U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Díl 73.

29. ledna 2012 v 11:25 | Nakano 【春】 San |  Grayscale - Díly (staré)
V minulém díle: Sobota 9. června 2007


Sobota 9. června 2007 - Lidé ze stínů vychází na světlo: Trippleteakey

"Je mi líto, Timothy, ale nemáš na výběr." zvedl Herb hlavu od počítače. "Musíš se přemístit."
Tim nasucho polknul. "Opravdu neexistuje jiná cesta? Nevím, jestli teleportaci zvládnu…"
"Musíš. Doteď jsi to uměl bez problémů, ne? Nikdo po tobě nestřílí - určitě to zase dáš." zadíval se na obrazovku, kde mu právě přicházeli instrukce. Chtěl ještě dodat "Zatím nikdo nestřílí," ale to by naprosto podkopalo to, o co se tady snaží.
"Zítra se setkáš s naším šéfem, ale ještě dnes musíme tobě a Lucasovi najít nějaké bezpečné místo," jeho prsty se rozjeli po klávesnici, ale Tim ho zadržel.
"Můžu se přemístit jen na místo, které znám. Stačí fotka, ale musím to prostě vidět."
"Fotka? Žádná fotka toho místa neexistuje - to by jinak nebylo bezpečné, nemyslíš?" založil si ruce na hrudi. "Tady nemůžeš zůstat."

Timothy vycítil nebezpečí, ale zůstal mlčet. Mezitím jej napadlo řešení: "Vím, kam půjdeme. Není to sice nejbezpečnější místo, ale mohl bych z té návštěvy něco vytěžit."
"Chceš k někomu jít? Kdo to je? Snad ne nikdo z okolí…"
"Je to jeden starý, umírající člověk." udělal na chvíli pauzu. "Zná Christophera a možná o něm i něco ví…"
Herb se na něj zamračil, ale nakonec jen řekl: "Snad víš, co děláš,"

***

Za několik málo minut se z parného odpoledne stalo chladné ráno. Koberec se v okamžiku vyměnil za parkety a vzápětí také dvakrát zaznělo úlevné oddechnutí.
"Málem mi strachem vystřelilo srdce z hrudi - přísahám!" netajil se Lucas tímhle pocitem a raději rychle vyhledal pohovku.
Timothy zůstal zticha, ale jeho hruď se zvedala podobně. "Možná je na toho staříka ještě brzo," prohodil a zadíval se na hodiny, kde bylo něco málo po sedmé ranní. Než ale vůbec stihnul odlepit berli od země, uslyšel cvaknutí dveří. Oba dva se zadívali na chodbu.
"Zpráskám vás jak děvky!" zaznělo z úst Adisse Rolanda, toho úctyhodného muže, který teď v rukou držel napřaženou golfovou hůl. To bylo první, čeho si vylekaní návštěvníci s hrůzou všimli. Mezitím ale muž poznal Timothyho a s povzdechnutím si položil svou zbraň na rameno.
"Tu poznámku prosím ignorujte, pane Chasi." zavrtěl hlavou.
"Ah… omlouvám se za tenhle nečekaný vpád…" přejel po něm pohledem, načež mu trochu došla slova.
"Myslel jsem, že vaše vysvětlování bude mít i pokračování," poklepal pan Roland holí o rameno a zadíval se tázavě i na toho druhého. Lucas otevřel pusu, ale vyšlo z ní jen nějaké nesrozumitelné žvatlání.
Když se Tim konečně vzpamatoval, objasnil mu situaci: "Ehm… můžete se jít zatím obléct - počkáme a potom vám všechno vysvětlíme,"
Pan Roland se na sebe zadíval a pokrčil rameny. "Kde je problém hoši? Netušil jsem, že vás může vyvést z míry takováhle maličkost,"
"Maličkost?" pomyslel si Luke. Přinejlepším se vyděsíte, když na vás vyběhne rosolovitý a úplně nahý stařík s golfovou holí v ruce. To je zastrašování vetřelců na druhou! Adisson Roland si ale nakonec dal říct a vklouzl rychle do županu. Přibelhal se o holi, navzdory tomu, že před chvílí by klidně přepral lva, a posadil se do svého křesla.
"Už to bude nějaký ten týden, co jsme se viděli poprvé, že ano?" začal rozhovor. "Mohu se zeptat, kdo je váš společník?"
"Jmenuju se Luke Skywalker," představil se sám. "Pracuju pro Gamma Vision - těší mě."
Adisson pokývnul hlavou. "Vypadáte nějak potlučeně - něco se stalo, že ano? Proto jste tady?"
"FBI na mě a mého kolegu vyhrabala nějakou špínu, a teď jdou po nás. Timothy mě na poslední chvíli zachránil, za což jsem mu nesmírně vděčný, ale kvůli tomu jej hledají také,"
"Chcete se tady schovat?" hádal dobře. "Na jak dlouho?"
Luke ho ujistil, že zůstanou jen přes noc.
"Pane Rolande?" upozornil Tim na sebe. "Můžu mít pár otázek?"
"Pokud se nemýlím, mám zde privilegium pokládat otázky já." povytáhl obočí. "Ale pokud je to důležité…"
"Chtěl jsem se zeptat, jestli jste náhodou nebyl v poslední době v kontaktu s Christopherem." přešel rovnou k věci.
"Tucker?" založil si ruce na hrudi. "Občas mu odpovídám do diskusního vlákna - nic víc."
"Takže nevíte, jestli něco chystá? Nebo mi to…"
"Vám to nechci říct? Tohle si myslíte?" pousmál se. "Myslím, že si mne pletete se svým spojencem. Ale já vám nehodlám pomoct víc, než je třeba."
"Na čí straně tedy jste?" zajímal se Timothy, ale Roland začínal být očividně nevrlý.
"Copak to není dost jasné? Jsem Šedý - nepřeju Babyloňanům nic dobrého. Je mi jedno, kdo zvítězí, ale jestli si musím vybrat, bude to určitě Trippleteakey. Zajímá mě totiž, co se stane, když vyhraje Tucker."
"Když vyhraje?" zopakoval Lucas. "Jak chce zvítězit?"
"V podstatě chce pro Babyloňany to samé, co vy, ale s větší grácií, řekl bych. Ale kdybych měl říct svůj názor, s jeho přístupem půjde vše jen do kytek. Nemá žádnou pevnou půdu pod nohama a nerozumí tomu, jak tenhle svět chodí. Plánuje sice vše pečlivě dopředu, ale zatím ještě neudělal ani ten nejdůležitější krok. Tím jste samozřejmě vy, pane Chasi. Předpokládá totiž, že se přidáte na jeho stranu a to je další věc, kterou nechápu. Proč to vůbec chce, a proč nepřistoupíte na jeho žádost? Máte přece oba stejný cíl."
"Výměnou za vědomosti." doplnil ho Tim. "Jste chytrý člověk, tudíž předpokládám, že chápete cenu vědomostí."
"Nechcete se s nimi podělit kvůli vlastní aroganci, nebo jsou opravdu tak nebezpečné?" zeptal se, ale Timothy se na něj jen upřeně zadíval, což mu napovědělo, že druhá možnost je správná. "Je mi jasné, že ode mě chcete informace, ale příliš toho nevím. Neříkám, že bych vám velmi rád pomohl, ale určitě jste si všimnul mé nohy," všichni se jako na povel zadívali na kus té šedé kůže. Pokud si Tim pamatoval dobře, byla ta skvrna menší. A pokud si Adisson nevymýšlel, znázorňovala přicházející smrt.
"Takže možná vám přece jen něco prozradím, abych mohl být svědkem vašeho střetu." poškrábal se ve vousech, jakoby ještě ořezával informace, které si připravil. "Tucker se chystá už zítra veřejně vystoupit. Ve městě Babyloňanů - v New Yorku. Bývá tam teď pořád, protože právě tam je jeho lid, jak říká. Považují ho tam za vůdce, za mesiáše, za nového správce, až se vrátí zpět do Babylonu." zadíval se na Timothyho, jestli na to nějak nezareaguje, ale měl kamennou tvář. "Přesný čas a místo téhle akce budou zveřejněny na stránkách až v poledne, takže více toho už nevím. Myslím si ale, že chce Tucker své spojence jen více nabudit, nebo půjdou někam protestovat. Samozřejmě je to nepovolený protest, což on moc dobře ví. Policie může bez milosti zasáhnout a právě na tohle čeká - na oběti boje za práva. Nebudou používat kineze, tudíž se z nich stane menšina, která je utiskována většinou. Slovo rasismus získá větší rozměr a potom už bude prosazení ve společnosti snazší. Pozve i novináře, takže díky televizi si získá sympatie i obyčejných lidí. Tohle je jeho plán. Naložte s touto informací, jak uznáte za vhodné, ale doufám, že zítra se budu u televize dobře bavit," neodpustil si úsměv.


Neděle 10. června 2007 - Lidé ze stínů vychází na světlo: Gamma Vision

"Jsme utlačováni! Zacházejí s námi jako s odpadem! Nechtějí, aby naše děti chodily do stejných škol, jako ty jejich! Co si o tom myslíte?"
Dav mohutně zaburácel, až měla ochranka chuť poodstoupit o několik kroků dál. Naštěstí mezi nimi stála zavřená železná brána, což jim přidávalo trochu na klidu a jen tiše sledovali toho podivného muže, co stál na bedně od banánů, aby šel vidět. Opodál troubila auta, jelikož před newyorskou městskou halou nebylo na protesty příliš mnoho místa, jenže dav se nepohnul ani o píď. Museli se vrátit zpět a zůstávali jedině televizní dodávky, u kterých chystali vysílání, nebo už živý přenos probíhal.
Zatímco Tucker mluvil do megafonu, a dav s ním souhlasně křičel, dostavilo se i několik policistů.
"Žádáme vás, pane, abyste veškeré vaše aktivity zde rozpustil." varoval jej jeden z nich.
"Ne, dokud nás neuslyší celý svět!" odpověděl mu ze svých výšin Chris a strážníci se s nepořízenou dobrovolně stáhli - tedy do té doby, než přijede posila.
"Chceme zde konečně najít zázemí, ve které jsme vždy doufali! Náš sen, který se měl nacházet na druhé straně slunce! Stačí, že nás ta záře připravila o barvy - nechceme kvůli tomu žít i ve stínech! Chceme přijetí, které si za své oběti zasloužíme!" rozhodil pažemi do stran. "Chceme se vrátit domů, ale než se nám to podaří, odmítáme živořit tady! Nechceme být označkováni jako psi! Jsme lidské bytosti - kam se tedy poděla lidská práva? Co?"
Jenže když řev utichl, nějaký muž v pomyslné druhé řadě se zeptal: "Jak se chceš dostat domů? Kde je správce, o kterém pořád mluvíš? Existuje ten člověk vůbec?"
Chrise tahle otázka vůbec nepřekvapila. "Správce Věže je můj dávný přítel - řekne mi, jak náš návrat uskutečnit. Je to také jeho domov a určitě touží po tom samém."
Muž se ale začal prodírat dopředu a zeptal se: "Můžu také něco říct?"
"Ovšem - každý má možnost sdělit svůj názor." seskočil Tucker z bedny a předal muži megafon. Když si vyměnili místa, nový řečník se rozhlédl okolo a trochu si odkašlal.
"Nejprve bych chtěl říct, že se vším souhlasím. Šedí by měli mít práva a tyhle náramky jsou jen blbý a ponižující nápad. Pryč s nimi! Nemusím být Šedý, abych tohle poznal!"
Dav vzápětí zaburácel. Obdivovali každého obyčejného člověka, který stál na jejich straně.
"Jenže," snažil se je přehlučet, "jenže tohle je také cíl Gamma Vision Company. Všichni tady víte, o čem mluvím. Jsou to lidé, kteří vás v tomto světě přijali, dali vám domov a identitu… To že naše práce nejde vidět, ještě neznamená, že nic neděláme!" řekl tak vášnivě, až se s ním provizorní stolička zatřásla. Prohrábl si své černé vlasy, aby se trochu uklidnil.
"Po- pokud to nevadí, rád bych slovo předal mému… kolegovi." znovu si odkašlal. "Je to mluvčí naší organizace a mimo to i… správce Věže," utřel si čerstvý pot z čela a zadíval se do davu. Když si lidé všimnuli, na koho se dívá, se zatajeným dechem vytvořili automaticky cestičku. Christopher se jen s otevřenou pusou prohlédl asiata s megafonem ruce a potom si stoupnul před něj, aby viděl, kdo je doopravdy na konci vytvořené uličky. Když uviděl známou tvář, zůstal ohromeně stát.
Byl to Tymothy Chase - člověk, kterého by dnes čekal nejméně. Kdykoliv jindy by ho viděl radši - ne právě teď. Proto zůstal stát a neřekl vůbec nic. Když se jejich oči na okamžik střetly, proběhl takový chlad, který najdete možná tak samotné špičce ledovce.
Muž seskočil z pódia a podržel Timovu berli.
"Tady máte," podával mu megafon.
"To nebude třeba, pane Rinko." odmítl s úsměvem a opatrně se postavil na bednu. Porozhlédl se po svém obecenstvu a rozpoznal v jejich očích staré známé pocity. Úžas, nedůvěra, zmatení nebo nadšení - tohle všechno vždy patřilo k lidem, kteří jej poprvé viděli.
"Christopher prohlašoval, že zná správce Věže," zadíval se na něj spatra, ale dál pokračoval k lidem. "Také říkal, že jsou přátelé a že díky správci se všichni dostanete domů. Kdyby ale tohle všechno byla pravda, pevně obejmu tohoto muže," ukázal na Chrise, "a okamžitě zařídím cestu zpět." odmlčel se, zatímco nechal narůst napětí. Všechno říkal tak pohrdavě, že si lidé začali mezi sebou něco šuškat a dívali se na něj nedůvěřivě.
"Chtěl bych vám nějak dokázat," pokračoval, "že jsem opravdový správce. Jenže nemám Věž, nemám v tomto světě ani svého Boha. To, že mě slyší i lidé v posledních řadách, jako kdybych stál přímo před nimi, to by zvládl každý talentovanější Babyloňan. Proto se zeptám jinak: Který z vás by dokázal teď stát na mém místě?" zadíval se letmo na okraj davu, kde stáli přenosové dodávky a několik kamer. "Pro většinu z vás je správce někdo, kdo dokáže zázraky, jelikož je Boží posel. Jenže co jsem já? Můj svět je stejně šedý. A jelikož vím, kdo jsem, neexistuje v tomto světě ani žádná naděje, žádné zázraky. Proto vás žádám, abyste odešli od Trippletekey. Od téhle organizace, která vám nesplní ani ty falešné sny." znovu se zadíval na Chrise, který na něj stále ohromeně hleděl. "Odedneška se ze mě stává mluvčí Gamma Vision Company, tudíž naše organizace, pro ochranu Babyloňanů, oficiálně vystupuje na veřejnost. Napravíme to, čemu jsme nezabránili, a zajistíme oficiální práva a povinnosti pro každého Babyloňana." když tohle řekl, v jinak rušné ulici nastalo hrobové ticho.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru