U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody •

Chanson - Rozcestník

20. května 2012 v 21:11 | Haru 【春】 |  Nedokončené příběhy

"Vždy, když jsem ji držel, cítil jsem uvnitř sebe zvláštní vášeň. Nezáleželo na tom, jestli jsem líbal její ňadra nebo mačkal její spoušť. Vždy když zazpívala, padal jsem před ní na kolena. Jedno tělo studené jako led, druhé žhavé jako slunce. Tohle je, bylo a už navždy také bude mé prokletí. Pokud to byla Chanson, něčí život končil. Když zazpívala Tonie, jako kdybych mohl na chvíli vstoupit do jejího podivuhodně mrazivého světa…"

Bingo Tachly o sobě vždy tvrdil, že jediná zajímavá věc na něm, je práve jeho jméno. Jenže opak je pravdou, a důkazem je jeho deník, který začal psát v domění, že si jej někdo někdy přečte, a pochopí jeho trápení. Vypráví nám o svém dětství, o tragediích, které ovlivnily jeho život, ale především o lidech, jako například Antonie. O dívce, kterou viní ze všeho špatného, co ho jen kdy v životě potkalo. V její přítomnosti není nic normální. Žije si ve svém vlastním světě, ale především je to dcera maiánského bose, ke kterému Bingo chová jen hněv...

Svázaný v okovech podsvětí se snaží najít způsob, jak ublížit těm, kteří ublížili jemu. Kolik lidí ještě musí zemřít za líbezného zpěvu prokleté Chanson? [šanzon] Jakmile zmáčkneš její spoušť, už není cesty zpět...

Stav: Ukončené z důvody změny prvotního konceptu
Počet dílů: /
Literární žánr: Historický román (ich-forma)
Témata:
vnitřní svět hlavního hrdiny, spiritismus, mafie, 2. světová válka, pomsta, prokletí, deník






Slovo od autora:
Jestli opravdu něco zbožňuji, tak jsou to filmy z mafiánského prostředí. Proto jsem také začala psát Chanson - chtěla jsem vymyslet svůj vlastní a dokonalý příběh o mafiánech. Hlavním aktérem je Bingo Tachly, který se s jednou gangsterskou rodinou zaplete kvůli svému otci. První část příběhu je o tom, jak Bingo dospívá a jak prožívá druhou světovou válku. Závěr se točí okolo různých nevysvětlitelných událostí, a především okolo lidí z podsvětí.
Bingo je postava, která se uvnitř neustále trápí, ale navenek nedává nic znát. Je to takový dobrák v záporáckém kostýmu. Záleží už jen na vás, jestli mu budete fandit, nebo jen nevěřícně kroutit hlavou...

Ukázka:

Hlavou mi probíhá vzpomínka na Spencera, jak vztekle bouchá dlaní do stolu. Jeho ruka je jako kladívko soudce, který mě odsuzuje k věčnému utrpení. K utrpení, které přináší Chanson. Stačí ji jen uchopit do prstů, a už přes ně cítíte po celém těle tu symfonii. Mrazivou a blyštivou hudbu. Znám v tom bronzovém těle každičkou rytinu. Dokázal bych zpaměti nakreslit celý ten vzor. Někdy se mi zdá, že mám její rukojeť obtisknutou ve své dlani jako znamení toho, že před ní není úniku. Úplně slyším, jak se ta zbraň nabíjí. Pomalu jako lehká smyčcová předehra. Náboje s cinkáním zapadají do zásobníku ráže 12mm. Šestkrát to samé a přitom pokaždé jiné, mnohem intenzivnější než předtím. S každým nábojem se vám zrychluje tep. Tahle prokletá píseň může skončit šestkrát a pokaždé jiným způsobem. Když nad tím člověk takhle přemýšlí, má potom pocit, že jeden závěr skladby bude patřit i jemu. Možná jednou také budu zasažen tou líbeznou písní, která osvobodí duši od zkaženosti tohoto světa. Srdce mi buší. Antonie bere ze stěny plné výstavních zbraní Lefaucheux M1858, které nikdo neřekne jinak, než Chanson. Něco mi říká. Usmívá se u toho. Nechápu její nadšení nad obyčejnou zbraní, ačkoli pro oko odborníka je to určitě skvostný kousek. Vtahuje mě to dovnitř. Taktak udržím pero, kdykoliv si vzpomenu na tu zbraň, ačkoli vím, že i teď je mi neustále nablízku. Připravena znovu zabíjet.

"A víš, proč je Chanson tak úžasná, Bingo? Dává totiž lidem věčný život..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Annieren Annieren | Web | 20. května 2012 v 21:14 | Reagovat

A zrovna, když jsem psala na deviantArt, jestli to dáš na blog, tak... :D

2 Dahlia Dahlia | Web | 20. května 2012 v 21:36 | Reagovat

Zajímavě to vypadá.

3 Lady Diabolus Lady Diabolus | Web | 21. května 2012 v 12:01 | Reagovat

Vypadá to parádně. :D Moc se na to těším. :)

4 Katuš Katuš | E-mail | Web | 30. června 2012 v 22:57 | Reagovat

Hm... Chanson... to je ve Frájině zpívat? Nebo zpěv ? Vým, že to má něco s tím společnýho (ach, musím si přez prázky oživit frájinu -.-")

5 Nakano 【春】 San Nakano 【春】 San | 1. července 2012 v 11:32 | Reagovat

[4]: znamená to "píseň"
s opakováním přeju hodně štěstí, něco takového u mě nehrozí (paradoxně fráninu nemám příliš v lásce) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2018 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru