U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Poslední "náct"

4. března 2012 v 10:41 | Nakano 【春】 San |  Aktuálně
Oslavila jsem své poslední nácté, tedy devatenácté narozeniny!

V plánu jsem měla pořádnou pařbu, protože konec února byl pro mě naprosto katasrofální a plný depresí. Nemluvě o škole, kde musíme makat jak šroubci, abychom měli dobrý známky (můj studenťák toho ale důkazem bohužel není).


Důvodem mého trápění bylo nepohodnutí se s mojí dlouholetou kamarádkou. Špatně jsme se domluvily a vzniklo z toho něco, co nepřeju nikomu. Bylo to ode mě vážně hnusný, ale člověk si to uvědomí až později, až se dozví všechny detaily. Měli jsme slavit její narozky v klubu, ale místo toho jsem skončila v jiným, se svýma kámošama, a snažila se sbalit kluka, který se mi líbyl. A jak to dopadlo? No samože se mi to nepodařilo. Takže jsem měla na kontě nasranou kámošku a ještě k tomu ztracené všechny své naděje na vztah.

A tak jsem se lidově řečeno chtěla "ožrat" ačkoli se mi to v životě ještě nepodařilo, protože mi k naprosté dezorientaci stačí málo a potom už nemám chuť pít. První víkend pařba nevyšla, a tak jsem se utápěla v depresích, jak jsem pořád sama, tlustá a hnusná a pro společnost zbytečná... Člověk fakt vidí v takovým stavu všechno černě. Nějak jsem to ale přežila a začala se těšit na další víkend, kdy 2. březen vycházel přesně na pátek.

Pozvala jsem moje nejholky ze školy a šly to pořádně rozjet. Venku si daly before-party, kde jsem cucala postupně hruškovou vodku a super nálada mi z ní vydržela tak dlouho, že jsem ji šla myslím přikrmit jen jednou nebo dvakrát k baru. Jedna z mých kámošek byla sice na pokraji psychyckého zhroucení, ale byla jsem tak happy, že jsem to nechala na holkách, a nakonec se vrátila zase v pohodě. Ne že bych k ní byla lhostejná, ale znám, jakou z ní mám vždycky depku, když je v takový stavu a řeším to s ní, takže jsem to nechala být. Měla jsem narozky a chtěla se bavit. Jestli tohle budeš číst, řekni si ve škole o podrobnější vysvětlení, aby nedošlo znovu k nějakému omylu :D

Ještě teď mě z toho bolí některý části těla. Byla to ale nejlepší oslava, co jsem kdy zažila. Po všem tom srabu, se všechno zničeho nic obrátilo k lepšímu. Ten den mi totiž napsala k narozeninám i kamarádka, kterou jsem na její narozky dejme tomu "odkopla", ale ani tohle není přesný výraz (protože vysvětlení by potřebovalo další článek).
Miluju rovnováhu přírodních zákonů. Žádný Bůh, Ježíš a kdoví co ještě svatého! Potvrdilo se to, v co věřím - rovnováha. Získala jsem nazpet ztracenou kamarádku a místo mé jednostranné lásky jsem našla novou a oboustrannou. Zajít odlehčit své hříchy před Boha umí kdejaký pablb, ale smířit se s chybami sám se sebou dokáže jen málokdo. Čas vyléčí všechno, jen se to nesmí vzdát... Připoměňte mi to, až zase udělám nějakou blbost, ano? No spíš si přečtu tenhle článek :D
Taky jsem v pátek měla svoje první jízdy v autě. Nikoho jsem nepřejela, takže jsem slavila i tohle ;D

A jak to tedy skončilo? Nepřišla jsem domů kolem třetí, jako ostatní. Dostavila jsem se jako slušný člověk až v osm ráno :D (co bylo mezi tím nechám na vaší představivosti, ale nevymýšlejte si zase moc, ano? O:> ). Potom jsme začaly s mamkou dělat oběd a chlebíčky na rodinnou oslavu. Kupodivu jsem se necítila vůbec unavená, ačkoli jsem ten večer neusnula, jenom podřimovala. Potom ale únava přece jenom přišla, a tak jsem se na oslavě tvářila stejně unuděně, jako každý rok, jelikož v mojí rodině nemám žádný vrstevníky a vždycky jsem byla obklopena dospěláky. Ke konci už jsem to ale nevydržela (jelikož jsem neustále uždibovala občerstvení) a šla si tedy konečně lehnout. Převlekla jsem se jenom do tepláků, že si zdřímnu. Naivně jsem si myslela, že v tom randálu, co šel zdola, neusnu. Bohužel stalo se neočekáváné a opravdu jsem zabrala xD tohle se mi totiž stává jen tehdy, když jsem nemocná. Večer mě přišla mamka vzbudit, protože jsem jí říkala, že mám jít ještě za R. kterého jsem poznala v klubu (já už ho vlastně znala, ale ani jeden jsme si to v tom okamžiku neuvědomili). Takže mě vzbudila a moje první slova byla "Co je za den?"
Nevětší fail života tohleto xD rychle jsem napsala obmuvnou SMS o mém "drop dead" a zjistila, že dopadl úplně stejně xD

Myslím že bude určitě na co vzpomínat. Ještě plánujeme dvojtou oslavu narozenin na bowlingu, takže se též těším :>

Můj deníčku občastníku, děkuji že jsi mě vyslechnul :D ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 4. března 2012 v 11:09 | Reagovat

Tak vše nej, já brzo oslavím svoje první "cet"  a občas si tak říkám, že nejlíp mi bylo, když jsem měla osmnáct a moje jediný starosti byly ohledně seminárky ve třeťáku :D

2 monie-world monie-world | Web | 4. března 2012 v 11:17 | Reagovat

Všechno nejlepší :)
Já mám dnes narozeniny.. no 13nácté :-D

3 Nakano 【春】 San Nakano 【春】 San | 4. března 2012 v 13:24 | Reagovat

[1]: taky si myslím, že za všechny tyhle moje "starosti" budu v budoucnu ještě vděčná :-D

[2]: v tom případě taky všechno nej :-D

4 Atris M. Atris M. | E-mail | Web | 4. března 2012 v 13:58 | Reagovat

:-D

(nějak nemám slov.. :D)

5 Chodiaca kreativita Chodiaca kreativita | Web | 7. března 2012 v 21:43 | Reagovat

Všetko najlepšie! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru