U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Díl 49.

26. února 2011 v 17:00 | Miharu 【春】 |  Grayscale - Díly (staré)
V minulém díle: Středa 2. května 2007


Středa 2. května 2007 - Můj černobílý svět: Část 2.

"Žhavé novinky na DVD," zahájila Amanda dnešní promítací den. "Krvavý Diamant s DiCapriem, 300 to je o bitvě u Thermopyl, další je Apocalypto, to je něco o Mayích, potom Osm Statečných a Sexy Pistols. Anebo cokoliv staršího."
"Sexy Pistols!" zvedl Rod nadšeně ruku. "Sice nevím, o čem to je, ale název zní chutně."
Amanda se akorát pousmála. "Další návrhy?"
"Thermopyl!" vykřikla zase Gwen.
"Ještě něco?" zeptala se, ale všichni souhlasili s prvním výběrem, takže bylo rozhodnuto.
"Tak co?" naklonila se po chvíli Gwen k Timovi. Ten ale zavrtěl hlavou, čímž připočítal na účet další neúspěch. Ale bližší detaily si nechal pro sebe.



Čtvrtek 3. května 2007

"Solisi, hodláš mě srát ještě dlouho?"
Stuart akorát nezaujatě namočil hranolku v tatarce a hořce litoval toho, že si sednul právě k tomuhle stolu. Nechtěl zanedbávat těch pár lidí, kteří jsou ochotni sedět v jeho blízkosti, i když teď to bylo jen kvůli tomu, že se zajímali o Gwen. Jenže Dustin začal zase řešit karate.
"Nedivím se, že máš pořád ještě žlutej pásek - po třech letech!" zdůraznil.
"Včera jsme měli s kapelou důležitou zkoušku," zamumlal Stu.
"A víš co? Mě už je to vlastně jedno. Dokud ten kroužek platíš, tak si tam klidně nechoď."
Stuart se otráveně zadíval jiným směrem. "Kdyby mě to bavilo, tak tam chodím, Dustine. Jenže to, co se tam naučím, nikdy v reálným životě nevyužiju."
"Huh?" zamručel. "Podle mě můžeš použít nějaký chvaty z karate k tomu, abys třeba zmlátil lidi, kteří se serou Gwen do života." pokrčil rameny.
Stuart se na něj konečně se zájmem zadíval a ostatní přísedící u stolu se zkusili tvářit neviditelně.
"Fajn," zvedl se vzápětí a šel se posadit za Gwen, která seděla opodál pouze s Amandou a Claire.
"Co se děje?" zeptala se překvapeně.
"Ale… Dustin řekl po dlouhé době něco chytrýho,"
"Opravdu?" začala se smát a Amy se taky přidala, protože měla možnost poznat Dickyho na vlastní kůži. Najednou ale zmlkla, a znovu se zakousla do burgeru.
"Ahoj ve spolek," vmáčkl se Timothy mezi Stuarta a Claire. "Nevím jak vám, ale mě už tenhle jídelníček leze krkem." říkal s úsměvem. "Tahle škola je tak strašně monotónní... Každej den stejný hodiny, každej den burgery nebo salát pro býložravce - sice ani na mou starou školu jsem nechodil moc rád, ale tohle je katastrofa."
"Já myslela, že ti monotónní věci nevadí." připojila se Gwen k tématu, které načal.
"Čeho je moc, toho je příliš." usmíval se, ale když se náhodou střetl s Amandiným pohledem, očima rychle utekl jinam.
"Četla jsem o tom," přidala se Claire. "Že prý americké školní jídelny patří k těm nejhorším. Je pravda, že v některých městech už začali vařit normální jídlo, ale je to tak zanedbatelné množství, že se za to až stydím." prorejdila vidličkou ve svém salátovém talíři. "A co jste mívali v Rusku, Timothy?"
"Tak… to co obyčejně, ne? Třeba… polévky - i když jenom polovina z nich byla poživatelná," zasmál se. "Ale jinak vařili dobře," přikývl, jenže ve skutečnosti nemluvil o žádné škole v Rusku, ale o té v Babyloně a to byl velký rozdíl, protože tam se po cestách hnal písek a v Rusku zase sníh, který ke vší smůle ještě nikdy zblízka neviděl. Ale tohle nemohl nikdo vědět, a tak si o tom povídali dál. Tedy kromě Amandy, která byla dnes nějak nezvykle potichu.

***

Gwen otočila další stránku v knize. Bylo sice už po škole, ale se Stuartem seděli u svého stromu nedaleko jídelny a flákali se. Stu neustále dokola škrkal zapalovačem, ale Gwen na to nic neříkala a spokojeně se opírala o jeho rameno, načež opakující se zvuk utichl.
"Včera večer jsem otci řekl, že se učím pyrokinezi." promluvil náhle.
Gwen se na něj zadívala. "Vážně? A co on na to?"
"Byl proti," odvětil sklesle.
"Takže jste se zase pohádali, že?" soudila a Stu jen mlčky přikývnul.
"Ale řekl jsem, že mu představím Timothyho, aby věděl, kdo mě učí."
"Ty jsi mu řekl, že je správce?"
"Eh… myslím… myslím, že tohle jsem zapomněl zmínit." pokrčil neurčitě rameny.
"Ale co Tymothy? Jak ho znám, tak nebude chtít."
"Tak mu zavolej."
"Zapomněls, že nemá mobil? Mám číslo akorát na Kate, Dustina a k nim domů, což zvedá většinou Dawn. Ale… možná je ještě v knihovně - po obědě přece říkal, že se tam zastaví. Půjdeme to zkusit, ne?"
Stuart se na souhlas postavil a pomohl Gwen na nohy.
"A co když teda nebude chtít?" napadlo ho cestou.
"Budeme ho vydírat," pousmála se zákeřně. "Už jsem to zkoušela a můžeš mi věřit, že to funguje," kývala spokojeně hlavou, ale najednou se zarazila a přitáhla Stuarta k sobě.
"Co je?"
"Podívej," ukázala. "To je Amanda!"
"A co jako?" nechápal důvod jejího nadšení.
"Nevidíš, že jde do knihovny? A kdo je v knihovně?"
"Šprti?"
"Přece Tymothy! Jo! Moje vítězství se blíží! Zeptáš se ho někdy jindy - jdeme." a začala ho násilím táhnout pryč.

V knihovně šlo akorát slyšet, jak někdo zuřivě píše na klávesnici, ale k Tymothymu doléhal tenhle zvuk jen slabě. Našel si nějakou knížku o bitvě u Thermopyl, protože ho včerejší film celkem zaujal, a začetl se do ní. Vždy ho fascinovaly tyhle historické filmy, protože sám v těch dobách žil a pokud našel správcův deník ze stejné doby, mohl si vzpomenout, jak to tehdy doopravdy bylo. Ale tady na Zemi to bylo trochu jiné. Ačkoliv je považována za paralelní svět Niburu, když první lidé z Věže spočinuli na její půdě, již tehdy začali měnit její budoucnost. Marduk mu o tom jednou vyprávěl. Že Země byla stvořena podle obrazu jejich planety, ale ne podle toho přítomného, ale toho minulého, z dob, kdy ještě nikoho nenapadlo postavit ze své vlastní pýchy Věž. A také mu vyprávěl, že to byl právě Chamurapi - jejich mladý král, který předal svůj trůn mladšímu bratrovi, aby mohl poznat Boží svět - který dal postavit Babylonskou věž i zde na Zemi. A kdyby se mu to podařilo, existoval by stále otevřený průchod mezi těmito dvěma světy. Bohužel nyní je to jen jednosměrná jízda…
"Timothy?"
"Hm?" zvednul hlavu. "A-ahoj, Just. Co potřebuješ?" pousmál se.
"Já jen, že dneska to vypadalo, jako bys úplně zapomněl na včerejšek." přešla rovnou k věci.
"Ah… tohle… Když pominu to, že to byl tvůj nápad, tak ti chci jen říct, že mě to mrzí a že už se to víckrát nestane - slibuju. Přemýšlel jsem nad tím celou noc, ale na nic lepšího, než že jsem se úplně zbláznil, jsem nepřišel. Můžeš mi vynadat." pokrčil bezradně rameny.
"Takže se mi to nezdálo? Vážně jsi mě chtěl políbit?"
"Vážně to nic nebylo - jen takové setinové poblouznění z přepětí; zapomeň na to." usmál se nervózně.
Amanda se ale kousla lehce do rtu a potom s vážnou tváří řekla: "Popravdě jsem si přišla pro pravdivou odpověď, Time, protože nevěřím tomu, co jsi mi včera říkal. Ani nevěřím tomu, že jsi ochrnutý a nevěřím tomu, co jsi tlachal dneska na obědě. Ty že jsi z Ruska? Neumíš žbleptnout ani ň o to se klidně vsadím."
"Dovol, abych tě opravil, ale nikdy jsem neříkal, že jsem Rus. Ani jsem neříkal, jak dlouho jsem tam byl. Všechno moc zveličuješ a přitom vůbec nic nevíš."
"Ne, teď už mám spíš konečně jasno." ještě více zvážněla. "Bylo to jasné hned od začátku, ale nechtěla jsem si to připustit. Jak jinak bys toho věděl tolik o Šedých? A co ten test? Měl jsi z něho strach. To nejsou jenom náhody."
"Už zase, Amando? Včera ti to nestačilo?" začal nevěřícně vrtět hlavou. "Věř si, čemu chceš, pro mě za mě si vymýšlej ty svoje teorie, když tě to tak baví."
"Já nepřestanu, dokud to nepřiznáš." řekla vzápětí a pevně se chytila opěradel jeho vozíku. "Chci slyšet pravdu - přímo od tebe."
"Mám si tady jako vymýšlet, abys byla spokojená? Ne vždycky všechno půjde podle tebe, Amando. Co si tímhle chceš dokázat? Akorát se ztrapňuješ."
"Hah…" zatvářila se dotčeně. V té chvíli jí taky vyjela ruka, že ho uhodí, ale narazila do Timova předloktí, které vystřelilo na obranu snad ještě rychleji. Najednou ale zahlédla jeho zděšený výraz. Jakoby vůbec nevěděl, co má teď udělat. Ruku položil zpět na stránky knihy, ale Amandina dlaň stále visela výstražně ve vzduchu. Snažil se vypadat vyrovnaně a, schopný přijmout i tu facku, která nad ním ještě stále varovně visela.


"Přiznej to. Dokážeš snad lhát i do očí, že ano?" mluvila už o něco klidněji, ale on jen sklopil svůj pohled.
"Co je? To jsi takový zbabělec? To sis celou dobu jako hrál na machra? To jako ten pitomej návrh pro pusu bylo jen kvůli tvýmu osobnímu potěšení? Kdo si tady sakra něco dokazuje, huh?" odstrčila svou napřaženou rukou naštvaně jeho hlavu.
"Došla ti slova, Time? Myslel sis, že budeš řídit svoje osobní loutkové divadlo, ale nenapadlo tě, že by se některá loutka mohla postavit tvé vůli? Tak se na mě podívej, protože na tebe teď pro změnu shlížím já. A nemáš nade mnou moc. Dokážu všechno, co chci. I to, co sis myslel, že nesvedu," vztáhla k jeho tváři znovu svou ruku, ale jen co se ho dotkla, zvednul hlavu a jeho vystrašené oči se zabořily do těch jejích.
"Jsi šílená," jeho obočí se pokřivilo, jakoby nesnesl Amandin pohled. "Ničíš mě… přestaň…"
"Teď když jsem konečně sebrala odvahu?" přiblížila se, ale on ucuknul.
"Po- počkej, nedělej to," zněl naprosto zoufale. Jeho pocity byly v absolutním chaosu. Vždyť ona není typ, co by si začínal s klukem, jako je on, tak co to nejednou dělá? Amanda se také na chvíli zarazila, ale už byla pevně rozhodnutá dokončit to, co měla v úmyslu včera započít. Chtěla už mít konečně jasno. A udělala to rychle. Tak rychle, že i když ho políbila, necítila nic. Možná kdyby to trvalo ještě o malinkou chvilku déle, něco by poznala. Ale to už cítila na svých pažích jeho ruce a následně tlak, který vše ukončil. Ale když viděla, jak si poraženě utírá rty do rukávu a mlčky opouští knihovnu, poznala, že tohle není konec, ale teprve začátek.


Od autora:
Takže konečně se někteří dočkali :D Siluety z úvodní znělky odhaleny! Trochu upravené, ale jinak jsou to ony. Už jen dodám, ať se vám čast Můj černobílý svět líbí. Asi nejsem jediná, kdo se na tohle těšil :>
A na zavěr ještě bonusový obrázek ;)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Awia Awia | Web | 26. února 2011 v 17:30 | Reagovat

Tak to chci rychle další díl! Protože jestli svoje chování Timothy nějak dobře nevysvětlí, tak u mě skončil!

2 Annie-chan Annie-chan | Web | 26. února 2011 v 20:14 | Reagovat

Amanda a Tim, supér :D. Dočkala jsem se :D. Ještě jsem zvědavá na Stua (ne Simona :D) a Gwen, á taky na vysvětlení, že...
A obrázky vážně pěkné. Tim a Amanda se k sobě prostě hodí :).

3 Lomeril Lomeril | Web | 27. února 2011 v 11:02 | Reagovat

Hmm... Tim a Amanda dobrý, ale kde je John? :-) Nebo Dicky? Ne, já za to nemůžu, že mě vždycky zajímají okrajové postavy. A Tima nechápu.

4 Nakano Miharu Nakano Miharu | 28. února 2011 v 18:28 | Reagovat

[1]: a jé... tak to abych se posnažila :-D

[2]: jo, prostě best couple *heheee* :D

[3]: hmmm... v nejbližší době se dočkáš Johna. Zkusím něco vymyslet, protože o něm toho víme asi tak nejmíň :-D já něco vykoumám...

5 Daja Daja | E-mail | Web | 1. března 2011 v 17:55 | Reagovat

jééj =D to už je tolikata kapotola? =D hups a tak dlouhaa =DD hmm .. %D
jop ty mas prazdniny viiid? sem te v patek jak byl tedkom videla jak des z vlaku =D jaa jela do přerova =P =D to byla tak kolme 3h... joop a kdyz mas ty prazdniny? tak se stav ve čtvrtek! =D a něco podniknem ja mam myslim že 6hodin =P :-D

6 Awia Awia | Web | 1. března 2011 v 19:31 | Reagovat

[4]: Jinak, nerada kritizuji, ale už se na to prostě nemůžu dívat. Konkrétně ve větě >>"Tak co?" naklonila se okamžitě Gwen k Timovy.<< je docela odporná hrubka. Kdyžtak k Timovi, jako k pánovi. ;)

7 Nakano Miharu Nakano Miharu | 1. března 2011 v 21:06 | Reagovat

[5]: heheee xD - já už měla prázky; před tebou :-D ale jestli nebudu nic mít, tak se stavím ;-)

[6]: ou shiiiit~ :-D promiň, že tě mučím mým pravopisem, ale já jsem na tohle prostě tupá :D zkusím si na to dávat pozor, ale nic neslibuju >.>

8 Awia Awia | Web | 1. března 2011 v 23:09 | Reagovat

[7]: V pohodě. Já taky pravopisu moc nedávám. Proto si většinou sháním bety, ale poslení dobou nikdo nemá čas. Tak nebohé čtenáře trápím milionem překlepů a občasnými hrubkami.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru