U Kouzelné pavučiny
• Příběhy • Články • Návody • Překlady •

Píseň Života - Díly

Píseň Života - Díl 29.

2. listopadu 2014 v 13:40 | Haru 【春】
Zdravím všechny čtenáře Písně Života.
Ráda bych napsala: "Už je to nějaký ten pátek..." ale spíš se hodí: "Už je to nějaký ten rok, co jsme se neviděli."

Příběh prošel menší / větší úpravou, aby mohl znovu zazářit na blogu, a já se za něj nemusela stydět. Doporučuji přečíst úplně od začátku - moc se za to omlouvám...

Čtenářům, kteří mají za sebou sérii Keep On poradím, aby oba příběhy příliš neporovnávali, jelikož v Keep On je spousta nesrovnalostí, které jsem se v Písni Života pokusla vysvětlit lépe. Na úkor toho, že jsem některé detaily musela pozměnit.

Pro ty, co sérii Keep On neznají, ale zaujala je, bych ráda podotkla, že se jedná o nenáročné čtení pro nenáročné čtenáře :)

Tak jo, znovu startujeme! Tedy aspoň doufám... :D

Michal
Michal
Když se člověk zblázní, většinou to nepozná. Ačkoli se vše úplně změní, pro něj je to pořád ta stará, známá realita. Nic není špatně - to ti druzí nevědí, jak se mají chovat.
V téhle slastné situaci jsem se bohužel ocitl jen na chvíli. Zdály se mi podivné sny, zvláštní guláš uvařený z různých kousků mého života. Jenže i v tom polospánku mi přišlo, jako bych byl plně při vědomí. Mluvil jsem, chodil, potkával lidi a řešil problémy… ale i přes to jsem se cítil tak blaženě, jako bych se právě zbláznil. Zdálo se mi něco o zlatnících, kteří malými kladívky rozťukávali šperky na placičky. Jenže z těch zlatníků za chvíli zbyl jen jeden, a nakonec už neťukal kladívkem, ale chodil o berlích, načež jsem konečně poznal, že jsem vzhůru.

Píseň Života - Díl 28.

25. prosince 2011 v 13:03 | Nakano 【春】 San
Michal

Když nad tím tak přemýšlím, mám v životě neuvěřitelné štěstí. Jenže si toho nevážím a asi to ani neumím, protože jsem tvrdohlavý, a nic mě nedokáže přesvědčit o opaku. Proto raději pomlčím a zeptám se jinak:
"To je vtip?"

Je to jen pár hodin, co jsem se probral v nemocnici s bolehlavem a zlomenou rukou. Regenerace pracovala na plné obrátky, a zanechávala mě vyčerpaného natolik, že jsem si zprvu myslel, že mám před očima bludy. Pokusil jsem se zůstat v klidu a najít správná slova pro popsání téhle situace, ale spíš mám chuť vzít nohy okamžitě na ramena.

Píseň Života - Díl 27.

14. prosince 2011 v 14:27 | Nakano 【春】 San
Michal
Michal

Moje putování za duhovým dubem vypadá s každým dnem čím dál více bezvýznamnější. Když přijdu do nějakého nového města, pochopitelně se ptám po místních legendách a pověstech, ale tyhle vymyšlené příběhy mě vždy akorát tak zavedou na nějaké úplně obyčejné místo - pokud mám tedy vůbec nějaké štěstí na povídačky.

Píseň Života - Díl 26.

24. října 2011 v 21:33 | Miharu 【春】
Františka

Jelikož Viola nevěděla, kde bydlím, přenesla mě na nádraží ve městě, kde jsem pracovala. Než mě vyhodili, samozřejmě. Chtěla jsem ale co nejrychleji odjet. Hrozně mi to připomínalo to, co jsem chtěla zapomenout. V tašce mi zbylo jen pár korun na jízdenku. Ve vlaku mě průvodčí ale stejně přehlédnul, takže jsem si ji nemusela vůbec kupovat. Připomnělo mi to ale, že jsem zase v tom starém známém světě, kde jsem vždycky byla méně jak vzduch. Tady jsem prostě nebyla důležitá, a stále nevím proč. Ve Světě duší tomu možná bylo naopak, ale nakonec jsem stejně dostala strach, a raději od toho všeho utekla.

Píseň Života - Díl 25.

24. října 2011 v 21:28 | Miharu 【春】
Michal
Michal

Bylo těžké to všechno vysvětlit sestře. Vynechal jsem raději pár věcí, za které se stydím, a nejraději bych si za ně pořádně nafackoval.
Když mě vyslechla, zůstala dlouho zticha. Žádal jsem ji o velkou laskavost. Ani nevypadala naštvaně, ale to bylo spíš tím, že ji z toho včerejšího pití bolela hlava.
"Takže se už rozhodla?"
"To je jediné, co vypustí z pusy."
Květa se na mě vyčítavě podívala. Šlo jí vidět na očích, že za všechnu tu pohromu obviňuje mě. Byla to pravda, tudíž jsem jí to neměl za zlé.
"Vyřiď jí, že zařídím, aby mohla jít zpátky, ale," udělala pauzu a napila se vody, kterou jsem jí donesl, "pod podmínkou, že se oba dozvíte, proč jste tak jednali. Tím myslím, že si poslechnete Píseň života toho druhého. Byla to má podmínka a stále na ní trvám. Ačkoli výsledek bude jiný, než jsem předpokládala."

Píseň Života - Díl 24.

1. října 2011 v 10:17 | Miharu 【春】
Františka
Františka

Nevím, jak se to seběhlo, ale myslím, že jsem se doopravdy ocitla v pohádce. Ve vysněné scéně, které bývají jen ve filmech nebo knihách. Sedíme na lavičce, jsme sami v jemně dopadajícím světle z lampy, která na nás shlíží, a vychutnáváme si polibek, který konečně přišel.

Píseň Života - Díl 23.

29. září 2011 v 18:49 | Miharu 【春】
Františka
Františka

Seděli jsme s Michalem na židlích nedaleko šatny. Bylo to místo, které perfektně sloužilo pro páry, které chtěly být sami. A my jsme potřebovali být sami. Jenže něco mezi námi přebývalo. A tím byla myšlenka na Melysu - jeho bývalou lásku.

Píseň Života - Díl 22.

26. září 2011 v 15:13 | Miharu 【春】
Michal
Michal

Když jsem dostal do ruky to číslo, zaplavily mě zvláštní pocity. Nikdy jsem se smolným číslem třináct problémy neměl, ale když mi na mysl přišla Flo, došlo mi, že ona na tom asi bude jinak. Myslel jsem si, že když ho uvidí, jenom se tomu hloupě zasměje, a řekne něco ve smyslu: "Tak to se dneska asi rozplácnu na zemi," nebo… já nevím, neumím vymýšlet podobné hlouposti, co vznikají v její hlavě. Bohužel s přihlouplým úsměvem jsem se přistihnul já, jelikož jsem se těšil, na jakoukoliv odpověď, kterou vypustí z pusy. Byla zábavná. Jenže když jsem zahlédl v davu její šaty, nečekala tam sama. Nevím, co to do mě vjelo, ale zastavil jsem se za sloupem. Mohl jsem tam jednoduše přijít, potřást si se "sedmičkou" rukou a všechno by bylo v pořádku. Jenže místo toho jsem špehoval za sloupem jako nějaký žárlivec. Kdo mi vysvětlí, co to má sakra znamenat? Proč mi najednou tak vadí, když se usmívá na někoho jiného? Mělo by mi to být úplně fuk! Nic k ní přece necítím, je to jen… kamarádka, ne snad?

Píseň Života - Díl 21.

24. září 2011 v 13:23 | Miharu 【春】
Po roce a půl se k vám, milí čtenáři, znovu vrací Píseň Života. Byla to dlouhá přestávka a spousta z vás už možná i zapoměla, o čem tenhle příběh vlastně byl, anebo už se k jeho čtení nikdy nevrátíte... Ačkoli doufám, že vás vaše zvědavost přemluví...
Nezbývá mi už nic než vám jen popřát hezké počteníčko. Znovu na vás bude čekat menší dávka humoru, romantiky, ale i zklamaní a akce. Tak jdem na to...

Michal

Sovíčkov - další lidské město. Blížíme se čím dál více na západ, a z celého svého srdce doufám, že právě tímhle směrem jsem k duhovému dubu blíž. Je to moje poslední záchrana, a je mi jedno, co pro to budu muset obětovat. Chci si zachránit krk - o to jediné mi jde. Klidně mě nazývejte sobcem, považujte mě za blázna, tím mi uděláte jen velkou laskavost. Už nejsem ten hodný a obětavý hlupák. Nenechám se sebou zacházet jak s onucí…

Píseň Života - Díl 20.

14. února 2010 v 12:53 | Miharu 【春】
Františka
Františka

Vrátili jsme se zpátky. Procházení bránou mi ještě zdaleka nejde tak, jako Michalovi. O něco jsem zakopla, a kdyby mě nedržel, zaryla bych čumákem do země. Díky tomu pádu jsem si ale všimla, jak Květa zahazuje zapálenou cigaretu do potoka. Ta si prostě nedá říct. Ani Šimon nedokázal nikdy přestat. Jsem ráda, že jsem s tím nikdy nezačala.

Komix - Růžové Monstrum

7. února 2010 v 13:00

Píseň Života - Díl 19.

30. ledna 2010 v 16:03 | Miharu 【春】
Michal
Michal

"Odmítám. V žádném případě," odpověděl jsem na Violinu žádost stručně. Očividně se jí ale moje odpověď nelíbila. Překazil jsem jí úkol, který pokládala za předem splněný.
"Cože? Proč?" snažila se nedávat najevo překvapení, ale moc jí to nešlo.
"Nebudu oživovat každýho mrtvýho ubožáka jen proto, že to někdo chce. To je koloběh života - smiřte se s tím."

Píseň Života - Díl 18.

24. ledna 2010 v 12:41 | Miharu 【春】
Františka
songflo

"Ahojky, jsem Míšova ségra," představila se mi Květa. Mlčky jsem přikývla a snažila jsem se najít v jejich obličejích podobu. Nějakým záhadným způsobem se mi to nedařilo. Vlastně… řekla bych, že mají stejné nosy, ale na první pohled jako sourozenci nevypadají.

Píseň Života - Díl 17.

15. ledna 2010 v 18:08 | Miharu 【春】
Františka
songflo

Ať už to zní sebeděsivěji, Michalův otec na nás namířil brokovnicí. A bez sebemenšího zaváhání nabil. "Pohyb navíc a udělám v tobě pořádně velkou díru - z toho se už nedostaneš."

Píseň Života - Díl 16.

31. prosince 2009 v 8:00 | Miharu 【春】
Františka
songflo

Dvoupatrový dům s bílou fasádou, sedlovou střechou, a obrovským balkonem nahoře. Michalův dům stál na samotě. Měl časem sešlý plot, který ohraničoval velký kus pozemku a pravděpodobně i nějaká pole. Nešli jsme ale zazvonit na zvonek, nýbrž obešli celý dům, a zastavili se až u malého dřevěného kříže, který se schovával v neupravovaném porostu. Vlastně to nebyl kříž, popsala jsem to tak, abyste věděli, o čem mluvím - ve skutečnosti to by kruh na třech nožkách. Vysvětlím za chvíli. Rostly u něj popínavé bílé růže, ale protože se o ně nikdo nestaral, plazily se po něm, a dělaly mu směšný rozčepýřený účes.
 
 

Reklama



© 2008 - 2017 Soňa K. (Nakano Miharu / Haru / Sonia)
Design by Haru • Picture by Haru