U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Grayscale - Kapitoly

Kapitola 39: Pravá tvář

27. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Jeden blok, druhý blok, třetí blok. Okolo parku, kina a zpátky. A ještě jednou.
Když už se stalo píchání v boku nesnesitelným, musel se Stuart zastavit. Nasucho polknul a zadíval se před sebe, kde Dustin pokračoval v běhu, aniž by se otočil. Něco ho zase štvalo, jinak by už po něm pokřikoval, že se nesmí zastavovat. Neměl ale odvahu se ptát - svých vlastních starostí měl dost. Teprve v pátek se vrátil domů a stále tam nebyl nikdo jiný než jeho otec. Moc si toho za víkend sice neřekli, ale za to byl mnohem otevřenější než kdykoli dřív. Přiznal, že to s mámou nevypadá dobře, protože se s jejich tajemstvím, které se provalilo, nemůže stále vyrovnat.
Stuart nikdy moc nepřirostl ke své maceše, ačkoli na jejím charakteru nebylo nic špatného. Jenže si stále pamatoval svou pravou matku a s vědomím, že je Esther někdo cizí, se prostě nedokázal přimět ji mít rád. S nevlastními bratry se také věčně hádal. Zbyl mu jen táta a on věděl, že to s ním musí dát dohromady, jinak zůstane úplně sám.

Kapitola 38: Město andělů

26. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Abbygail se porozhlédla kolem sebe, ale jen co mírně zpomalila nasazené tempo, narazilo do ní několik lidí. Proto se znovu zapojila do proudící masy, až se dostala do míst, kde byla koncentrace lidských těl o něco snesitelnější.
Nacházela se v areálu mezinárodního letiště a musela s tímto trefným názvem chtě nechtě souhlasit. Opravdu zde bylo hodně různých lidí a směsice známých i neznámých jazyků jí doléhala postupně k uším ze všech stran. V té chvíli na ni atmosféra Johnova rodného Los Angeles také začínala pomalu působit. Bylo to místo, které se k němu přesně hodilo. Ačkoli mu moc nevěřila, když se o L.A. kdysi zmínil jako o svém domově. Ale teď byla tady. Ve městě andělů, pláží, slunce a chodníku slávy.

Kapitola 37: Neshody

25. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Abbygail postavila doprostřed stolu talíř se sendviči, po kterých se okamžitě hladově natáhlo několik rukou. Trochu se nad tím pousmála. Říká se, že jídlo sbližuje a poslední dny probíhalo společné stolování naprosto předpisově. Jenže někdo už zbytečné tlachání o testech mezi Simonem a Dustinem nemohl vydržet.

Kapitola 36: Kratochvíle vyvolených

24. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Před dveřmi domu Jonesových stáli skoro všichni z kapely - tedy až na Stuarta. Gwen tvrdila, že se chvíli zdržel na tréninku a že ještě musel jít něco zařizovat.
"Ale musím uznat," začal Rodney a posadil se na gauč vedle Timothyho, "že už to na něm jde vidět. Ty jeho pařátky přestávají být jak z rosolu. Ale stejně ho obdivuju, že tak najednou obrátil."
"To jo," přitakal Elroy a dal si na klín misku s brambůrky. "Hlavně za to, že začal tak pozdě. Jsem zvědavej, jestli ty přijímačky dá."

Kapitola 35: Domněnky

23. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
"Ahoj lidi, takže dnešek platí?" přisedla si s těmi slovy Amanda ke stolu a položila svůj tác s jídlem. Všichni členové její kapely ji pozdravili a odsouhlasili.
"Jeden detail," přerušil Tim po chvíli debatu. "Nevím, kde Amanda bydlí."
Ale než stihl kdokoli něco říct, Amy horlivě navrhla:
"Tak já se pro tebe stavím. Může být?"
Timothy přikývnul a usmál se. Byl to jeden z jeho mnoha výrazů, které užíval, když se snažil být milý. Ale Amanda věděla, že pod tou maskou panikaří a nejraději by odmítl a nenápadně utekl tak, jak to dělal předešlé dny. Ale jelikož byl večírek určený jemu, nemohl se už déle vymlouvat.

Kapitola 34: Příliš mnoho starostí

22. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
John naposledy zamával Abbygail na rozloučenou a vydal se směrem na letiště. Ještě jednou se otočil, jestli vešla do domu, ale už viděl jen její záda mizící za dveřmi.
Včerejšek byl náročný. Nebýt té podivné zprávy, co obdržel, kdo ví, co by jí Sydney udělal. Vyptávala se, jak to s ním nakonec vyřešil, ale odmítl jí to prozradit.

Kapitola 33: Rodiče a děti

21. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
"Slyšels dneska toho Dailydewa?" smál se Elroy a přitom se točil na židli. "Tvrdil, že prý se o víkendu najednou ocitl v Londýně, u nějakýho divnýho chlápka, kterej ho okamžitě vyhnal zpátky zase do států."
"Jo, něco jsem zaslechl," zamumlal Rodney a nepřestával leštit svou novou kytaru. Koupil si ji minulý týden, protože ta stará se mu už nelíbila.
"Hele, ty s ní i spíš?"

Kapitola 32: Bohy vyvolený

20. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Kate vykřikla. Její hlas pravděpodobně probral i všechny ostatní, jelikož plameny zmizely a všichni znovu stáli v obývacím pokoji Oliverova domu. Dívka nasucho polkla a zadívala se před sebe. Na Timothyho levém zápěstí hořel modrý plamínek. Před jeho křeslem klečel Christopher a hlasitě oddechoval. Timothy položil druhou ruku na své zápěstí a plamínek udusil. Normálně něco takového nebylo možné, ale nejspíše se dostatečně uklidnil. Jeho prsty se náhle pohnuly a neviditelná síla zvedla Chrise ze země a přišpendlila ho na zeď. Kate chtěla něco říct, ale když zahlédla jeho vzteklý výraz, raději slova spolkla.

Kapitola 31: Chlapec s brýlemi

19. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
"Přeji šťastnou cestu, pane," popřál voják chlapci, který už přes rok zastával funkci správce Věže.
"Děkuju," odvětil Jack a sundal ze sebe hnědé kněžské roucho a vyměnil jej s brýlemi, které Oliver držel.
"A říkej mi Jacku, ano? Tituly mi dráždí uši jak struhadlo," podotknul a poupravil si své neposedné černé vlasy. "Vrátím se zítra večer."
"Cože?" nechápal voják. "Konečně vylezete z kanceláře a zase se do ní chcete vrátit? Poslouchejte, dřív jak pozítří mi nepřijdete na oči, rozumíme si? Jinak se tady na to vykašlu, protože ten plat fakt nestojí za to."
Chlapec si celý zaskočený poupravil brýle a začal se potichu smát.

Kapitola 30: Střepy vzpomínek

18. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Jeden krok. Stačil jeden krok na to, aby kilometry vzdálenosti probleskly pod jejich nohama a aby se suchý teplý vzduch vyměnil za vlhký a zatuchlý. Ve stejný okamžik také zmáčkly nebohé cestovatele ze všech stran zdi a obklopila je tma.
"Ah, promiň!" začala se Kate omlouvat, i když vůbec neviděla, kam Tima uhodila. Ten zase narazil vozíkem do dveří a málem Kate přejel nohu.

Kapitola 29: Past

17. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
"Už si s tou myšlenkou totiž pohrávám delší dobu, Dawn" přiznala Kate ráno u snídaně. "Loren říkala, že bych byla perfektní."
"Roztleskávačka?" odfrkl si pohrdavě Dustin. "Pojď k nám na karate, že Solisi?" otočil se na Stuarta, ale ten ani nestihnul zabručet a pokračoval, "v tom bys byla perfektní."
"Další bojové umění se už učit nechci. Já chci něco, v čem budu vypadat dobře."
"To chceš? Aby tě ostatní očumovali? Kdybys byla moje sestra, tak tě nenechám."
Kate se zasmála. "Ještě, že nejsem."

Kapitola 28: Nebezpečí

16. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
"Oni si prostě nedají říct!" špitl John na svého parťáka. "Za každou cenu musí být po jejich," vrtěl nevěřícně hlavou a zadíval se na dvojici černě oděných agentů FBI naproti nim. "My řekneme, kde se sejdeme, my zařídíme bezpečnost, my, my, my."
"Tak to většinou bývá s menšinami. A my jsme podle současných zákonů jenom národnostní menšina," pokračoval šeptem Luke. Stáli v podlouhlé chodbě, s konzervativním nábytkem a vínovým kobercem uprostřed. Agenti u druhé stěny vypadali jako přes kopírák. Přes jejich černé brýle nebylo vidět, jakým směrem se dívají, což Johna mírně znervózňovalo. Pravděpodobně se celý čas bavili nad tím, jak směšně vypadají agenti Gamma Vision - jeden v havajské košili, druhý s kšiltovkou s logem Star Wars.

Kapitola 27: Vrásky

15. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Stuart se konečně odhodlal jít v pondělí do školy. Podle Timothyho byl jeho stav stabilizovaný a pokud se nijak zvlášť nerozruší nebo nepoužije své schopnosti, nemělo by se mu nic stát. Ještě před tím ale poprosil Dustina, jestli by mu pomohl s tréninkem.

Kapitola 26: Zpráva

14. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Abbygail seděla v kuchyni. Na stole měla ranní kávu a před sebou mobil. Jeho obrazovka už dávno zhasla, ale i tak byl seznam kontaktů stále vidět. Dívala se na Johnovo jméno a přemýšlela, jestli mu má zavolat. Měla k tomu dobrý důvod, ale bála se, že mu nedokáže vysvětlit, proč ho vlastně potřebuje.
Její mysl zabloudila hluboko do minulosti. Do dob, na které tak nerada vzpomínala. Pevně objala své paže a zůstala v tom křečovitém sevření tak dlouho, dokud bolest zarytých nehtů nepřesáhla snesitelnou míru. S roztřepanými prsty uchopila hrnek kávy a usrkla si. Potom se natáhla přes stůl pro cigarety, ale zastavila se v půli cesty. Její oči přejeli odshora dolů po postavě, která stála v rohu kuchyně. Abbygail rychle odvrátila pohled a dokončila záměr s krabičkou cigaret. Jednu si dala do pusy a nervózně si ji zapálila. Když se podívala znovu před sebe, úplně zapomněla na kouření. Průhledná postava muže stála přímo před ní. Dlaněmi se opíral o stůl a svůj mrtvolný pohled mířil přímo na ni. Abby se rychle začala chovat nenápadně a snažila se podívat skrz muže, jako by tam nebylo nic více než pouhý vzduch. Jenže on se jako obraz nějakého starého filmu přesunul až k ní. Bez jediného mrknutí sledoval, jak se jí třesou ruce a čekal, až se na něj znovu podívá.

Kapitola 25: První kroky

13. září 2017 v 7:00 | Haru 【春】
Když se Timothy vrátil z nucených nákupů, byla Gwen už na odchodu. Vypadalo to, že si perfektně rozuměla s Dawn, jelikož stály u vchodových dveří skoro půl hodiny, než se konečně rozloučily. Timothy našel Stuarta rozvaleného na gauči a vypadalo to, že nad něčím usilovně přemýšlí.
"To tě ta její návštěva tak zmohla?" zeptal se a s pobavením sledoval, jak se jeho obličej zkřivil ještě víc.
"Prohodila se mnou sotva pár slov," postěžoval si. "Přišla mi říct, že už se můžu vrátit domů - otec se mnou chce mluvit."
"A co ty na to? Máš konečně vůli svého tátu vyslechnout? Nechci na tebe tlačit, ale sám moc dobře víš, že si potřebujete promluvit."
Stuart jen něco zamručel a obrátil se k němu zády.
"Timothy," promluvil po chvíli, "jaké je to vlastně tam u vás?"
"Těžko říct, ale rozhodně tam synové mluví se svými otci," rýpnul si načež se Stuart zase odmlčel. "A co tvůj táta?" zeptal se nakonec.
"Jsem sirotek od svých jedenácti, takže si ho moc nepamatuju."
"Co se stalo?"
"Stuarte, pojďme řešit otce, kteří ještě žijí. Co hodláš udělat?"
 
 

Reklama



© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru