U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody •

Čaroděj z Agarty - Kapitoly

Čaroděj z Agarty - Kapitola 12

Neděle v 20:26 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

Po našem rozhovoru se temnovládkyně vrátila zpět do postele, ale mě už se odpočívat nechtělo, ačkoli Květa naléhala, že bych ještě měl. Raději jsem si nasadil kouzelné brýle a zkoušel najít Kamélii, perleťovou elfku, díky které jsme unikli jisté smrti. Chtěl jsem jí především poděkovat, ale trochu jsem i doufal, že by nás mohla do klanu přemístit během sekundy. Květa se nakonec nabídla, že mi s hledáním pomůže a Františka se k nám také přidala, jelikož zatoužila perleťového elfa spatřit. Stefan s ostatními děvčaty zkoušel v kuchyni nějaké lektvary, a tak jsme hledali jen my tři. Měl jsem nastudované věže knih o tom, jak se tito elfové chovají, co mají rádi a co vyhledávají, takže jsem věřil, že budeme úspěšní. Jenže ať jsme prozkoumali každičkou skrýš - na zahradě v záhoncích, v korunách stromů, nebo v domě v každém šuplíku či šatech na ramínku -, nikde ani stopa po malé okřídlené bytůstce.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 11

9. srpna 2018 v 17:22 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

"Ale tvrdil jsi mi, že znáš někoho, kdo mi pomůže - kvůli tomu jsem s tebou šla." Zněla jsem jak naivní holka, kterou nachytal první podvodník, na kterého na ulici narazila. "Ani tvoje sestra neví, co si se mnou počít. A Stefan říkal, že mi můžeš pomoct jenom ty, tak já nevím," vyhrkla jsem, "to si tady mám před tebou kleknout a prosit? Dokážeš si vůbec představit, jak mi bylo, když jsi mě tady prostě jen tak zahodil a zmizel?"
Všechen ten vztek, co jsem v sobě dusila, najednou vybublal jako polévka na plotně. Nevěděla jsem proč, ale musela jsem mu říct, jak se cítím. To on mě vzal do Agarty, to jemu jsem svěřila svůj život do rukou. Navázali jsme tohle nevyřčené pouto a mrzelo mě, že on to neviděl stejně.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 10

6. července 2018 v 7:45 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

"Jdu na policii - neměl jsem za tebou chodit. Jsi pořád stejná. Stydím se za to, že jsi moje matka."
"A mě je to jedno," řekla naprosto vážně a popotáhla z cigarety. A to bylo tak akorát dost. Pohár mé trpělivosti přetekl. Vztekle jsem rozlomil svou cigaretu v popelníku a dal se na odchod.
"Akorát jsi nám tímhle svým chováním dělala ze života peklo!" štěkl jsem po ní v záchvatu amoku a ona se toho chytla jako rybka na háček.
"Peklo?" smála se. "Ty vůbec nevíš, jak vypadá peklo! Nemáš ani ponětí, čím jsme si s tvým otcem museli projít! Co všechno se v tomhle bytě stalo!" vykřikla a rozhodila pažemi do stran, jako kdybych to měl vidět.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 9

20. června 2018 v 21:11 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

Leknutím jsem nadskočila a naprosto ochromená úžasem sledovala, jak se oheň postupně zformoval do černého ještěra, který se Kaiře okamžitě uvelebil na ramenou. Něco podobného se stalo i s miskou vody. Hladina se zavlnila a jako když bych se dívala na obrácený video záznam, do vzduchu se vyhoupla kapka. Skoro ve stejném okamžiku se vypařila jako vodní pára a postupně se před námi zhmotnila dívka s bělostnou kůží a zlatými vlasy. Její lehounký nazelenalý oděv vlál, jako kdyby byla pod hladinou. Rusalka se důvěrně otřela tváří o tu Eleninu a své temně modré oči upnula zvědavě na mě.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 8

8. června 2018 v 21:06 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

Vrátila jsem se na terasu pro poslední hromádku knih, jenže když jsem se sehnula, jasně jsem viděla, jak se po zemi plazí podivný ostrý stín. Zvedla jsem hlavu a akorát jsem stihla vyděšeně zalapat po dechu. Přes zábradlí terasy se zničehonic s lehkostí pírka přenesla postava v bílém, čínsky vypadajícím rouchu se zlatým lemováním na konci širokých rukávů a tuniky. Přes ni měla zapnutou úzkou vestu se stojatým zlatým límcem a uvnitř jejího dekoltu jsem zahlédla vybledlé, ale povědomé magické obrazce. Několik málo ženiných hnědých vlasů bylo zabarvených do nachova, stejně tak jako méně koncentrovaná temná energie, se kterou jsem se setkala na dnešním vyučování. Stačil jen jeden pohled do těch fialových velkých duhovek a na matně světélkující Znak na její kůži a bylo mi jasné, že přede mnou právě stanul temnovládce.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 7

7. května 2018 v 11:55 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:


Učitelka si dala ruce v bok a začala vybírat svou oběť. A jelikož nikdo nepoznal, že do třídy nepatřím, jelikož jsem tak dobře splynula, vybrala si mě, protože má hlava vyčnívala nad všemi ostatními. V ten okamžik jsem poprvé v životě proklela svou výšku.
Za zády jsem uslyšela Elenino povzdechnutí a okamžitě jsem vyslala zoufalý pohled ke Kaiře. Ta se křečovitě usmála a zkusila mě z toho vysekat:
"Paní učitelko, Fany si dnes zapomněla kouzelnou hůlku, půjdu místo ní."
"Ne, ne, to je v pořádku, slečno," zavrtěla paní Fíčková hlavou a vytáhla ze své kapsy něco, co vypadalo jako krátká jehlice na pletení. "Půjčím jí erární, jelikož jsem tušila, že ji zase někdo zapomene."
'Tak tohle je můj konec,' panikařila jsem a hleděla na hůlku jako na katovu sekeru.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 6

19. dubna 2018 v 16:52 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

Čo si to zase dotiahol do nášho domu za háveď, Michal?" vztekala se Elena a znovu po něčem zoufale stříkla svým repelentem.
"Já na sobě žádného stínokouse neměl - musel se protáhnout okolo," obhajoval se.
"To teda nemohol, pretože moje ochranné kúzlo okolo domu je perfektné! Tu máš ty hnusák!" vřískla čarodějka a štítivě se ohnala rozprašovačem po neviditelném nepříteli.
Kaira si nahlas povzdechla a z kuchyňské linky si také vzala brýle. Moc jsem to nechápala, ale zdálo se, že s nimi vidí něco, co normálně vidět nejde.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 5

5. dubna 2018 v 10:28 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:

Ako sa tá tvoja podivná schopnosť vlastne prejavuje?" zeptala se Elena na otázku, kterou jsem měl položit nejspíš hned na začátku, co jsme se potkali. Takové množství energie muselo nějakým způsobem ovlivňovat její život.
Františka si odkašlala a bázlivě po všech přejela pohledem. "Nelekněte se, ano?" V tu chvíli jsem byl zvědavý ještě víc. Jestli uměla svou energii nějakým způsobem používat, bylo pak už snadné vycítit, o jaký druh jde. Pokud by se vibrace ukázaly jako kladné, mohlo se jednat o požehnání elementála nebo elfa. Pokud záporné, jednalo by se o prokletí. Spíše jsem to ale odhadoval na požehnání, jelikož jsem si ji poprvé spletl s čarodějkou.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 4

1. dubna 2018 v 9:22 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:


"Vlastně tu ani není stejný den a noc, jak jsi zvyklá," pokračoval, zatímco vlak přibržďoval a na chodbičku začali z kupé vylézat další lidé. "Naše slunce je umělé, ovládané starodávnou magií. Každý den přesně na osm hodin zhasne a pak se znovu rozsvítí. Také tu nemáme žádný měsíc. Naštěstí noc osvětluje rozžhavené jádro slunce, takže se nemusíš bát, že by tu byla absolutní tma."
Znělo to hodně neuvěřitelně. A i trochu strašidelně. 'Co kdyby se ta jejich přeprastará magie porouchala?' běhalo mi v hlavě. 'Umrzli by tady? A co teprve ostatní lidé na povrchu?' Sice jsem nevěděla, jak je vnitřní slunce pro naši planetu důležité, ale určitě by to nebylo dobré.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 3

27. března 2018 v 9:58 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:


V každém z nás je od narození kousek magie. Příroda už to tak chtěla. Jenže když se na tento dar zapomene, když rodiče nevštípí znalosti potřebné k jeho udržení včas, v období puberty zcela vyprchá. Dá se dočasně přivolat zpět políbením od elementála, elfa, nebo i čaroděje, ale je to jen na chvíli. Jednou ztracená magie je už navždy ztracená.

Kdybych se narodil na povrchu, nejspíš bych teď studoval na vysoké škole. Jako obor bych si vybral něco s uměním, nebo třeba biologii. Chodil bych na přednášky, zahrabával se v knihovně a možná se občas i obětoval k nějakým společenským aktivitám, mezi které patřilo například bezcílné posedávání u piva. I k tomu bych se snížil. Cokoliv, jen kdybych s každým nádechem necítil, jak magie znovu prostupuje mým tělem a ztěžuje mi tak život.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 2

24. března 2018 v 11:34 | Haru 【春】
Drazí čtenáři, jelikož Blog.cz nezobrazuje správně české uvozovky a také nemám přehled, kolik lidí mé příběhy čte, rozhodla jsem se publikovat kapitoly nově pouze na serverech Wattpad a DeviantArt. Níže naleznete ukázku kapitoly a odkaz na ni. Děkuji za návštěvu a přeji příjemné čtení :)

Ukázka:


"Tak co říkáš? Riskneš to?" zeptal se záhadný Michal po chvíli naprostého ticha, kdy má hlava horlivě zpracovávala všechna možná vyústění této neobyčejné situace. Jeho otázka byla naprosto jednoduchá, jenže se za ní skrývalo jedno velmi těžké rozhodnutí. Pokud bych pominula to o čaroději, chystal se mě zavést za někým, kdo údajně dokáže zjistit, kdo ve skutečnosti jsem. Snad po ničem jsem netoužila víc, ale zdálo se to až moc krásné, než aby to byla pravda. A všichni víme, že i pod hezkou tvářičkou se může skrývat vraždící maniak. 'Fajn, zkusím nad tím chvíli popřemýšlet,' usoudila jsem nakonec. 'Takový výlet nebude jen na otočku. Otázkou je, jestli budu někomu scházet, když se na nějakou dobu vypařím z povrchu zemského. Žádné blízké přátele nemám, takže v tom jsem žádný problém neviděla. Rodičům také chybět nebudu, ale asi budou postrádat můj plat - třeba si konečně uvědomí, že válením doma se peníze na nájem nevydělají. Ale co Mirek? Tomu jedinému na mně záleží - bude si určitě dělat starosti.'

Jenže čas, který bych na probrání všech úskalí potřebovala, jsem v té chvíli neměla, jelikož se Michal najednou mlčky vydal do kolejiště.

Čaroděj z Agarty - Kapitola 1

22. března 2018 v 19:18 | Haru 【春】

Prolog


V dávných dobách, které si pamatuje již jen prastará matička země, žili všichni tvorové v souladu se zákonitostmi přírody. Každý měl svůj úděl a každý jej také s láskou a úctou plnil. Od nejdrobnějších elfů, kteří zpívali semínkům rostlin, přes plivníky, kteří hlídali divoký oheň, až po hrozivé démony, kteří pohlcovali negativní energii, aby udrželi magii v rovnováze - všichni věděli, kde je jejich místo a jaký mají úkol. Jenže jedna bytost přišla na svět bez jakéhokoliv jasného poslání. Tou bytostí byl člověk. Tvor inteligentní, cílevědomý a neústupný. Na první pohled možná obyčejný, ale na ten druhý úplně jiný než ostatní. Někdo by snad mohl tvrdit, že prokletý, jelikož právě "rozum" byl jeho největším rozdílem. Nejenom, že nechápal smysl svého bytí, on ani neslyšel hlas přírody, která se mu snažila pomoci.

Uvězněn v nevědomosti a strachu, člověk začal postupně hledat smysl každého kroku, který udělal, každého nádechu, kterým se mu zachvěla hruď. Ale odpovědi, jež se mu samy nabízely, bez zájmu přehlížel. Byly příliš jednoduché, příliš zřejmé na to, aby jej dokázaly zbavit všech pochyb. V očích člověka mělo vše svůj hluboký a složitý význam. A tak dál objevoval svět, hledal náznaky, bojoval za svá přesvědčení a vymýšlel pro své domněnky důkazy. Ale ani za mnoho dalších let a mnoho dalších pokolení stále nebyl blíže ke svému cíli. Čím hlouběji se nořil do jádra podstaty svého bytí, tím rychleji se vzdaloval od zjevné pravdy, kterou zavrhl. Ztracený ve své vlastní iluzi, kterou si okolo sebe stvořil. Přitom jeho úkol byl jednoduchý. Stačilo se jen na chvíli zastavit a zaposlouchat se. Pozorně se rozhlédnout. Každý by pak poznal, že život je zázrak, který se musí chránit. Jenže prokletí, které bylo na člověka uvaleno, mu bránilo přijmout tak jednoduchý úkol. A těch, kterým se podařilo vymanit z neviditelných okovů sobeckosti, byla jen hrstka. Nedokázali sázet stromy stejnou rychlostí, s jakou je ostatní káceli. Neuměli vyčistit potoky, do kterých bez přestání proudila krev z bojišť. Nebylo jich dost, aby znovu zúrodnili mrtvá pole. A především nemohli zabránit démonům zlákaným pachem smrti, kteří vylézali ze svých skrýší a stávali se tak pro svět mnohem větší hrozbou než kdy předtím.

Byly to temné časy. Vše, co existovalo, pomalu chřadlo kvůli lidské pýše a marnotratnosti. Všechny bytosti, které se s takovou pečlivostí staraly o svět, postupně umíraly. A i když to nebylo na první pohled znát, celá planeta lapala v temnotě po dechu. Zdálo se, že něčí experiment s člověkem dopadne katastrofálně. Ale bytosti, které tyto končiny obývaly již mnoho let před ním, se nehodlaly vzdát. Měly plán, jak energii celé planety znovu očistit. Pokud to nebylo možné na povrchu, kde jakoukoli snahu ostatní označili za čarodějnictví, existovalo ještě jedno místo - podzemí.

Nejmocnější elfové, kteří žili již tisíce let, se jali budování nového světa. Byl to náročný úkol. Žhavé nehostinné jádro planety poskytovalo útočiště otrlým démonům, jimž tamní podmínky prospívali, nikoli lidem, natož dalším, daleko křehčím bytostem. Ale elfové všem ukázali, kdo zde bude novým pánem. Za pomocí magie a mocné matky přírody přeměnili vnitrozemské slunce tak, aby dokázalo udržet život. Démoni, kteří se podrobili jejich moci, odešli do teritorií jim určeným a ostatní, kteří vzdorovali, byli zabiti nebo se jim - v horším případě - podařilo uprchnout na povrch. Na uzlech energie elfové vybudovali města a pomocí očistných rituálů zachránili svou rodnou planetu z bezpečí jejího nitra. To místo bylo pojmenováno jako Ag Arta - v původním jazyce: "zrozeno k životu". Lidem, kteří si vážili přírody a ochraňovali ji, propůjčili elementálové část jejich moci a svět tak poprvé spatřil agheviany - později známé jako čaroděje elementů.

Agarta se stala utopií. Jen s několika tajnými průchody existovala odříznutá od zkaženého světa nahoře a její noví obyvatelé chránili Zemi za všechny, kteří nedokázali prozřít. Po mnoho let vše fungovalo a lidé narozeni v podzemí žili v harmonii s magií i bytostmi, které ochraňovaly vše živé. Jenže čím více bylo lidstvo na povrchu vyspělé, čím více zapomínalo na přírodu a neopětovalo její dary, tím více temná energie sílila a dusila svou bílou sestru jako hustý kouř.

Léta nerovnováhy energií daly život mnohým mocným démonům. Takovým, kteří začali prohlašovat, že právě elfové a jejich stvoření podzemní říše bylo posledním hřebíčkem do rakve této lidmi prokleté planety. Podle nich existuje už jen jediný způsob, jak vše zachránit a vrátit do původního stavu - stačí jen ponořit Agartu zpět do temnoty.



Děkuji vám všem, kteří jste dali tomuto příběhu šanci. Pokud chcete ve čtení pokračovat, směřujte prosím své kroky na server Wattpad nebo DeviantArt, kde jsem se rozhodla nové příběhy publikovat - Blog.cz mi k tomuto účelu již nevyhovuje. Děkuji za pochopení a přeji příjemné čtení :)


Ukázka:

Kapitola 1: Dívka, která potřebovala své dvojče

Františka


Mé kroky se rázem zastavily na konci přechodu. Zůstala jsem stát na silnici před patníkem, jako kdyby z něj vyrostla třímetrová zeď. Tyčila se přede mnou a přímo před obličejem mi někdo načmáral neonový nápis: Jsi vůbec člověk, Fany? Jenže nikdo to neviděl. Lidé neviděli ani mě. Jako kdybych srostla se silnicí a vytvořila nešikovně postavený betonový sloup - všichni kolemjdoucí mě bez povšimnutí obcházeli, jako kdybych tam stála odjakživa.

Má tenhle život vůbec smysl? Jaká neznámá moc mě okrádá o právo bytí na tomto světě kdykoli se jen můj bratr vzdálí? Jsem snad prokletá? Nebo je to snad něčí podivný žert? V tom případě bych se měla zasmát.

V té chvíli do mě někdo zezadu narazil. Muž v saku zvedl hlavu od mobilu s pusou otevřenou k omluvě, ale když uviděl můj úsměv hraničící s šílenstvím, bez jediné hlásky mě obešel. Nic jsem si z toho nedělala. Za pár sekund zase zapomene; stejně tak jako všichni kamarádi z dětství, kteří mě bez Mirka na ulici nepoznávají.
 
 

Reklama


© 2008 - 2018 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru