovat

[5]: to je prostě můj styl - skončit v tom nejlepším :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru