U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Díl 57.

18. června 2011 v 10:50 | Miharu 【春】 |  Grayscale - Díly (staré)
V minulém díle: Středa 23. května 2007


Středa 23. května 2007 - Muž přinášející pravdu: Část 2.

"Pane Rinko? Jste nějaký zamlklý... Co se děje?" zeptal se Timothy, jelikož od doby, co je přenesl do Sydney, byl jeho nový společník zticha. Nejdříve celý zářil při pomyšlení, že bude cestovat prostorem, a nakonec takhle zchřadl.
"Moje schopnosti asi nejsou tak ohromující, jak jste si představoval, že? Příště to udělám s větší grácií," zasmál se.


"Pane Timothy," promluvil konečně, ale zněl příliš sklíčeně na to, jak veselý byl před pár minutami. "Řekněte… to potřebujete na zlomenou nohu vozík? Proč jste si nemohl vzít berle, jako jste je měl, když jsme se znovu potkali?"
"Ehm… jednoduše jsem byl unavený. Jestli vám vadí mě tlačit, můžu jet sám,"
"Ale o to nejde. Vždyť máte jen zlomenou nohu, na co ten vozík?"
Timothy se na chvíli odmlčel. "Vidíte snad, že nemám sádru…"
"Tak máte natažený sval? Natrženou šlachu? Musí to být něco z toho - nic jiného mě totiž nenapadá."
"Pane Rinko, já jsem och-"
"Neříkejte to!" skočil mu do řeči. "Nechci to slyšet. Protože vy jste… jste správce Věže - jste něco víc, jak obyčejní lidé. Jste mocný a jste dokonalý, ačkoli tak na první pohled možná nevypadáte."
"Přestaňte být tak formální, Rinko - vadí mi to." řekl, aby to, co právě slyšel, rychle zamluvil. "Můžeme začít s tím, že mi nebudete říkat 'pane'. Popravdě to zní divně a já nechci přitahovat vice pozornosti, než je zapotřebí."
"To… máte pravdu," přikývl po chvíli. "Ehm… takže… už jste někdy byl v Austrálii, Timothy?"
"Blázníte?" začal se smát. "Ani nevím, co bych tady dělal - nejsem zrovna vášnivý turista."
"To já také ne, ani moc nemusím cestování letadlem a tak. Raději chodím pěšky nebo jezdím na kole. Ale něco na téhle práci miluju."
"Nechte mě hádat," natočil se Tim na něj. "Svobodu? Adrenalin?"
"Lidi." odpověděl s jemným úsměvem na tváři. "Miluju potkávání nových lidí a rád těm lidem pomáhám."
"Mluvíte jako zkušený muž, pane Rinko." pousmál se. "Odkud vlastně jste? Nebo je to tajné?"
"Jelikož jsme parťáci, tak ne." řekl vesele a trochu přidal do kroku, aby stihli zelenou na přechodu. "Ale zkuste hádat - třeba se trefíte." přidal se ke skupince lidí, která právě přecházela silnici.
"Nevím, máte dobrý přízvuk - podle mě jste se narodil ve Státech."
"Kdeže," zasmál se. "Nejsem Američan, ani Kanaďan, Australan, nebo Angličan. Jsem čistokrevný šikmoočko - hádejte odkud." dělal si legraci sám ze sebe.
"Napadá mě Čína." tipnul si, protože byla velká pravděpodobnost, že pocházel - na zdejší poměry - právě z téhle gigantické země.
"Ne, ne - to písmo bych v hlavě v životě neudržel,"
"Popravdě o asijských zemích toho zrovna moc nevím… A co Japonsko?"
"Umím pár slovíček, které jsem pochytil z jejich hudebních videoklipů, které se dostali do naší hitparády - víc už nic."
"Víc už nic i u mě. Nechám se podat - přiznávám se, že jsem v zeměpise nedával pozor."
"Jsem z Koreje. A na to, že jsem z Koreje, jsem v angličtině dost dobrý, nemyslíte?"
Timothy se rozpačitě pousmál - ani nevěděl, kde Korea leží, natož aby dokázal posuzovat jejich schopnost dorozumět se anglicky.
"Soul je pěkné město - jestli tam někdy pojedeme na misi, ukážu vám tam jeden úžasný podnik s tradiční kuchyní. Ah… jak úžasně tam vaří…" mluvil, jakoby mu měla každou chvílí ukápnout slina. "No nic, jsme na místě." zastavil před jedním z činžovních domů, které byly všude okolo. Zmáčknul tlačítko, které mělo vedle sebe nápis 'Roland' načež se z reproduktoru ozval ženský hlas:
"Prosím?"
"Dobrý den, přišel jsem navštívit Adisse, jsem jeho přítel."
Po chvíli se ozvalo "Pojďte dál," a vstupní dveře se se zabzučením odemknuly. Výtahem vyjeli do třetího patra, kde už byly otevřené dveře, a nějaká žena se loučila se starcem, který stál na prahu pouze o holi. Bělovlasý muž pokynul, ať jdou dovnitř.
"Popravdě jsem tě nečekal tak brzo, Rinko." otočil se a zmizel v kuchyni. "Mám uvařenou kávu - dáte si?"
"Poslyš, co to bylo za kočku?" ignoroval Rinko jeho dotaz a pokynul na Tima, ať jde za ním. Zavedl ho do malého obývacího pokoje, kde se usadil do křesla.
"Ta kočka, jak říkáš," objevil se bělovlasý muž s kouřícím se hrnkem ve dveřích, "je Sally a je to moje editorka z nakladatelství." položil hrnek před něj. "Mimochodem, zase sedíš v mém křesle, Rinko." přejel ho zlým pohledem, ale stejně se posadil na gauč. Konečně taky usoudil, že je čas začít se zajímat i o druhou půlku jeho návštěvy. Chvíli jen tak zíral, až se Tim rozhodl představit sám:
"Jmenuju se Timothy Chase - rád vás poznávám."
"Já taky," přikývl. "Jsem Adisson Roland a moje jméno se píše se dvěma 'es' a také se čte s 'es' - aby bylo hned od začátku jasno. Na zkráceninu raději ihned zapomeňte - jsem na to háklivý."
Rinko se začal smát. "Já myslel, že ti Adiss nevadí,"
V tom okamžiku se na něj málem převrhl hrnek s kávou, ale znovu se mírumilovně vrátil do původní pozice.
"Jsem mrzutý starý člověk, Rinko - příště ta káva skončí ve tvém klíně."
"Omlouvám se," pousmál se provinile. "Popravdě jsem netušil, že ještě pracuješ. Myslel jsem, že už tě přesunuli do domová důchodců. To ti ještě kšefty tak jdou?"
"Jdou, nejdou - pořád je zájem, tak dělám to, co umím."
"Promiňte," ozval se znovu Timothy, protože usoudil, že by bylo dobré se zapojit do rozhovoru. "Vy jste spisovatel?"
"Tak nějak," zadíval se na něj. "Spíš bych ale použil slovo ilustrátor. Dělám dětské obrázkové a veršované knížky. Vím, že na to nevypadám, ale zevnějšek někdy klame, že? U vás to myslím platí rovněž. Nechce se mi věřit, že jste ten, kdo pravděpodobně jste - tedy pokud si nechcete ze starého hlupáka pouze vystřelit."
"Záleží na tom, kolik toho o mě víte, pane Rolande."
Muž se pousmál. "Je mi opravdu ctí, že vás poznávám, pane správce, ale zdá se mi, že má představa byla poněkud jiná."
"To říká hodně lidí," odpověděl klidně ale pohotově. Něco mu na tom muži nesedělo…
"Zajímalo by mě, co děláte tady na Zemi - podle mě ani ten nejvyšší mrakodrap zde nezastane funkci vaší drahocenné Věže, ke které tak lpíte. Vypadáte jako obyčejný bezmocný člověk - jsem rád, že někdo takový hlídá největší tajemství světa."
"Na co tím narážíte?" začal být ještě více opatrný. "A jak můžete být ilustrátor, když jste barvoslepý?" konečně mu došlo to, co bylo na tom muži ze všeho asi nejdivnější. "Máte na pastelkách napsané jejich názvy?" pousmál se, jelikož to myslel mírně škodolibě.
Stařec se ale tajemně pousmál. "Já nejsem Babyloňan, mladý pane Chasi; jsem Šedý."
Tim chvíli zaváhal, než vyslovil další větu.
"Mezi těmi slovy nevidím velký rozdíl."
"Ale to byste měl." řekl spíše pobaveně než vážně. "Název 'Šedí' už tu byl dávno předtím, než pozemšťané odhalili existenci Babyloňanů. Právě Babyloňané přišli s tímhle názvem a jsou tak nyní mylně nazýváni. Proto působí jako větší hrozba, než ve skutečnosti jsou. Řekněte mi, proč jste prošel červí dírou sem?"
Timothy zůstal chvíli zticha. Letmo se zadíval na Rinka, ale ten nevydával žádné signály.
"Možná jsem chtěl poznat to, co vlastně strážím." odpověděl nakonec. "Proč vás to zajímá?"
"Řekl bych, že je pro mě výhodné, když jste právě tady - na Zemi."
"Pořád nevím, co tím všechno myslíte."
"Už jsem vám to přece říkal - jsem Šedý." začal znovu tajemně. "Připadáte mi hrozně neflexibilní, pane správce. Připoutaný k minulosti, starým věcem a zapomenutým zvykům. Svět je větší než Babylonie; alespoň tohle musíte vědět. Předpokládám, že jste ani neslyšel o Šedých před tím, než jste se dostal sem. Ale jsem poměrně rád, že vás tak veřejnost pojmenovala." udělal dramatickou pauzu a zadíval se na Rinka, který se zrovna natahoval po hrnku s kávou.
"Jak bych vám to jednoduše řekl," pokračoval a chvíli skládal vhodnou větu. "Šedí jsou bráni jako mimozemští návštěvníci - nebo spíše dobyvatelé, řekl bych. Není to všeobecně známý fakt, ale je mírně rozšířený. Dost na to, abyste o nás slyšel, ale očividně jsem se mýlil. Zvláštní je, že Šedí nepřicházejí o barevné vidění tak, jako Babyloňané, při přechodu na Zemi. I když je trochu přehnané to tvrdit, protože včetně mě je tu ještě jeden evidovaný Šedý, a dva exempláře nejsou dostatečný důkaz."
"Když tvrdíte, že Šedí jsou jiní jako Babyloňané, jaký je mezi nimi tedy rozdíl?"
"Spíše bych vám dříve vysvětlil," znovu se vyhnul přímé odpovědi, "mou teorii o tom, proč zdejší populace stále nemůže přijít do kontaktu s jiným, inteligentně vyspělým druhem." odbočil úplně jinam, ale nebylo jisté, jestli to dělá schválně či nikoliv. "Myslím si, že Země je křehký svět. Ačkoli jsou světadíly úplně stejné jako na Niburu, spousta věcí je tu jiných. Proto si myslím, že žijeme v jiné realitě, která se vytvořila kdysi dávno a začala se odvíjet jinak. Takhle bych to jednoduše shrnul do několika vět. A konečně se dostávám k tomu, k čemu jsem smiřoval již od začátku." nadechl se a pokračoval v trochu jiné tónině. "Lidé na Zemi se stále něčeho obávají. Nemoci, války, krach na burze, terorismus… Mezi jednu z jejich obav, která je spíše považována jako špatný žert, patří i mimozemský útok, ale v jejich případě bych to opravdu nazval jen zbytečným fantazírováním. Jediný, kdo by se zde měl skutečně bát o svou rodnou půdu, jsou právě Babyloňané. I když se vás to už netýká…, zeptám se vás znovu, pane správce - co děláte zde, když vaši milovanou Niburu mezitím už několik desetiletí infiltrují Šedí? Zkuste mi odpovědět, když už víte, že náš druh nepřijel pouze na mírumilovnou návštěvu. Zkuste si představit, co se tam děje asi teď…"

Muž přinášející pravdu - Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annie-chan Annie-chan | Web | 18. června 2011 v 11:50 | Reagovat

Tak teď nestačím zírat... to je mi odhalení O_O! Tohle chce hned další kapitolu :D!

2 Lomeril Lomeril | Web | 18. června 2011 v 12:07 | Reagovat

Tady se taky jen lapá po dechu. To jsem nečekala. Můžu se zeptat - jaký je tedy rozdíl mezi Babyloňany a Šedými? Bylo to tam?

3 Envy Envy | 18. června 2011 v 12:18 | Reagovat

Ty jo O_O ! Fofrem další díl! :-)

4 Awia Awia | Web | 19. června 2011 v 10:46 | Reagovat

Eh? Co se děje na Niburu? Já chci vědět, co se děje na Niburu! Další ... !!!

5 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. června 2011 v 15:36 | Reagovat

[1]: no... většinou když napíšu podobnou kapitolu, nemám ponětí, co bude následovat xD

[2]: tak trochu jo, ale asi je to hodně skrytý. Prostě na Zemi jsou za mimozemšťany považováni Babyloňané, na Niburu jsou to Šedí (ale širší veřejnost nemá ani ponětí o tom, že tam někdo takový je). Popravdě to ještě nemám moc promyšlené, ale myslím si, že si s tím časem můj racionálně uvažující mozek poradí... :-D nějak se tam musejí dostávat. Další červí dírou nebo pomocí své vyspělé technologe... no to je ale science fiction! xD

[3]: hmmm... očividně se mi zase něco jednou podařilo :D

[4]: jedině Marduk ví, co se na Niburu děje - zkusíme se ho příště zeptat :D

6 Moonthly Kat Moonthly Kat | Web | 20. června 2011 v 18:31 | Reagovat

moc díky za koment  :D Ale pro mě jsi vzor ty ... tvůj Keep on 1,2,3 mám přečtený třikrát a teď začínám číst píseň života ... teda řeknu ti ... pecka ....tvoje povídky jsou super a myslím , že další pisálek jako ty se už mikdy nenajde :-) . (hluboká pocta mému pánu povídek )

7 Nakano Miharu Nakano Miharu | 20. června 2011 v 20:21 | Reagovat

[6]: hehe... děkuju moc - jsem poctěna a růdá od ucha k uchu :D popravdě keep on už se mi zase tak moc nelíbí, ale je fajn, že někomu ještě jo :-D a píseň života hned zaktualizuju, protože mám opravenou verzi, ale byla jsem líná ji vložit do článku páč mi přijde, že to nikdo nečte (a ještě k tomu je to pozastavený) :D

PS: fakt jsi to četla třikrát? tolikrát jsem to nečetla ani já xD ty pravopisný chyby by mě dřív zabily :-D

8 Moonthly Kat Moonthly Kat | Web | 23. června 2011 v 2:01 | Reagovat

Hale jo :D přečetla jsem to třikrát :) a ty pravopisný chyby ? víš ,že jsem je ignorovala ? protože já když píšu povídky , tak si je píšu asi jako každý do počítače . A sama moc dobře vím , jaký je to vopruz po sobě aspoň pětkrát znova číst jeden díl a hledat chyby a věty , který nedávaj smysl :-/ takže vím , jak  prudérní to je , když  tě nekdo na ně upozorňuje :( (votřes ) :D já prostě když čtu tak čtu a nezajímá mě pravopis ,ale článek .  Když mě neba - nečtu . Když se do něj zažeru  - vracim se ke stejnýmu autorovi a čekám , jakou pecku zase zveřejní :D a u tebe jsem se zažrala jak malý děcko do čokolády :D

9 Nakano Miharu Nakano Miharu | 26. června 2011 v 12:26 | Reagovat

[8]: :-D hihihi... opravování mě sice nudí, ale ne vždycky, protože potom vím, že jsem udělala jen dobře :D dá se to líp číst

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru