U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody •

Kapitola 35: Domněnky

23. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】 |  Šeď - Kapitoly
"Ahoj lidi, takže dnešek platí?" přisedla si s těmi slovy Amanda ke stolu a položila svůj tác s jídlem. Všichni členové její kapely ji pozdravili a odsouhlasili.
"Jeden detail," přerušil Tim po chvíli debatu. "Nevím, kde Amanda bydlí."
Ale než stihl kdokoli něco říct, Amy horlivě navrhla:
"Tak já se pro tebe stavím. Může být?"
Timothy přikývnul a usmál se. Byl to jeden z jeho mnoha výrazů, které užíval, když se snažil být milý. Ale Amanda věděla, že pod tou maskou panikaří a nejraději by odmítl a nenápadně utekl tak, jak to dělal předešlé dny. Ale jelikož byl večírek určený jemu, nemohl se už déle vymlouvat.


Když Amy přišla ze školy domů, rychle začala všechno chystat. Chtěla Timothyho vyzvednout co nejdřív, aby ho konečně mohla pořádně vyzpovídat a zatlačit na něj. Ve skutečnosti už ji ani tak netrápilo, že před ní tajil, že je Šedý. Teď, když to věděla a měla chvíli čas nad tím přemýšlet, toužila ho poznat víc. Vlastně jen díky tomu zapomínala na to, jak ji vytáčel svými poznámkami a dělal si z ní bez přestání legraci. Ale naivně si domyslela, že je to jen jeho osobitý projev náklonosti, který nedokáže podat jinak. Kdyby si k ní kdokoli jiný tohle dovolil, zachovala by chladnou hlavu, ale v Timothyho případě se projevovala její stará dětinská stránka, kterou se postupně snažila ututlat pod líčením a hromadou důležitých povinností. Jenže on s lehkostí vytahoval na povrch všechny její nedokonalosti, což ji na jednu stranu dohánělo k šílenství a na druhou nutilo myslet, že před ním by snad mohla být sama sebou.
Když konečně umyla nádobí a dopekla sušenky, přivábila vůně jejího bratra.
"Běda ti, jestli je všechny sníš, než se vrátím!" varovala ho, když už si do pusy cpal druhou. Vklouzla do sandálů a vzala si z poličky klíče.
"Kam jdeš?" nechápal Ben.
"Musím něco vyzvednout," ušklíbla se.
"Hele a můžu se pak dívat na film s váma?" zeptal se a Amy jen protočila oči, jelikož zdržoval. "Přijde přece ta tvoje mimozemská kamarádka, ne? Myslíš, že mi ukáže nějaký trik?"
"To nevím, ale můžeš se jí pak zeptat. V šest přijde. Do tý doby zůstaň v pokoji, jasný?"
"Ježiš, ty seš zase příjemná," zašklebil se. "Klidně, ale bude tě to stát další tři sušenky."
Amanda vzteky naznačila, že má chuť ho uškrtit, ale nakonec svolila. Neměla náladu na dohadování.

Trochu nervózně zazvonila na již tak známý zvonek a v duchu se modlila, aby dveře znovu neotevřela Dustinova sestra. Asi by ji moc nepotěšilo, že její radu ignorovala. Jenže útroby domu odhalila drobná hnědovlasá dívka, která si Amandu okamžitě nepřátelsky změřila.
"Ahoj," pozdravila, "je už Timothy hotový?"
Kate semknula rty, jako by se ze všech sil držela, aby ji okamžitě neposlala do patřičných míst. Kdyby byla kočka, nejspíš by už syčela. V chodbě za ní se v zápětí ozval nějaký rámus. Amanda zvědavě nahlédla a uviděla Tima, jak bojuje s berlemi, které se nějak snažil usadit na svém klíně.
"Nech to doma," zabručela na něj Kate.
"Chci být trochu mobilnější," oponoval a konečně se mu je podařilo šikovně položit. Zvednul svůj pohled a mírným pokývnutím pozdravil Amandu. Nic neřekla a také kývnula. Zmiňoval se, že dokáže chodit o berlích, ale fakt, že mu bude moct pohlédnout znovu zblízka do očí, nastartoval její zvědavost na nejvyšší obrátky. Rozloučili se s Kate, která se neudržela a naštvaně práskla s dveřmi. Amy bylo hned jasné, že její rivalka zuří, ale nic na to neřekla. Byl teď totiž jen její. Uchopila vozík a vydali se na cestu.
"Jak se k sobě vlastně chováte?" zeptala se po chvíli, jelikož nemohla přestat na Kate myslet. "Je něco jako tvoje sestra, když máte stejnou pěstounku?"
Timothy se na chvíli zamyslel. "Možná by se to tak dalo nazvat. Rozhodně si jsme blízcí."
"A co ostatní?" povytáhla obočí. "Třeba Dustin. Ještě pořád z tebe chce vymlátit duši?"
"No…" zasmál se nervózně, "naše rozepře se ještě pořádně nevyřešila, ale už se trochu uklidnil. Je teď poměrně zaneprázdněný - pomáhá Stuartovi s tréninkem. Určitě jsi je spolu už viděla."
Amandě bylo jasné, že se snaží konverzaci svést na někoho jiného než na citlivá témata, která ji bohužel zajímala nejvíc. Rozhodla se být ale trpělivá a nechala rozhovor nevinně plynout. Hrála s ním tuhle hru až k prahu jejího domu.

"Hele, Timmyboy, už jsme tady," ukázala na velký dům s modrou fasádou. Vypadal skoro jako z nějakého filmu. V podstatě všechny domy v téhle části města byly na trochu vyšší úrovni. Timothy jen němě žasnul, když vtom se jeho výhled otočil zpět k silnici. Amanda očividně měla v úmyslu vytáhnout jeho vozík po schodech nahoru. Byly jen tři, ale Timothyho důstojnost by nesnesla ani jeden.
"Počkej, počkej," dal ruce na kola, aby ji zadržel. "Tohle už zvládnu," a položil svou zdravou levou nohu na zem. Do každé ruky si dal berli a vyšvihl se nahoru rychleji, než Amanda předpokládala.
"Co koukáš?" zasmál se, když se na ni otočil.
"Jen přemýšlím, k čemu ten vozík vlastně máš."
Jenže když uviděla, jak za sebou táhne skoro bezvládnou nohu a postupuje pomalu po krůčcích, nepotřebovala odpověď. Vozík už pak snadno vytáhla nahoru a zaparkovala jej ve vchodové předsíni.
"Vlevo je obývák," nasměrovala ho a sama zamířila do kuchyně. Vytáhla misku a naskládala do ní zbylé sušenky, kde jich chybělo bohužel mnohem víc, než Ben slíbil. Neměla ale v plánu mu jít vynadat - vypadalo to, že se poslušně zabarikádoval ve svém pokoji. Když došla do obýváku, našla Timothyho, jak si prohlíží stěnu s fotkami a diplomy.
"Táta doktor a máma právník," promluvil, aniž by oči odtrhnul od latinských slov. "Vidím, že jsem se s těmi nároky nespletl. Tak co z tebe chtějí mít? Bojovnici za lidské životy nebo lidská práva?"
Amanda položila misku na konferenční stolek mezi ostatní a zpod něj začala vytahovat pytlíky všemožných pochutin, které tam předtím nachystala. Jejich obsah vysypala do dalších misek a odvětila:
"Prý když jsem ve školním senátu a jde mi práce s lidmi, měla bych zkusit práva."
"A čemu se ve skutečnosti chceš věnovat?" následovala pochopitelně tahle otázka. Amy ale nejdřív zorganizovala vše na stolku, než odpověděla.
"Zpěvačka," hlesla a otočila ke skříňce pod televizí, ze které vytáhla stohy cédéček. "Ale to se mi nesplní, protože nejsem tak dobrá, jako ostatní."
Timothy se mezitím přesunul ke křeslu a posadil se. Amy mu podala první várku filmů, ať si nějaký vybere a sednula si vedle něj. Začal si prohlížet názvy a obrázky, protože většina z filmů byla originál, ale stejně nakonec zjistil, že z toho nezná vůbec nic. Letmo se zadíval na čas a oddechl si, protože za chvíli už měli přijít i ostatní.
"Nic tě nezaujalo?" zeptala se.
Tim pouze pokrčil rameny. "Spíš nic z toho neznám," přiznal a pokračoval v obracení fólií, když mu jednu z nich Amanda náhle přitlačila zpátky.
"Ani smrtonosnou past?" poklepala na Willise.
"Ne, ale toho chlapa už jsem párkrát viděl," vzpomněl si na nějaké ukázky z televize. Amy jen mlčky sledovala, jak Timothy bez zájmu prohlíží všechna DVD a ani nad největšími bijáky se vůbec nepozastavuje. Po nějaké chvíli už ji ale nezajímaly filmy, které stejně všechny znala, ale Timothyho obličej, který byl jen pár centimetrů od ní. Sledovala jeho jemné rysy a zajímalo ji, jak asi vypadá s rozpuštěnými vlasy. Její ruka se odvážně zvedla a lehce spočinula na té jeho. Jako kdyby právě použila mrazící schopnost, přestal se Timothy úplně hýbat, možná i dýchat. Čekala, jestli se na ni podívá, ale očividně to neměl v úmyslu.
"Co se to v té tvojí hlavě pomotalo?" zeptal se skoro šeptem. "Nejdřív mě nemůžeš vystát, pak mě ignoruješ, protože jsem Babyloňan, a teď mě chceš líbat? Asi budu znít jako zmetek, ale kdykoli jsem s tebou flirtoval, nebylo za tím schované nic hlubšího."
"Jenom sis se mnou hrál, co? To já vím," řekla tak vážně, až to Timothyho donutilo se na ni konečně podívat. Skoro nemrkala. Její velké hnědé oči toužebně bloudily po jeho tváři. Teprve až teď si všimnul, že si vzala jeden ze svých hlubokých výstřihů. Nejspíše tím chtěla udržet jeho pozornost na ní co nejdéle. A dařilo se jí to až moc dobře. Timothy rozpačitě zamrkal jiným směrem, ale jako by přitahován magnetem nedokázal zcela odvrátit hlavu.
"Já nejsem žádná výhra, Amando," snažil se znít také vážně. "Jsem mrzák a lepší to se mnou už nebude."
"To mi nevadí," vypálila okamžitě. "Chci s tebou být, protože mě přitahuješ. A já vím, že to máš stejně, protože k nikomu se nechováš tak, jako ke mně."
Její ruka se začala pomalu posunovat po jeho paži až na jeho viditelně se zvedající hrudník. "Přiznej si konečně, že mě chceš…"
Ta horkost byla tak intenzivní, že jí přes prsty prostoupila do celého těla a naprosto popletla její hlavu. Nikdy v životě necítila nic podobného. Žádná její předešlá láska nebyla tak intenzivní, tak hluboká a zároveň nesnesitelná. Snažila se tomu bránit, nechtěla si přiznat, že její pátravý pohled po jeho siluetě pokaždé, když jen vyšla ze třídy, něco znamená. Všechno se připlížilo tak nenápadně, až ji to mírně děsilo. Kdyby tomu ale nedala průchod, zbláznila by se.
Timothy mlčel, ale jeho oči prozrazovaly, že v něm probíhá nelítostný souboj. Nevědomky si na sebe nastražil past, která jej pohltila. Ještě je ale šance to zastavit, dát jasně najevo, že oni dva nemají budoucnost.
Její dlaň se najednou přitiskla na jeho tvář.
"Nedělej to," zašeptal a upřeně se zadíval do jejích očí. "Odmítnu tě."
Amanda byla ale jako přívalová vlna - už nešla zastavit.
"Ještě ani nevíš, co tím ztratíš," zaševelila těsně před tím, než její slova zanikla pod jeho rty. Leknutím ucuknul, ale Amanda se k němu přitiskla znovu, mnohem blíže, mnohem vášnivěji. Nebránil se. Ačkoli byl Šedý a nepochybně skrýval v rukávu kdejaké eso, pod jejím polibkem byl naprosto obyčejný a bezbranný. Nechával si to líbit, jako kdyby slovo 'Ne' nikdy nemělo zaznít z jeho úst. Jenže když se Amanda konečně odtáhla a pohlédla do jeho tváře v naději, že uslyší to, co chtěla slyšet, jeho sklopená víčka zakryla rozvodněné oči a tiše vyslovil:
"Já miluji Dawn…"
Veškerý žár v té chvíli pohasl. Rudé tváře vybledly a blažený pocit vystřídalo skoro až nesnesitelné zoufalství.
Amanda stáhla své ruce a zaraženě vykoktala:
"P- proč jsi to neřekl hned?"
"Nevypadalo to, že bys měla v úmyslu přestat."
"No to bych teda přestala!" rozčílila se. "Očividně ses tomu hrozně moc bránil!"
"Tvýmu krásnýmu tělu prostě nejde odolat, Justgirl," ušklíbnul se, což Amandu znovu spolehlivě vyprovokovalo. Ruka jí vystřelila jak na pružině a s hlasitým plesknutím skončila na Timothyho tváři. Také nevypadalo, že by se tomu bránil, ale to už Amanda stála na nohou a nasupeně kráčela do kuchyně.
"Blbče!" zařvala ještě a začala uklízet umyté nádobí, aby něčím zaměstnala své ruce. Kdyby by z ní mohl utíkat vztek, byla by jak konvice s vroucí vodou. Jak mohla být tak pitomá? Mohlo jí hned dojít, že ti dva to spolu doopravdy táhnou, když ji Dawn od Timothyho odrazovala. Všechno si jen vysnila ve svojí hlavě a čekala, až jí zralé ovoce spadne do klína.
Jenže i přes to, jak zklamaná a naštvaná byla, z jejích očí nespadla ani jediná slza. Možná jí v tom bránila její hrdost anebo její city byly vážně tak mělké a povrchní. Ať už to bylo cokoli, dokázala bez sebemenších problémů ukázat svůj dokonalý úsměv, když všichni přišli. A Timothy dělal to samé. Jako kdyby předešla scéna vůbec neproběhla. Za takové výkony by si možná i zasloužili ocenění za nejlepší herce roku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© 2008 - 2018 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru